(pokračuje Zuna)
Základním vnitrodružstevním předpisem, který v návaznosti na obchodní zákoník a v souladu s ním upravuje široký okruh vnitřních poměrů družstva, jsou stanovy družstva.
Zákonné vymezení pojmu družstvo - § 221 odst. 1 obchodního zákoníku - v zásadě odpovídá pojmovému vymezení družstva v dokumentech Mezinárodního družstevního svazu v Ženevě, schválenému na jeho sjezdu v září 1995 takto: "Družstvo je dobrovolným autonomním sdružením osob za účelem uspokojování jejich společných hospodářských, sociálních a kulturních potřeb a cílů pomocí demokraticky řízeného podniku ve společném vlastnictví."
Podmínkou členství v družstvu je splacení základního či vstupního členského vkladu. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, které se mohou zúčastnit a na ní hlasovat pouze členové družstva.
O způsobu použití zisku družstva rozhoduje členská schůze. Na zisku určeném k rozdělení se podílejí členové družstva podle poměru splacených vkladů, pokud stanovy neurčují jinak - § 236 obchodního zákoníku.
V případě zrušení družstva likvidací se likvidační zůstatek rozdělí mezi členy způsobem určeným ve stanovách anebo dle ustanovení § 259 odst. 3 obchodního zákoníku.
Práva, která navržená novela v § 13 C přiznává majiteli majetkového listu, tj.
- právo účastnit se jednání členské schůze a vyjadřovat se k projednávanému programu,
- právo na informace o výsledcích hospodaření družstva,
- právo podílet se na zisku družstva,
- právo na podíl na likvidačním zůstatku,
jsou v rozporu se shora citovanými ustanoveními obchodního zákoníku a nepochybně i se stanovami jednotlivých družstev, narušují autonomii družstva a členská práva.
A teď si řekněme, co je to majetkový list. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v platném znění obsahuje v ustanovení § 1 odst. 1 druhy cenných papírů, vždy s odkazem na zákon, kterým je příslušný druh cenného papíru upraven. Ve výčtu druhů cenných papírů nejsou majetkové listy uvedeny. Mohlo by tedy jít pouze o jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony, které jsou ve výčtu druhů cenných papírů uvedeny v § 1 odst. 1 pod písm. e) citovaného zákona. Návrh novely však majetkové listy za cenné papíry neprohlašuje, ani pojem majetkový list nijak nedefinuje.
Ve stanovisku vlády k předloženému návrhu novely zákona č. 42/1992 Sb. se uvádí , že není vždy jednoznačně zřejmé, jakou povahu by měl majetkový list mít v tom smyslu, zda má jít o dluhopis nebo o cenný papír typu akcie. Uvedené stanovisko vlády svědčí o tom, že ani vládě není jasné, co to je cenný papír a jaká je podstata dluhopisu a akcie. Toto stanovisko současně výmluvně dokládá, jaký zmatek a problémy by nastaly při aplikaci zmíněné novely, pokud by byla schválena.
Dluhopisy jsou upraveny zákonem č. 530/1990 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 1 odst. 1 citovaného zákona je dluhopis cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky v jmenovitých hodnotách a vyplácení výnosů z dluhopisu k určitému konkrétnímu datu, a povinnost emitenta tyto závazky splnit.
Z uvedené zákonné definice dluhopisu je zřejmé, že majetkový list dluhopisem není. Toto tvrzení by bylo možné opřít prakticky o všechna další ustanovení zákona o dluhopisech.
Nápad vlády, že by majetkový list mohl být cenným papírem typu akcie, nelze téměř ani komentovat. Akcie, jak je snad všem - kromě vlády - známo, je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov na řízení akciové společnosti a na jejím zisku a na likvidačním zůstatku. Akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě.
Základní jmění družstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splacení se zavázali členové družstva. Družstvo tedy nemůže vydávat akcie a nemůže ani vydávat cenné papíry typu akcie. Na rozdíl od akciové společnosti nemůže vydávat ani vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy na zvýšení základního jmění.
Majetkový list tedy není a nemůže být cenným papírem. V případě, že by návrh novely byl schválen, bude majetkový list bezcenným papírem, a naskýtá se proto nutnost vydání zákona o bezcenných papírech. Majitel majetkového listu by ztratil vše a nezískal nic.
Účelem zákona č. 42/92 Sb. byla transformace družstev tak, aby byly odstraněny pozůstatky jejich etatizace a socializace, aby družstva byla převedena na podnikatelskou bázi, samostatné hospodaření, a to se zdůrazněním obnovené důležitosti vlastnictví v ekonomice tržního hospodářství. Transformační projekt musel být schválen do jednoho roku od účinnosti zákona, tj. do 28.ledna 1993.
Transformační zákon založil nárok oprávněných osob vůči družstvu na vydání majetkového podílu za podmínek stanovených v zákoně. Splatnost těchto pohledávek buď již nastala, nebo nastane do 1. února 2000. Na základě předložené novely zákona by tyto pohledávky zanikly.
Povinnost družstva vydat oprávněné osobě majetkový podíl by byla nahrazena povinností vypořádat majetkový podíl vydáním majetkových listů, které - jak shora uvedeno - nejsou cennými papíry, ale papíry ve své podstatě naprosto bezcennými, neboť s nimi není spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky k určitému pevně stanovenému datu, ani právo majitele požadovat vyplácení pevně stanovených výnosů z majetkových listů v určených termínech, které by oprávněné osobě uhradily ztrátu spojenou s prodlením se splacením dlužného majetkového podílu.
K § 13 odst. 1 písm. a): Právo majitele majetkového listu být pozván a zúčastnit se jednání členské schůze a vyjádřit se k projednávanému programu je právo bez jakéhokoliv konkrétního obsahu a bez jakéhokoliv významu pro oprávněnou osobu, kterou toto právo může pouze zatěžovat. Jednání členské schůze, na které nemá právo hlasovat, nemůže vůbec ovlivnit. Podotýkám, že v tomto ustanovení je uvedeno právo zúčastnit se členské schůze nebo "jiného nejvyššího orgánu emitenta". Nejvyšším orgánem družstva je schůze členů družstva, tj. členská schůze, jejíž působnost může plnit shromáždění delegátů, viz § 239 odst. 7.
K písm. c): Právo na informace o výsledku hospodaření je stejně bezzubé jako právo uvedené pod písm. a), neboť výsledky hospodaření nemůže oprávněná osoba ovlivnit.
K písm. b) a d): Právo na podíl na zisku emitenta a na likvidačním zůstatku. Opětovně upozorňuji na rozpor tohoto ustanovení s § 236 a s § 259 odst. 3 obchodního zákoníku. Bude to v rozporu se stanovami jednotlivých družstev. Uvedený rozpor novela nijak neřeší.
Podíl na zisku družstva. Členové těch družstev, která by emitovala majetkové listy, budou moci na členské schůzi svými hlasy prosazovat svá práva na úkor práv majitelů majetkových listů, a to v souladu se shora citovanými ustanoveními obchodního zákoníku a se stanovami družstva. O použití a rozdělení zisku rozhoduje členská schůze, viz § 239 odst. 4 písm. d ) obchodního zákoníku. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se usnáší členská schůze při projednání roční účetní závěrky, viz § 236 odst. 1 obchodního zákoníku. Nevyplývá-li ze stanov družstva něco jiného, určí se podíl člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy poměrem výše jeho splaceného vkladu ke splaceným vkladům všech členů.
Podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl podle mého názoru nemůže vůbec majitelům majetkových listů vzniknout, neboť nejsou členy, ale věřiteli družstva. Pohledávky věřitelů uspokojuje likvidátor v průběhu likvidace. Likvidační zůstatek je to, co zůstane z majetku společnosti po uspokojení věřitelů. Likvidační zůstatek se v obchodní společnosti rozděluje mezi její společníky a v družstvu mezi jeho členy. Na podíl na likvidačním zůstatku má společník či člen družstva právní nárok.
Předložený návrh novely uvedené závažné a zásadní rozpory s obchodním zákoníkem neřeší a návrh novely shora uvedených ustanovení obchodního zákoníku nenavrhuje.
***