Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se paní zpravodajky Horníkové, zda si přeje přednést závěrečné slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Já jen velmi krátce. Jsem ráda, že se vysvětlilo nedorozumění z vystoupení při prvním čtení tohoto zákona a při projednávání ve výboru, a to, že zákon č. 72 platí od 1. května 1994 do 30. 4. 1999. To znamená, že nárok, který vznikl, je právoplatný a bude vyrovnán. Jsem velmi ráda, že tady již není žádná pochybnost.
Tím, že byla změněna účinnost zákona, je skutečně možno zabránit retroaktivitě. Podporuji zamítnutí tak jak bylo předneseno panem kolegou Benešem.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli rozhodneme o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona po podrobné rozpravě, a to v hlasování pořadové číslo 71.
Na žádost z pléna vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 71 a ptám se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 71 tento návrh nebyl přijat, když se z přítomných 173 pro vyslovilo 77, proti 93.
Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
9.
Návrh poslanců Cyrila Svobody a dalších
na vydání ústavního zákona o lidovém hlasování (referendu)
/sněmovní tisk 120/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 120 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 120/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústava je základním zákonem státu, upravuje právní vztahy, které se týkají výkonu státní moci a ochrany základních lidských práv a svobod. Neměla by být proto často měněna. Má být pramenem stability práva a zákonnosti v zemi. Aby byla stabilní, musí být do značné míry obecná. Prováděcí normy mají vycházet z ducha a smyslu ústavy, tedy ctít ústavnost jako obecný princip.
Navrhovaný ústavní zákon nabízí obecné a trvalé vyřešení zakotvení referenda jako nástroje státní moci v České republice. Jde o ústavní zákon obecný, který samozřejmě předpokládá přijetí dalšího prováděcího zákona. (V sále je neustále velký hluk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, já vás prosím o ztišení atmosféry v sále. Děkuji.
Poslanec Cyril Svoboda: Předložený návrh ústavního zákona o referendu ctí v plném rozsahu ústavnost naší země, neboť:
1. Naše republika je parlamentní demokracií, není založena na demokracii přímé, ale na demokracii zastupitelské. V České republice je lid zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Tato horizontální dělba státní moci nesmí být narušena. Vláda má vládnout, soudy mají soudit a parlament má přijímat zákony. V logice tohoto principu článek 15 ústavy stanoví, že v České republice zákonodárná moc náleží parlamentu, tedy nikdo jiný není a podle mého názoru nemá být nadán touto mocí, mocí přijímat zákony.
2. To platí i když ústava stanoví, že speciální ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Jinak řečeno, ústava předpokládá možnost přijetí ústavního zákona o referendu, a to pro předem neurčitý počet případů. Ústava totiž v článku 2 stanoví: "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo".
Předložený návrh ústavního zákona přináší novou právní úpravu v tomto smyslu:
1. Umožňuje, aby se lid přímo vyjádřil k zásadní otázce, a tím zavázal vládu jako orgán s právem zákonodárné iniciativy, aby něco konala nebo se něčeho zdržela. V případě schválení věcného záměru zákona je odpovědností vlády navrhnout novou právní úpravu a odpovědností parlamentu je tento vládní návrh projednat.
2. Umožňuje, aby lid přímo rozhodl o vstupu České republiky do svazku s jinými státy. Zejména jde o vstup České republiky do Evropské unie.
3. Umožňuje, aby sami občané naší země mohli navrhnout konání referenda. To je respekt svobodným a sebevědomým občanům. Oni sami jsou oprávněni k určitému chování politickou reprezentaci zavázat.
Přitom projednávaný návrh plně respektuje článek 6 ústavy, který stanoví: "Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodnutí většiny dbá ochrany menšin." Proto právě nejsou podle navrhované právní úpravy vláda a parlament z legislativního procesu vyloučeni. Vláda je povinna předložit návrh zákona a parlament je vázán návrh vlády jen projednat, a tedy ne nutně schválit.
Z citovaných důvodů navrhovaná norma neobsahuje tzv. poradní referendum. Jsem si totiž jist, že každé referendum je vážným projevem vůle lidu a předložený návrh ústavního zákona stanoví, jak s ním naložit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh ústavního zákona je vyvážený, aby byl skutečně přijatelný pro všechny poslankyně a poslance, kteří jsou příznivě nakloněni naplnění ústavy v tomto smyslu. Je adresován všem, kdo chtějí referendum nebo alespoň nejsou zásadně proti němu. Doufám, že k příznivcům stále patří i vláda, i když možná že ne k otevřeným, jak vyplývá z jejího negativního stanoviska, se kterým bohužel nemohu souhlasit. Vláda ve svém stanovisku překvapivě vyjádřila nesouhlas s předloženým návrhem. Argumentuje skutečností, že pojem "věcný záměr zákona" není v navrhovaném ústavním zákonu vymezen. To je pravda, ale nepovažuji to za nedostatek. Pojem "věcný záměr zákona" bude vymezen prováděcím zákonem. Tím se umožní podrobně vymezit tento pojem při respektování principu obecnosti ústavy. Vždyť sama ústava, pro kterou mnozí z vás zvedli ruku, zná v článku 65 pojem velezrada, aniž by jej jakkoliv vymezovala a aniž by byl kdekoliv jinde v době schválení ústavy vymezen. Teprve prováděcí zákon o Ústavním soudu ve svém ustanovení § 96 tento pojem definoval.
Vláda ve svém stanovisku dále argumentuje, že v průběhu legislativního procesu může dojít k podstatným změnám věcného záměru. Má asi obavu, že lid vyjádří svůj souhlas s věcným záměrem a vše pak může být jinak.
***