(pokračuje Svoboda Cyril))
Tento argument poutá velmi moji pozornost. Vláda v něm mluví sama o sobě. Přece jen ona je vázána předkládaným návrhem ústavního zákona věcný záměr respektovat. Pokud mluví z vlastní zkušenosti, pak její argumentace svědčí o dvou skutečnostech. Buď jsou v obdobných případech věcné záměry vládou vypracovávány příliš podrobně, takže fakticky nahrazují texty zákonů, a pak je pochopitelné, že při tvorbě konečného textu návrhu zákona ke změnám dochází, nebo vláda své vlastní věcné záměry nebere vážně a vědomě se jimi neřídí ve svém legislativním procesu. Obojí je špatné a svědčí o nízké úrovni legislativní práce v naší zemi.
Nerozumím následujícímu argumentu vlády proti návrhu, že se ústavní zákony v podstatě vždy dotýkají základních principů státních zřízení a demokratických institucí, jejichž změna v podmínkách převažující zastupitelské demokracie by měla být ponechána na rozhodnutí kvalifikované většiny.
Zvláštní argumentace, jestliže původní návrh pana kolegy Zdeňka Jičínského šel dále, vedl přímo ke schvalování ústavních zákonů. Naopak předložený návrh ústavního zákona přece nijak nezasahuje do vlastního schvalovacího procesu v Poslanecké sněmovně a Senátu. O jaké omezení principu, podle kterého se má o ústavních zákonech rozhodovat kvalifikovanou parlamentní většinou, tedy jde. Nesdílím protiargumentaci vlády, že bez jakéhokoliv zdůvodnění navrhovaný zákon nepřiznává právo iniciovat vyhlášení referenda senátorům. Připomínám, že cílem předkládané právní úpravy je zavázat vládu, aby se nějak chovala, je proto správné nenarušovat ústavní vztah k odpovědnosti vlády a Poslanecké sněmovny. Vládní návrhy zákonů se přitom podávají v Poslanecké sněmovně, a ne v Senátu. Vláda vypracovává věcné záměry zákonů a Senát není vyloučen z vlastního legislativního procesu v jeho pozdějších fázích.
Pokud jde o prováděcí předpis k projednávanému návrhu ústavního zákona, vycházím ze skutečnosti, že této sněmovně byl již předložen návrh prováděcího předpisu sice původně k jinému návrhu ústavního zákona, ale použitelný i k provedení projednávaného návrhu ústavního zákona o referendu.
Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, obracím se na vás se žádostí o vaši podporu. Vyřešíme tím konečně jeden z citlivých politických a právních problémů. Nebudeme se již muset znovu vracet k tomuto tématu a naplníme smysl ústavy a uděláme významný krok směrem k Evropské unii.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Cyrilu Svobodovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, jde už o třetí návrh ústavní změny, která by do našeho ústavního pořádku zavedla institut referenda. Plně se ztotožňuji s názorem navrhovatele, že referendum je určitou součástí moderního demokratického státu, a domnívám se, že voliči mají rozhodovat o demokratickém státě nejen při volbách, ale i u jiných příležitostí. Ztotožňuji se i se stanoviskem navrhovatele k nesouhlasnému vyjádření vlády. Domnívám se, že skutečně pojem "věcný záměr" lze definovat a upravit jej blíže v předpokládaném prováděcím zákoně. Domnívám se rovněž, že v referendu by občané mohli rozhodovat i o ústavních otázkách, tedy dát určitý závazný pokyn vládě, aby připravila a předložila návrh ústavního zákona.
Oceňuji i to, že referendum může být vyhlášeno nejenom z iniciativy Poslanecké sněmovny, ale i z iniciativy přímo voličů. Za určitou slabinu návrhu považuji to, že sice referendum má být závazné pro vládu, ale ústavní zákon neobsahuje přímé sankce vůči vládě, případně Poslanecké sněmovně, kdyby v zákonném termínu vláda nepředložila návrh do Poslanecké sněmovny, byť byl tento návrh jako věcný záměr zákona schválen v referendu, anebo kdyby v určité lhůtě Poslanecká sněmovna tento návrh neprojednala.
Domnívám se ovšem také, že navrhovaný návrh poněkud omezuje předmět referenda, když předpokládá, aby se konal pouze o věcných záměrech ústavních zákonů a zákonů a potom o otázce vstupu do určitého mezistátního svazku.
Domnívám se, že referendum by se mohlo konat i v jiných otázkách veřejného zájmu s výjimkou těch, které jsou taxativně vyloučeny, tak jak to předpokládá navrhovatel, ať už jde např. o otázku daní, poplatků nebo otázku lidských práv.
Určitou slabinou je i to, že není předložen návrh prováděcího zákona, ale i zde se ztotožňuji s navrhovatelem, že je použitelný návrh prováděcího zákona, který již je v Poslanecké sněmovně, bude za chvilku projednáván v prvním čtení a po určitých úpravách by tento zákon, zvláště v části týkající se orgánu a vlastní techniky referenda, mohl být použitelný i pro tuto ústavní úpravu.
Z výše uvedeného doporučuji, aby sněmovna umožnila postoupit tomuto návrhu do druhého čtení, a navrhuji, aby byl přikázán ústavně právnímu výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Zdeněk Jičínský. Připraví se pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, vážené shromáždění, připojuji se k návrhu zpravodaje, aby tento návrh sněmovna propustila do druhého čtení, protože si myslím, že skutečně by bylo dobře, kdyby během tohoto volebního období byla mezera, kterou máme v našem ústavním pořádku tím, že není upraven ústavní institut referenda, zaplněna. Je to vážný problém. Na jeho význam jsem upozorňoval v diskusi v souvislosti s naším návrhem. Nebudu tyto obecné argumenty opakovat. Jenom bych chtěl říci, že bychom měli v rámci parlamentního projednávání k této věci přistupovat věcněji než dosud a neopakovat stále určité argumenty, které nemohou při bližším rozboru obstát. Nikdo přece z těch, kdo navrhuje referendum jako ústavní institut, nevychází z toho, že by se tím měnil základní charakter našeho politického uspořádání, který je založen na zastupitelské demokracii, ale zkušenosti řady nejen evropských demokratických zemí svědčí o tom, že je třeba instituty zastupitelské demokracie doplnit v určitých souvislostech o fungování demokracie přímé nebo polopřímé.
Je to důležité proto, že vztah občanů a politické reprezentace je oslabován, a uvažujeme-li o současné politické situaci v naší zemi, nepochybně s tímto stavem spokojeni být nemůžeme. Přijetí ústavního zákona o referendu by bylo významným momentem, který by vztahy politické reprezentace a občanů mohl upevnit a posílit. Myslím, že bychom měli tento moment brát v úvahu, protože je to důležité pro zhodnocení role občanů v politickém životě, kterou jsme v minulosti nejednou degradovali na to, že chceme, aby šli volit, ale pak už s jejich hlasem nepočítáme.
Dovolte mi, abych řekl i tyto obecné poznámky, protože tvoří určitý rámec projednávání jakéhokoliv návrhu ústavního zákona o referendu.
***