Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Toto bylo vystoupení posledního písemně přihlášeného poslance. Nyní registruji přihlášky z pléna. První pan poslanec Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, je pravdou, že mi málem ukápla slza, když jsem poslouchal vystoupení pana poslance Krásy, protože samozřejmě z minulého volebního období si velmi dobře pamatuji, kdy jako vládní poslanec tenkrát ještě za ODS, a jak jsem dnes slyšel v kuloárech, levicové křídlo ODS odešlo do Unie svobody, tak zřejmě i toto pomáhá panu poslanci Krásovi v tom, že začíná přemýšlet i trochu v tom smyslu, že by bylo docela dobré, kdyby v této zemi byla bezplatná zdravotní péče bez jakéhokoli příspěvku ze strany pojištěnců, protože to je takový ideál, ke kterému bychom měli časem dospět. A to samozřejmě může nastat v situaci, kdy tento zákon pozbude platnosti, protože pak nastupují jiné zákony. Myslím, že to je samozřejmě jeden z problémů.
Druhá věc je, že za minulých 8 - 10 let vlády nedokázaly zajistit zákon, který by řešil otázku zdravotního pojištění na takové úrovni, aby nebyl současný chaos, který existuje ve zdravotnictví, kdy jsou problémy s financováním jednotlivých zdravotnických zařízení, a samozřejmě je možné toto změnit. Otázka je, zda je reálné a možné v poměrně krátké době po převzetí zodpovědnosti této vlády situaci ve zdravotnictví vyřešit během několika měsíců. Samozřejmě - a tady nakonec i od pana ministra zdravotnictví zaznělo - že ministerstvo na novém zákonu pracuje velmi intenzivně, ale pravda je, že po jeho předchůdci tam zřejmě nezůstalo nic, co by bylo použitelné v této oblasti. Nakonec, tak jak víme, novela, která byla připravena, neprošla touto sněmovnou a bylo nutné vlastně již i v minulosti přijímat změnu platnosti zákona.
Myslím, že si všichni uvědomujeme, že zákon je špatný a je potřeba ho upravit. Dílčí změna, která je tady navrhována i v oblasti léků, by měla vést mj. k úspoře finančních prostředků v oblasti zdravotního pojištění, které by samozřejmě mohly sloužit k řešení jiných problémů v jiných oblastech, než jsou léky. Zřejmě ani to není dostatečný argument k tomu, aby někteří poslanci a poslankyně této sněmovny umožnili aspoň projednání tohoto zákona, kde by bylo možné i v rámci projednávání ve výboru jednotlivé problémy diskutovat. Pak by bylo možné nabýt dojmu, že není možné pustit tento zákon dále. Ale bez širší diskuse a otevření tohoto prostoru myslím, že není možné vést seriózní diskuse k tomuto zákonu.
Opět vítám názory některých liberálních a konzervativnějších kolegů a kolegyň z tohoto pléna, kteří připravují podmínky pro to, aby u nás v konečné fázi bylo zdravotnictví bezplatné. Tímto jim za to děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já děkuji vám, pane poslanče. Neregistruje v tuto chvíli již žádnou přihlášku do obecné rozpravy a obecnou rozpravu tudíž končím. Táži se pana ministra zdravotnictví, zda má v úmyslu vystoupit se závěrečným slovem. Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Ivan David: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokládal bych za nezdvořilé, kdybych se nevyjádřil k některým názorům, které zde v obecné rozpravě zazněly. Nejprve k argumentům pana poslance Krásy. Chtěl bych jen uvést, pokud tady hovořil o trestání špatně hospodařící pojišťovny, že tento trest nedopadne na pojišťovnu jako na instituci, dopadne samozřejmě na zdravotnická zařízení, která budou poškozena tím, že pojištěnci velmi rychle utečou, a zdravotnická zařízení tudíž nedostanou platby za svoji práci. Čili za špatné hospodaření pojišťovny budou potrestána zdravotnická zařízení. Řekl jsem to už předtím.
Pokud soudí pan poslanec Krása, že se tímto zřizuje léková komise, chtěl bych mu opakovaně sdělit, že léková komise se nezřizuje. Jedná se o kategorizační komisi, která pracovala řadu let, aniž by měla jakýkoli statut, která ovšem rozhodovala o desítkách miliard. Čili tvrzení, že se tím posílí pravomoci Ministerstva zdravotnictví, je nepřiměřené a svědčí o nepochopení a nakonec i neznalosti procesů, které probíhají na Ministerstvu zdravotnictví již po léta.
Tvrzení, že žádný administrativní zásah ke snížení nákladů nepovede, snad ani nemá smysl komentovat, jen ho opakuji, aby byla jeho absurdnost zřejmá.
K poslankyni Jirousové. Pokud paní poslankyně se domnívá, že by bylo na místě prosadit povinný sortiment léků v lékárnách, přirozeně nelze nijak bránit tomu, aby předložila příslušný pozměňovací návrh při projednávání tohoto návrhu zákona.
Na otázku, na čí popud bude redukováno doporučení lékové komise, pokud nebude akceptováno, bych chtěl říci, že poprvé se objevuje ve statutu lékové komise, tak jak byl v současné době přijat, zásada, že každý návrh musí být doprovázen ekonomickou analýzou. To znamená, že pokud by byla změna spojená s nepřiměřeným růstem nákladů, pak ji nelze přijmout za žádných podmínek, ani za těch podmínek, že by existovaly kvalifikované námitky z oblasti lékařské veřejnosti. Víme, že lékařská veřejnost zcela pochopitelně se vyjadřuje především k účinnosti léků, výskytu vedlejších účinků, a teprve daleko na posledním místě ji zajímají náklady na zavedení nových léků, a to i přesto, že bilance veřejného zdravotního pojištění má značný vliv na prostředky, které je možné použít k úhradě nebo k naplnění mzdových požadavků zdravotníků.
Pokud jde o pana poslance Zunu, který zejména připomněl problémy s možným konfliktem s ústavou, chtěl bych říci, že návrh je předložen tak, aby byl přijatelný samozřejmě i z tohoto hlediska. Nelze ovšem vyloučit ústavní žalobu. Přirozeně při přijetí takového návrhu zákona ji nelze vyloučit nikdy.
Pokud se jedná o konstatování pana poslance Výborného, že je třeba vytvářet tlak na vládu s tím, že by měl být - jak řekl - dříve lepší zákon, já s tím souhlasím, ale taková argumentace mi připomíná argumentaci poddůstojníka, který přikáže, že na tomto místě do rána bude stát dvoumetrová zeď. Pochopitelně že dvoumetrová zeď do rána jest postavena, ale o její kvalitě musí být vždycky dost pochybností.
***