Poslanec Josef Houzák: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, jsem velice rád, že předkladatel u tohoto vládního návrhu zdůraznil význam vládního návrhu, protože se domnívám, že v celé sérii předložených návrhů je to zákon, který se nedá řešit pouze vojenským rozkazem, ale má zcela mimořádný dopad na občanskou veřejnost našeho státu.
Vládní návrh zákona o zajišťování obrany České republiky je v celém komplexu branného zákonodárství zákonem, který určuje pravidla chování nejen pro občany s přímým vztahem na armádu při plnění vojenských povinností, ale široce zahrnuje celou občanskou populaci a hluboce se dotýká práv a povinností především v období mimořádných opatření. Význam tohoto zákona zapadá pochopitelně do období míru, které je předurčeno k přípravě obyvatelstva a nejen jeho plnit úkoly přípravy obrany republiky. Že tento úkol není neaktuální, ukazují poslední události na jihu Evropy, kde probíhá nefalšovaný vojenský konflikt.
Naplnění obsahu návrhu zákona si bude vyžadovat zcela mimořádné nároky na vojenské správní orgány, ale i ostatní státní instituce, protože vzájemná propojenost mechanismu komplexní připravenosti státu k obraně je vázána na fungování celého systému a schopnosti tento systém koordinovat. Náročnost spatřuji ve skutečnosti, že k realizaci nepřispěje doba minulá, kdy se veřejnosti tvrdilo, že příprava obyvatelstva k obraně je věcí zbytečnou a nepotřebnou, která pouze od daňových poplatníků odčerpává finanční prostředky.
Z celé série předložených návrhů zákonů je také jediný, který v ekonomické rozvaze předpokládá nerozpočtované náklady ve výši 550 milionů korun ročně právě na přípravu obyvatelstva k obraně republiky. Rovněž vojenskoprávní vědomí ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu si vyžádá nákladnou vysvětlovací kampaň, protože jenom zákonné pochopení povinnosti od soukromých objektů k povinnosti dát k dispozici při mimořádné situaci movitý či nemovitý majetek, ale i pracovní prostředek a sílu, je zcela novou systémovou změnou v dosavadní praxi.
V tomto směru budou i nové náročné úkoly pro vojenské správní úřady v evidenci, záležitostech provozovatelů, majitelů či zřizovatelů subjektů včetně jejich oznamovací povinnosti, pokud se jedná o jejich zapojení do systému přípravy obrany republiky. Právě stabilita a dlouhodobé fungování dnešních některých především soukromých podniků je značně věcně a vlastnicky proměnná, a pro vojenskou evidenci je značně variabilní záležitostí. Součástí tohoto návrhu zákona je stanovení vojenských újezdů, sloužící pro potřebu armády. Jedná se o lokality známé a odzkoušené, kde armáda působí již delší dobu. Ve vojenských újezdech se předpokládá zákonem upravit život pro civilní obyvatelstvo, kterého je v těchto lokalitách celkem asi 2300.
Z předloženého návrhu mně však není jasné, za jakým konkrétním účelem dojde ve vyjmenovaných újezdech k výkupu nebo vyvlastnění nemovitostí ve výši 240 milionů korun. To je otázka, která mě skutečně velmi zajímá, pokud zhodnotím stav předcházející. Přesto všechno se ztotožňuji se stanoviskem zpravodaje, že návrh zákona bude vyžadovat do značné míry řadu dopracování. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné, a doporučuji jeho postoupení do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kolegyně a kolegové, kdo z vás má ještě v úmyslu vystoupit v rámci obecné rozpravy. Nevidím žádnou přihlášku a rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda má v úmyslu vystoupit. Není tomu tak. Zpravodaj také ne. Před námi je hlasování. Nejprve o přikázání návrhu zákona k projednání některému z výboru a posléze rozhodnutí o prodloužení lhůty k projednávání.
Organizační výbor a posléze i zpravodaj navrhli přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Je mou povinností dotázat se vás, zda má někdo z vás jiný návrh. Žádný takový nevidím, a proto v tuto chvíli zahajuji hlasování s pořadovým číslem 116.
Ptám se, kdo je pro přikázání návrhu zákona k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 116 z přítomných 172 se pro vyslovilo 148, proto 1. Návrh byl přijat.
V dalším hlasování rozhodneme o prodloužení lhůty k projednání.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 117. Ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 117 se z přítomných 173 pro vyslovilo 150, proti 3. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přikázali výboru pro obranu a bezpečnost k projednání a že jsme rozhodli o prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů.
Dostáváme se k bodu č. 27 schváleného pořadu schůze, kterým je
27.
Vládní návrh zákona o ozbrojených silách České republiky
/sněmovní tisk 143/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 143 a zcela překvapivě a neočekávaně ho uvede ministr obrany Vladimír Vetchý.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, z pověření vlády předkládám vládní návrh zákona o ozbrojených silách České republiky k projednání v prvém čtení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Úvodem je třeba k předloženému vládnímu návrhu uvést, že právní úprava řešící problematiku ozbrojených sil České republiky a jejich složek, kterými jsou Armáda České republiky, Hradní stráž a Vojenská kancelář prezidenta republiky, je obsažena v několika zákonech. Tato úprava je nedostatečná, neprůhledná a neodpovídá současným potřebám státu při zajišťování obranyschopnosti České republiky, ale i úkolům souvisejícím s činností v mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích spolu s armádami jiných států.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře, opět se obrátím na přítomné kolegy se žádostí o to, aby se zklidnili a umožnili ministru obrany v důstojné atmosféře odůvodnit předložený návrh zákona. Děkuji za pochopení.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Z tohoto důvodu bylo nezbytné soustředit právní úpravu jednotlivých složek ozbrojených sil do jedné právní normy tak, aby bylo jednoznačně upraveno postavení složení, řízení a příprava ozbrojených sil jako celku a úkoly Armády České republiky, Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky, které jsou dosud upraveny v jiných zákonech. Jedná se o zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon ve znění pozdějších předpisů, který mj. stanoví v obecném slova smyslu úkoly ozbrojených sil, jejich složení a organizaci. Dále zákon České národní rady č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, který zřídil Armádu České republiky ode dne vzniku samostatné České republiky. Byly do ní začleněny vojenské útvary a zařízení Československé armády umístěné ke dni jejího vzniku na území České republiky. Zákon stanovil hlavní úkol Armádě České republiky bránit svobodu a nezávislost a územní celistvost České republiky. Svým obsahem šlo o zákon, kterým se vyčlenila Armáda České republiky z bývalé Československé armády při vzniku České republiky.
***