(pokračuje Vetchý)
Dále je to zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta Československé socialistické republiky a o Hradní stráži Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, který již pouze upravuje úkoly a postavení Hradní stráže.
Zákon č. 114/1995 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, který mj. upravuje úkoly a postavení Vojenské kanceláře prezidenta republiky a stanoví pravomoci náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
Dále nařízení vlády č. 382/1991 Sb., o použití vojáků v činné službě Československé armády při střežení objektů zvláštního významu a ochraně státních hranic ve vazbě na ustanovení § 50 a) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1992 Sb., umožňuje na základě rozhodnutí vlády použít vojáky v činné službě k plnění úkolů pořádkové policie nebo ochranné služby.
Roztříštěnost stávající právní úpravy vedla k nutnosti zpracovat novou zákonnou úpravu problematiky ozbrojených sil České republiky jako celku, ale i jejich jednotlivých složek a soustředit ji z hlediska přehlednosti a komplexnosti do jednoho zákona s názvem "O ozbrojených silách České republiky". Ústavní rámec pro nově navrhovanou právní úpravu je dán ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
Cílem nové právní úpravy je zohlednit současné společenské a ekonomické vztahy a stanovit ozbrojeným silám úkoly v závislosti na jejich složení tak, aby odpovídaly potřebám České republiky v duchu Charty Spojených národů a plnění současných i budoucích mezinárodních závazků České republiky. Ozbrojené síly České republiky tak budou napříště plnit úkoly nejen při obraně České republiky proti vnějšímu napadení, ale též úkoly vyplývající z mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení.
V návaznosti na složení ozbrojených sil zákon vymezuje úkoly jejich jednotlivých složek. Armádu České republiky bude možno použít pro střežení objektů důležitých pro obranu státu, k ochraně státních hranic a pro zajištění věcí bezpečnosti a pořádku spolu s Policií České republiky. Dále ji bude možné použít k záchranným pracím při pohromách nebo jiných závažných událostech, které ohrožují životy a zdraví osob, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Letecké síly armády budou zabezpečovat přepravu ústavních činitelů, zdravotnickou záchrannou službu, přepravu humanitárního a zdravotnického materiálu v rámci pomoci postiženým v jiných zemích.
V souvislosti s transformací výkonu státní správy v oblasti civilní ochrany z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra je v zákoně upravena činnost záchranných a výcvikových základen civilní ochrany nově nazývaných "vojenské záchranné útvary", které jako samostatné specializované útvary budou součástí armády určené k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany a budou poskytovat pomoc obyvatelstvu v případě jeho ohrožení při pohromách nebo jiných závažných událostech.
Hradní stráž bude i nadále plnit ostrahu a obranu Pražského hradu, jakož i dalších objektů, které se stanou dočasným sídlem prezidenta České republiky a jeho hostů. Zároveň bude zajišťovat vojenské pocty při návštěvách nejvyšších představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta republiky.
Vojenská kancelář prezidenta republiky bude plnit úkoly spojené s výkonem pravomocí prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil a úkoly související s řízením Hradní stráže. V souvislosti s řízením ozbrojených sil se jednoznačně vymezují pravomoci prezidenta republiky, vlády, Ministerstva obrany, ministra obrany, náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky a náčelního generálního štábu Armády České republiky.
V zákoně se stanovují podmínky pro použití zbraně a jiných donucovacích prostředků vojáky při plnění úkolů souvisejících se strážní, dozorčí, pořádkovou a eskortní službou, ale i jejich povinností, které musí v případě použití těchto prostředků splnit a dodržet. Vzhledem k tomu, že se strany civilních osob může dojít k poskytnutí pomoci vojákům nebo vojenským policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, a tyto osoby utrpěly v souvislosti s touto pomocí škodu na majetku nebo zdraví, řeší zákon i otázky související s poskytováním náhrady škody těmto osobám.
V samostatné části zákona o ozbrojených silách České republiky je řešen i vojenský výcvik a příprava vojáků k plnění úkolů ozbrojených sil, ale i jejich jednotlivých složek, výcvik a ovládání vojenských zbraní a vojenské techniky. Součástí této přípravy je i výchova k vlastenectví. Nemalá pozornost je věnována i otázkám souvisejícím s vojenskou technikou,
jako jsou vozidla ozbrojených sil, vojenská plavidla, vojenská letadla a odborné způsobilosti vojáků k jejich obsluze a údržbě. K tomu, aby ozbrojené síly nemohly být zneužity k jiným úkolům, než stanoví tento zákon, budou jejich činnost kontrolovat ústavní orgány, tj. Parlament České republiky a vláda, ale i jiné státní orgány, jako např. Nejvyšší kontrolní úřad, které takovouto kontrolu mohou provádět na základě zákonem svěřené pravomoci a působnosti.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na závěr mi dovolte opět vás požádat o podporu předloženého návrhu vládního zákona a schválení jeho postoupení do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, ale na úplný závěr budete hovořit ještě jednou.
Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miroslav Kalousek jako zpravodaj pro první čtení.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já vzhledem k rozsáhlé odůvodňovací řeči pana ministra velmi zestručním svoji zpravodajskou zprávu. Nepokládám za nezbytné, abych podrobně opakoval vše, co návrh tohoto zákona obsahuje.
Dovolte jen, abych zdůraznil, že pokládám za velmi pozitivní, že tento návrh upravuje problematiku ozbrojených sil České republiky jako celku. Dosavadní právní úprava, která řešila činnost ozbrojených sil, byla roztroušená v několika zákonech, proto byla dost neprůhledná, nedostatečná a neodpovídá současným potřebám státu z hlediska zajištění jeho obranyschopnosti a také mezinárodních závazků. Z tohoto hlediska je předložený návrh konzistentní, protože právní úpravu týkající se problematiky ozbrojených sil soustřeďuje do jedné právní normy.
Vcelku logicky návrh zákona postupně řeší otázky související s členěním, řízením a úkoly ozbrojených sil České republiky jako celku, ale i jejich jednotlivých složek, řízením ozbrojených sil a jejich vybavení vojenským materiálem a dále otázky související s podmínkami použití vojenské zbraně vojáky a v závěru podmínky pro poskytování náhrady škody osobám, které poskytnou pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při plnění jejich úkolu.
Osobně vidím v navrženém návrhu zákona řadu problematických bodů, ať už to jsou drobnosti týkající se otázky zdravotní způsobilosti civilního leteckého personálu, tedy upravené i pro občany. Poměrně závidím předkladateli jeho optimistický a jednoznačný tón, že návrh jednoznačně vymezuje pravomoci jednotlivých funkcionářů. Domnívám se, že právní postavení Hradní stráže a vztahů mezi Ministerstvem obrany a Vojenskou kanceláři je otázka dosti problematická, a nejsem si jist, jestli navržený návrh skutečně jednoznačně vymezuje postavení a jednoznačně vymezuje pravomoci.
Za velmi diskutabilní pokládám další otázky, jako kupř. navrženou kompetenci - přepravu občanů ze zahraničí. Já osobně se nedomnívám, že úkoly armády a veřejné prostředky svěřené na výcvik by měly suplovat pojistný fond cestovních kanceláří. Zrovna tak je velmi diskutabilní otázka letecké záchranné služby. Domnívám se, že tady jde o kompetenci Ministerstva zdravotnictví a když letecká záchranná služba, proč ne i RZP? A proč vlastně ne celé zdravotnictví?
Ale to všechno jsou otázky, pro které budeme hledat většinovou dohodu ve druhém čtení, to všechno jsou otázky, které bude legitimní si vydiskutovat a najít na ně většinový názor. V každém případě jsem přesvědčen, že návrh tohoto zákona je hoden toho, abychom ho diskutovali ve druhém čtení. Proto doporučuji jeho postoupení do druhého čtení a přikázání výboru pro obranu a bezpečnost. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemně přihlášeného kolegu Václava Franka.
***