(pokračuje M. Zeman)
A to je částka, která by stačila na první operace přikrytí živelních katastrof, pokud by k nim u nás došlo, a nic víc.
Chtěl bych závěrem poprosit všechny poslankyně a poslance, abychom toto téma, ať už se týká humanitární pomoci, nebo jejího finančního krytí, nerozehrávali ke zbytečným politickým hrátkám, abychom se nehádali o každou konzervu, každý lék a každou korunu. Vím, že je to smutné a že to uvádí v pokušení, ale v Kosovu - a nejen v Kosovu - umírají lidé, umírají tam i děti. Myslím, že naší povinností v duchu našich nejlepších historických tradic je tuto humanitární pomoc poskytnout a nezneužívat její poskytnutí pro jakékoli politické hry. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi vlády České republiky Miloši Zemanovi a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci: místopředseda Langer, kolegyně a kolegové Mlynář, Frank, Grebeníček, Lobkowicz, Parkanová, Holáň, Payne, Vymětal, Matulka, Ransdorf, Zaorálek a Laštůvka.
Otevírám tedy rozpravu, ale nyní vidím faktickou přihlášku pana poslance Vymětala a udílím mu slovo. Poté řádně v obecné rozpravě vystoupí místopředseda Langer.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, nemám faktickou připomínku, ale chtěl bych mluvit k proceduře, poněvadž oba zpravodajové, zahraničního výboru i výboru pro obranu a bezpečnost, o proceduře hovořili.
Je mi velice podivné, že tady padala slova, že má být usnesení toho či onoho výboru základem pro jednání Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že projednáváme sněmovní tisk číslo - nemám ho po ruce, nepamatuji si z hlavy, což je vládní návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Rozumím tedy tomu tak, že zahraniční výbor přijal v zásadě usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila vládní návrh usnesení. Tudíž podle mého názoru základem jednání v tomto bodě je vládní návrh usnesení. Všechny ostatní návrhy, které se od toho liší, jsou pozměňovací návrhy k tomuto návrhu usnesení. Všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Myslím, že tento výklad je možný, že tato usnesení by byla na začátku schvalována jako pozměňovací návrhy, ale vidím k proceduře faktickou přihlášku pana poslance Nečase.
Poslanec Petr Nečas: Fakticky řekl pan kolega Vymětal obsah toho, co jsem řekl já, byť jinými slovy. Situace se má tak, že základním návrhem je vládní návrh.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Takže jsme se shodli a zpravodaj bude takto postupovat při hlasování. Nyní již řádně vystoupí v obecné rozpravě místopředseda sněmovny Ivan Langer. Připraví se pan poslanec Vladimír Mlynář.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, pane předsedo sněmovny, předsedo vlády, vládo, kolegyně a kolegové, měli jsme možnost vyslechnout stanoviska ministra obrany, ministra zahraničí, vyslechli jsme také zpravodajské zprávy dvou zpravodajů garančních výborů, to je výboru pro obranu a bezpečnost a výboru zahraničního. Myslím, že všichni, kdo jsme v této sněmovně, ať už máme názor na projednávanou věc jakýkoli, si uvědomujeme její velký význam, a to význam nejen reálný, ale i symbolický a řekl bych politický, neboť vyslání 6. polní nemocnice a neozbrojeného dopravního letounu znamená jasné vyjádření spoluúčasti České republiky na řešení humanitární krize, ke které nepochybně v těchto dnech, hodinách a okamžicích dochází na území SRJ, přesněji na území Kosova.
Jsem přesvědčen, že i z tohoto důvodu je naší povinností - a poslanecký klub ODS je připraven, tak jak to učinil již při minulém projednávání tohoto bodu - zcela jednoznačně podpořit takovou žádost vlády, podpořit vyslání 6. polní nemocnice i dopravního letounu do tohoto teritoria. Myslím, že je naší povinností využít právě toho, že se schází Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi, abychom se k celému problému právě pro jeho symbolický význam vyjádřili také politicky.
Proto v rámci obecné rozpravy avizuji vystoupení také v rozpravě podrobné, a to vystoupení s návrhem na předložení a schválení doprovodného usnesení k tomuto projednávanému bodu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi sněmovny Ivanu Langrovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Mlynář, připraví se pan poslanec Václav Frank.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, před čtrnácti dny klub Unie svobody spolu s ODS a KDU zde vetoval návrh poslanců komunistické strany na zařazení mimořádného bodu ke Kosovu. Učinili jsme tak, neboť výsledkem takové debaty by podle našeho soudu nebylo nic jiného než mnohahodinová diskuse plná emocí a útoků proti Severoatlantické alianci. Dnes jsme v jiné situaci, scházíme se proto, abychom napravili malou prozíravost vlády a uvolnili jí ruce k tomu, aby mohla vyslat polní nemocnici a neozbrojené letadlo podle potřeby.
O tom, že vyslovíme souhlas s tímto požadavkem, nikdo z nás nepochybuje, nicméně je pravda, že toto je prostor pro zaujetí obecnějšího politického stanoviska, a proto dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem klubu US.
Unie svobody jako politická strana se jasně a jednoznačně vyslovila pro zásah Severoatlantické aliance. Přesto nebo právě proto nejsme žádní troglodyti s krví podlitýma očima, ani nezneužíváme tuto věc k vnitropolitickému využití. Naše důvody jsou zcela jiné, a i když mnohé z vás nepřesvědčím, dovolte, abych řekl aspoň čtyři.
Jsme přesvědčeni, že nelze připustit, aby se národní nesmiřitelnost v Evropě opět projevovala silou. Tento typ chování, které Evropa zažila ve druhé světové válce a který Evropě i světu přinesl nejen vojenský, ale i celý hodnotový otřes, je nepřijatelný a celá moderní evropská poválečná historie byla vybudována na principu nepřijatelnosti této teze. Chceme-li tedy zachovat mír v Evropě i do budoucna, musíme se tomuto principu, který začal Miloševičův režim jako první na Balkáně v poválečné historii uplatňovat, jasně postavit.
Ten druhý důvod je, že zásah Severoatlantické aliance je motivován humanitárními důvody, a důvody jsou tady velmi důležité. Cílem akcí NATO není připojit Kosovo nebo Srbsko k alianci, dobýt jej, cílem je zabránit etnickým čistkám, jejichž obětí se ještě před vypuknutím náletů stalo 460 000 kosovských Albánců, z nichž 200 000 muselo opustit své území.
Třetím důvodem je skutečnost, že NATO se k akci rozhodlo až po vyčerpání všech diplomatických možností, jak dosáhnout v oblasti míru. Všichni znáte historii, co předcházelo dohodám nebo spíše krachu jednání z Rambouillet, a já to zde nebudu opakovat. Uvedu jen jednu paralelu, kterou myslím, že bychom my jako zástupci české společnosti měli mít speciálně na paměti. Velmi často se říká, že kdyby spojenci v roce 1938 neustupovali Hitlerovi a zasáhli a neobětovali i Československou republiku mnichovským dohodám, možná nebyla druhá světová válka nebo by probíhala jinak.
Tím čtvrtým důvodem, který nás vede k podpoře zásahu Severoatlantické aliance, je fakt, že aliance je vojenským obranným společenstvím, které tu je jednak pro obranu určitých hodnot, jednak proto, aby v Evropě byl mír.
***