(pokračuje Kavan)
Pokud se mě ptáte na možné přistání na nějakém letišti, mám pro vás další smutnou zprávu, pokud se na to takto těšíte. Teď teprve expertní tým dokončil hodnocení našich letišť. Letiště se dál hodnotí v Polsku a v jiných zemích, a teprve nadřízené složky tato hodnocení prostudují, a pak teprve možná jedno nebo dvě z našich letišť budou vybrána pro přistání a pobyt - a zase pouze v případě, že Poslanecká sněmovna vládní návrh schválí. V žádném případě se nejedná o přistání v nejbližších dnech.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kavanovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane ministře, teď se vám nás a prostřednictvím televize asi mnoho diváků podařilo dokonale zmást. Když jste vystupoval na úvod, prohlásil jste zcela jasně, že Wesley Clark požádal a že byla oslovena i Česká republika. V té souvislosti jste hovořil o zvýšení počtu letadel a v souvislosti s ČR o leteckých základnách. Řekl jste, že konkrétně řeknete, jak to bylo, bohužel jste nic konkrétního neřekl.
Dále jste řekl, že jsme byli oficiálně požádáni o transport, ale nyní hovoříte o tom, že jste dostal nótu, v níž se konstatuje, že je možnost, ba dokonce pravděpodobnost. Možnost a pravděpodobnost, to je požádání? Skutečně, zkuste si z nás nedělat legraci a zkuste nám přečíst česky, anglicky nebo jinak, o co jsme byli v těchto dvou případech opravdu požádáni.
Dále bych se vás chtěl zeptat, když tady byla vojenská hodnotící skupina a v televizi někteří členové byli představováni jako major americké armády apod., na základě jaké dohody a jakého oprávnění tady jsou? Viděl jsem přistávat letadlo s nápisem Spojené státy americké, které používá letectvo Spojených států. Jak se sem tedy dostala tato letadla, kdo schválil tyto vojenské osoby? To přece není v rámci Partnerství pro mír ani v rámci spolupráce v Evropě, kde příslušné dohody jsou uzavřeny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou pan poslanec Hojda. Současně bych chtěla poprosit, aby i v případě faktických poznámek běžel čas.
Poslanec Pavel Hojda: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, chtěl bych se zeptat prostřednictvím paní předsedající pana ministra zahraničních věcí, jak je tedy možné, že počátkem minulého týdne projížděl vojenský transport francouzské armády přes Cheb. Chtěl bych se zeptat, zda by pan ministr zahraničních věcí odpověděl, co je na tom pravdy, jakým způsobem byl tento průjezd schválen, kdo to schválil. Mám tuto informaci od očitých svědků, nezávisle od deseti očitých svědků, kteří přímo tento transport viděli. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále má slovo řádně přihlášený pan poslanec Ransdorf, kterému udílím slovo. Omlouvám se panu poslanci Ransdorfovi, nezaregistrovala jsem, že pan ministr chce reagovat. Udílím mu slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Vážená paní místopředsedkyně, vaším prostřednictvím bych chtěl odpovědět aspoň na jednu otázku, na další odpovím ke konci a část ještě zodpoví pan ministr obrany, abych nehovořil do jeho resortu.
Protože pan poslanec Exner vyzval k textu buď českému, nebo anglickému a protože jistě anglickým jazykem hovoří, tak bych mu chtěl říci, že ten text hovoří: the information received from military authorities in Brussels to US ambassy notifies the czech government, that subject to the approval of the czech authorities (včetně tohoto parlamentu) military forces and equipment may (may, může, proto ta pravděpodobnost, pane poslanče) transit czech territory in support of NATO operation etc. etc. as early as April 26, neboli příští pondělí.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kavanovi, kterého současně upozorňuji, že jednacím jazykem tohoto sboru je čeština. Slovo má pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, chtěl bych ve svém vystoupení reagovat na některé momenty, které do diskuse vnesl pan kolega Payne. Za prvé bych chtěl říci, že zcela nesprávně a nepřesně používal slovo genocida pro procesy, které probíhají na území Kosova. V právním ani věcném smyslu se o genocidu nejedná, a jestliže někteří činitelé NATO takto vystupují a užívají tento pojem, chtěl bych říci, že neexistuje - a konstatovali to i investigativní novináři, kteří se touto věcí zabývají - žádný důkaz, který by dokládal, že vojska SRJ nebo policie provádějí záměrně systematickou likvidaci obyvatel této oblasti. Přestože byla vydána, jak jsem informován, odměna 200 000 dolarů na poskytnutí takovýchto důkazů, tyto důkazy dosud prostě neexistují. Čili buďme přesní a držme se faktů.
Dále bych chtěl upozornit na to, že autonomie nebyla nikdy zrušena, pouze byla zrušena část těch práv spojených s autonomií z roku 1974, která dávala této oblasti autonomní takřka charakter státu, republiky.
Chtěl bych také upozornit na to, že neplatí ani legitimace pro úder, který Severoatlantická aliance provádí leteckou formou na území SRJ, totiž s tím, že má přivést Jugoslávce k podpisu textu z Rambouillet. Opakuji znovu, že v případě, kdy by šlo o vynucený podpis, článek 52 deváté vídeňské konvence o smluvním právu, činí takovouto smlouvu neplatnou, nulitní.
Pokud jde o vypuzení některých ozbrojených složek, jejich potírání, chtěl bych upozornit kolegu Payna na mezinárodní právo válečné, jak se konstituovalo od doby Hugona Grozia. Stále platí a také bylo užito jako jeden z podpůrných argumentů pro vytváření poválečného uspořádání.
Chtěl bych upozornit také na to - když mluví o problémech spojených s tímto multietnickým teritoriem - jak by asi reagovaly státy např. v západní Evropě na masové neplacení daní, a v případě, že někdo plní povinnosti a práva spojená se statutem občana, jestliže je mu vyhrožováno fyzickou likvidací, a také často k fyzické likvidaci dochází. To je problém, o kterém jsem v prvním vystoupení už hovořil.
Když mluvil o nutnosti zasáhnout v případech takovýchto etnických konfliktů, proč tedy NATO nezasáhne v případě Kypru, kde se jednalo o konflikt mezi dvěma členskými státy aliance. Na Kypru došlo v roce 1974 k tomu - je to 25 let - že turecká vojska obsadila 40 % území tohoto státu, který nikoho neohrožoval. I když turecké obyvatelstvo tvořilo asi 18 % obyvatel, těchto 40 % území je okupováno dodnes a řečtí uprchlíci se stali cizinci ve vlastní zemi.
***