(16.00 hodin)

Poslanec Petr Bendl: Je nutné ovšem říci, že právě zřízení Národního parku Šumava, v mnohých argumentech ne nepodobného Národnímu parku České Švýcarsko, bylo tragickou a smutnou zkušeností, a to nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Z tohoto pohledu se nelze divit lesákům, kteří se obávají zřízení parku, neboť nevidí v navrženém řešení, které má dnes sněmovna projednat, dostatečnou záruku, že se situace s kůrovcovou kalamitou již nebude opakovat. Nevěří argumentům ochránců přírody, že systém ochrany spočívající v nečinnosti, pokud se týká potřebné chemické ochrany a rozumného hospodaření s lesy, dokážou zvládnout. Po zkušenostech se domnívají, že je to tragédie pro lesy v národních parcích, neboť filozofii, že příroda si dokáže poradit sama, lze uplatnit snad jen v pralesích, a ty zde nejsou.

Nelze se pak divit argumentům představitelů Lesů České republiky opírajícím se o skutečnost, že národní park má být územím, jehož značnou část - a to zdůrazňuji - zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny mají mimořádný vědecký a výchovný význam, přičemž vládní návrh zahrnuje území, kde pouze necelá 2 % představují lesy původní, 9,5 % lesy s přírodní blízkou skladbou, tedy ne přirozené, a 7,9 % dřeviny zcela cizího původu.

Při tomto holém konstatování nelze nevzít na vědomí skutečnost, že vládní návrh nesplňuje podmínku zřízení národního parku definovanou § 15 odst. 1 zákona 114. Z tohoto pohledu je vhodné upozornit sněmovnu na usnesení zemědělského výboru i výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, které doporučily přijetí rozdílných variant, upravujících a především zmenšujících velikost území národního parku, kteréžto v případě, že jsou někteří z vás připraveni zákon o Národním parku České Švýcarsko podpořit, doporučuji já, ač se domnívám, že lepším řešením by bylo řádné znovuprojednání, ztenčení varianty, neboť se objevují dle mého názoru pravdivé argumenty týkající se zpochybňování procesu projednávání Národního parku České Švýcarsko, v souladu se zákonem, se všemi dotčenými vlastníky.

Mám za to, že je nutné na tomto místě také zmínit práva a omezení pravomoci samosprávy i soukromých vlastníků. Ministerstvo životního prostředí nepředložilo dle § 18 zákona 114/1992 Sb. plán péče o národní park, což je dokument charakterizující základní chování ve vymezeném území, od kterého se odvozují územní plány a lesní hospodářské plány, tedy dokument, který výrazně omezuje a ovlivňuje pravomoc obce v oblasti jejich rozvoje. Z tohoto důvodu je jistě rozumné vzít tuto skutečnost v úvahu a zahrnout do zákona možnost obce výrazným způsobem promlouvat do tvorby tak zásadního dokumentu, jako je plán péče o národní park. Velice se přimlouvám za to, ačkoliv si zákon v podobě, ve které je navržen, nepřeji, aby bylo v samotném zákoně respektováno právo místní samosprávy vyjadřovat i aktivně se účastnit tvorby plánu péče o národní park. Proto podporuji usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí týkající se doplnění § 6 bodu 2 a 3 o povinnost projednání s dotčenými obcemi. Zrovna tak podporuji stanovisko výboru, pokud se týká sídla Národního parku České Švýcarsko, to znamená Krásnou Lípu, a to nejen vzhledem ke geografické poloze a rozhodnutí zastupitelů Krásné Lípy ulehčit státnímu rozpočtu a poskytnout potřebný objekt pro sídlo právě národního parku.

Ministerstvo životního prostředí také nepředložilo sněmovně návrh na prohloubení a rozšíření stávajících daňových úlev vztahujících se na území jednotlivých zón chráněné krajinné oblasti a národního parku, tak aby byla jednoznačně kompenzována ztráta příjmů v obecních pokladnách, ke kterým dojde. Je nutné říci, že obce v místě zcela jistě kalkulují, dojde-li ke schválení zákona, se skutečností výrazného zviditelnění a zatraktivnění daného území, což představuje také očekávání ve formě růstu kvality služeb a počtu pracovních příležitostí ve vazbě na zvýšený cestovní ruch. Je velice pravděpodobné, že ke zvýšení zájmu turistů o tuto oblast dojde, ovšem dle mého mínění za příliš vysokou cenu.

Pokud se týká omezení práv soukromých vlastníků, mezi které počítám také obce, mám za to, že je bezpodmínečně nutné věnovat daleko větší pozornost, než tomu je v předkládaném návrhu, kompenzacím plynoucím z omezení jejich práv.

Kolegyně a kolegové, mohl bych zde uvádět ještě další argumenty, proč se domnívám, že předložený materiál snese odkladu a přepracování do přijatelnější podoby, jako např. zjevně podhodnocené finanční náklady, které v porovnání s výdaji srovnatelných národních parků snesou jistě podrobnější analýzu s výsledkem pro kapsu daňového poplatníka bohužel méně příznivou, a to ve formě zvýšení nákladů spojených s vyhlášením a provozem národního parku. Navíc pokládám za chybu, že materiál neobsahuje výhled od budoucna z hlediska potřeb financí, a to nejen investic jako takových. Nedobrá je také skutečnost znamenající komplikace při výkonu státní správy ve vztahu mezi Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce, Lužické hory, správou národního parku pro obce i soukromé osoby, které budou nuceny absolvovat byrokratické kolečko mezi kompetentními orgány včetně okresního úřadu a samozřejmě i nově vzniklé správy národního parku, nehledě také na skutečnost, že je připravována koncepce reformy veřejné správy, a v ní by mělo být rozhodnuto, co s výkonem státní správy ve vazbě na samosprávu v budoucnu.

Vzhledem k argumentům, které jsem uvedl především v první části mého vystoupení, navrhuji Poslanecké sněmovně vrátit návrh tohoto zákona příslušným výborům k novému projednání.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo panu poslanci Václavu Hanušovi.

 

Poslanec Václav Hanuš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, pracoval jsem dlouho v lesním hospodářství a navíc pocházím z oblasti severovýchodních Čech, kde jsem prožíval období, kdy les usychal pod vlivem exhalací a lýkožrout smrkový, tedy obecně známý kůrovec, tyto oslabené porosty napadl, protože již neměly dostatek pryskyřice, aby brouka zalily. Mluví se o kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, kde zvítězil názor ochránců přírody nechat pracovat přírodu bez zásahu člověka, a to v lesích po staletí člověkem pěstovaných. Pan ministr Kužvart nás přitom v prvním čtení ujistil, že tato věc je dnes pod kontrolou, a ke katastrofickým vizím zničeného celého území konstatuje, že v tak uváděném Národním parku Šumava je celkové zničení ploch lesních porostů pouhých 7 %. Kdyby slovo "pouhých" 7 % použil ministr průmyslu, nedivil bych se, ale bagatelizuje-li takto kůrovcovou kalamitu ministr životního prostředí v lesích řízených jeho resortem - jak chce potom přinutit soukromé vlastníky, aby na boj proti kůrovci vynakládali nemalé finanční prostředky?

Z nejrůznějších novinových zpráv jsem zaregistroval, že návrh zákona o novém parku nemusí Poslaneckou sněmovnou projít, pokud Ministerstvo životního prostředí nezmění svůj přístup ke kůrovcové kalamitě na Šumavě nebo značná část poslanců nehodlá ve jménu ochrany přírody nechat sežrat kůrovcem i České Švýcarsko. Je chvályhodné, že pan ministr pod tímto tlakem v nedávné době odjel do Národního parku Šumava a povolil boj proti kůrovci, ale pouze na jedné třetině první zóny, tedy volil cestu jakéhosi kompromisu. Tím ovšem popudil zástupce hnutí Duha, kteří v několika novinách uvádějí, že ministrovo rozhodnutí o Šumavě je horší než kalamita a domáhají se zvětšení bezzásahových zón až na plochu 52 % národního parku.

Při prvním čtení nás pan ministr i pan poslanec Ambrozek přesvědčovali, že toto nebezpečí Českému Švýcarsku nehrozí, neboť jsou zde lesy relativně zdravé a jsou zde rozdílné klimatické poměry a vegetační poměry. Lesy v Českém Švýcarsku jsou zařazeny na základě dlouhodobých pozorování a výzkumů poškození do kategorie lesů poškozených imisemi ve stupni C. Nepůsobí-li zde žádné škodliviny, jak předkladatel tvrdí, proč se tedy právě ochránci přírody chystají za nemalých finančních prostředků omývat Pravčickou bránu pitnou vodou, aby eliminovali působení kyselých dešťů na rozpadající se pískovcový masiv, když lesy jsou podle nich relativně zdravé?

***




Přihlásit/registrovat se do ISP