(16.10 hodin)
(pokračuje Hanuš)
Předkladatel si nechal zpracovat studii Agentury ochrany přírody z Brna. Pro území navrhovaného národního parku na str. 30 se zdůrazňuje, že: "Hlavním úkolem nyní bude dosáhnout splnění podmínek pro zařazení Národního parku České Švýcarsko do kategorie 2 klasifikace o chráněných územích podle IUCN. Protože většina lesů národního parku tyto podmínky zatím nesplňuje, bude nutné upřednostňovat zásahy v první zóně a z nich pak zvláště ty, u nichž při relativně malém rozsahu prací lze získat větší ucelenou plochu přírodě blízkého lesa."
V závěrečné tabulce se uvádí, že jen 1,9 % je lesů původních, 9,5 % porostů k přírodě blízkou druhovou skladbou. A nyní mi nato schválením zákona o národním parku určíme § 5 odst. 2, že nechceme použít ustanovení lesního zákona, ale ponecháme přírodě volnou ruku. Ministerstvo životního prostředí jmenovalo Hnutí Duha za člena do přípravné rady navrhovaného národního parku, a to zajisté bude trvat na dodržování zákona. Ve jménu přírody nezasahovat. Udělovat výjimky, pokud se vůbec udělí, postrádá smysl a jen žene vodu na mlýn extremistům. Výsledek tedy bude naprosto stejný jako na Šumavě - mrtvé lesy a následné dohadování, zda dříví nekácet, či pokácet, nebo nechat v lese, řezat do hrání atd. Myslím, že nikdo z vás to ve jménu ochrany přírody riskovat nechce. Les není fabrika, a jestli se zde něco pokazí, pak se to nenapraví za rok, ale za sto let.
Souhlasím s panem ministrem Kužvartem, že po stránce geomorfologické patří toto území k nejcennějším. Ale nesouhlasím s ním v tom, že toto navržené území splňuje všechna mezinárodně uznávaná kritéria pro vyhlášení národního parku.
Přitom řešení nabízí přímo zákon 114 Sb. § 29 o národních přírodních rezervacích. Ochrana přírody je zde zabezpečena na stejné úrovni jako v národním parku, odpadnou diskuse o lesích původních a nepůvodních, skalní masivy samy určí velkost rezervací, usměrňování lesního hospodářství se děje na základě plánu péče, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí, navíc nároky na státní rozpočet jsou minimální. A až si Ministerstvo životního prostředí ujasní rozpory ve svých odborných řadách, jak se má v lesích národních parků ve jménu zdravého lesa, a tím i ve prospěch občanů hospodařit, ať přijde s kvalitním návrhem zákona o národním parku. Zatím to je tak, že před některými ochránci přírody je les nutno chránit. Lesníci se ochranou přírody zabývají přes 200 let a na jejich popud bylo vyhlášeno mnoho přírodních rezervací. Obviňovat tedy lesníky, kteří mj. dochovali lesy Českého Švýcarska ve stavu, že zde předkladatel navrhuje zřízení národního parku, z toho, že je nyní hodlají zničit před jakousi záhadnou lesnickou lobby nazývanou dřevožrouty, je přinejmenším projevem neúcty k lesnickým generacím, které nikdy nesloužily režimu, ale vždy sloužily lesu. Z uvedených důvodů proto navrhuji vrátit předložený návrh zákona k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo v tuto chvíli poslednímu písemně přihlášenému poslanci do obecné rozpravy, kterým je pan poslanec Laštůvka.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, budu podstatně stručnější než můj předřečník.
Já jsem jeden z těch, který pamatuje, kdy v České národní radě v roce 1992 tato myšlenka vznikala, jsem tedy pamětníkem, jak vznikala myšlenka parku Českého Švýcarska.
V té popřevratové hektické době by mě v životě nenapadlo, že v roce 1999 budeme ještě diskutovat o tom, jestli národní park v oblasti severních Čech má být, nebo nemá být. Nechci vás dojímat tím, že je to jediná část severních Čech, která stojí ještě za to, že severní Čechy byly obětovány, že je to jedinečná, krásná příroda, morfologický útvar, biotopy, které nemají obdobu. Koneckonců to říkal pan ministr, všichni mí předřečníci. To nemá cenu opakovat, protože kdo tu krásu neviděl, slova nepochopí.
Já naopak nepochopím, že můžeme takovou dobu diskutovat o něčem, co se mi zdá být tak naprosto zřejmé. Proto bych chtěl spíš diskutovat o druhé stránce, a to je, proč se daří takovýto obecný zájem takovou dobu úspěšně oddalovat. V podstatě jsou to jen tři zájmy: je to lobby dřevařské, je to omezení těžby, je to omezení honitby a je to omezení a reorganizace lesů. Tím, že se sníží o 9 000 ha nebo 5 000 jakási výměra, znamená to reorganizaci lesních správ, znamená to zánik jedné lesní správy, znamená to zánik určitých míst. To je všechno za touto diskusí, která se často skrývá za velmi odůvodněné a pseudověcné důvody.
Dámy a pánové, ani bych nevystupoval, kdybych neviděl usnesení zemědělského výboru. Chtěl bych říci, co z toho místa znám, a jsem trochu zaujatý, protože v dobách, kdy jsem měl převis v ramenou místo na břiše, jsem všechny skály přelezl, takže jsem opravdu zaujatý. Kdybych neviděl usnesení zemědělského výboru, ani bych nevystupoval, protože nemá cenu stále snášet argumenty pro to, co se tu opakuje, proti tomu, co se stále též opakuje, je to nekončený řetězec. Nemá smyslu to vracet znovu do výboru.
Dámy a pánové, chtěl bych říci, že pokud by měla být přijata malá varianta, jak ji navrhl zemědělský výbor, jsem toho názoru, že je lépe nepřijímat vůbec nic. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení bylo poslední vystoupení písemně přihlášeného poslance, nicméně teď registruji další přihlášku, a to je pana kolegy Fischera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, neuvažoval jsem o vystoupení na této schůzi, protože své názory na zřízení Národního parku České Švýcarsko jsem již vyslovil a jsem stoupencem zřízení tohoto národního parku, plně podporuji slova předřečníka, ač nepocházím z této oblasti a nejsem specialistou v oblasti ekologie, lesnictví nebo podobně. Ale jsem zaujatý jako Čech, jako občan této země, který má zájem na tom, aby její přírodní krásy byly zachovány.
Ještě po jednání výboru, po jehož jednání vznikla tzv. střední varianta, jsem dostal další vyjádření a dopisy a z jednoho dopisu bych vám chtěl ocitovat několik myšlenek. Píše mi aktivní lesník, který v této oblasti pracoval 46 let, potom dva roky v chráněné krajinné oblasti. Tématem je rozdíl mezi vládním návrhem a střední variantou. Podíváte-li se na přiloženou mapu se zákresem hranic dle vládního návrhu, vidíte, že jde o souvislý pás lesa kolem státní hranice, kde na německé straně již národní park existuje od roku 1990. Tento návrh podporují všichni naši přední odborníci, kteří ochraně přírody rozumějí. Jen namátkou jmenuji pana dr. Jana Čeřovského, CSc., bývalého viceprezidenta Světového svazu ochrany přírody, největšího znalce tohoto vzácného území. Park v této podobě měl být vyhlášen již v roce 1992. Bohužel k tomu nedošlo, protože jej nestačil parlament projednat. To vypustím.
Jakákoli změna hranic, tím se myslí z vládního návrhu na střední variantu, zadělává na velké problémy pro lesní hospodaření budoucího parku, což si lidé neznající lesnický provoz ani neuvědomují.
***