(12.50 hodin)
(pokračuje Kavan)
Operace Spojenecká síla pokračuje. Jednota států NATO začíná přinášet první pozitivní výsledky. Je však zřejmé, že utrpení obyvatelstva v Kosovu se stupňuje. Rovněž je třeba si uvědomit, že situace obyvatelstva Svazové republiky Jugoslávie je den ze dne složitější. Na srbské straně roste počet obětí z řad civilistů. To samozřejmě neznamená, že si neuvědomujeme, že na straně kosovských Albánců je téměř milion vyhnaných, tisíce popravených, statisíce nezvěstných, vypálené vesnice, znásilňování apod.
Krize má negativní dopad na větší počet zemí a mezinárodních organizací, hospodářství, životní prostředí, obchod, související problémy apod. Situace v zemích sousedících, především ve Fyrom a v Albánii, začíná být kritická. Bělehrad využil operace Spojenecká síla k zesílení etnických čistek v Kosovu a vyhnal podstatnou část obyvatelstva do sousedních zemí. Situace vyžaduje nejen politické urovnání kosovské krize, ale zároveň i komplexní přístup k regionu jihovýchodní Evropy obsažený v koncepci Paktu stability, kterou navrhuje Evropská unie. To jsou ukázky z první, obecnější, úvodní části.
Druhá, nejcitlivější, operativní část předkládá souhrn určitých konkrétních kroků ze strany Bělehradu zaměřených na splnění zmíněných pěti požadavků mezinárodního společenství a reakcí příslušných mezinárodních organizací, tedy Rady bezpečnosti OSN, Severoatlantické aliance a OBSE, na kroky Svazové republiky Jugoslávie v určitém časovém sledu. Tato část česko-řeckého stanoviska vychází z aktivního zapojení Rady bezpečnosti OSN do řešení kosovské krize, předpokládá vytvoření mezinárodních mírových sil v Kosovu na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, předpokládá dočasnou správu Kosova apod.
Zde se již napřed omlouvám, že přesné detaily a citlivou časovou souslednost v této chvíli Poslanecké sněmovně nesdělím, neboť je stále předmětem citlivých jednání, která by měla být dokončena nejpozději do konce tohoto týdne.
Takže jen obecně sdělím, že se zabýváme v této části způsoby, jak nastartovat politický proces, zabýváme se potřebou rozpuštění všech polovojenských jednotek v Kosovu, zahájením stahování armády a policejních jednotek z Kosova, ukončením etnických čistek, zahájením návratu uprchlíků, odzbrojením osvobozenecké armády Kosova - UCK - a její rolí během mírového procesu, pozastavením bombardování aliance, návrat modifikované OBSE do Kosova s cílem monitorovat návrat všech uprchlíků, přechodnou správou provincie za účasti příslušných mezinárodních organizací, způsobem, jak zajistit řádné fungování všech demokratických a volených institucí v oblasti, přítomností mezinárodních mírových sil a jejich složením, důsledným naplňováním rezoluce 1160/1998 o zbrojním embargu na jugoslávskou stranu i stranu kosovských Albánců, včetně zamezení pronikání ozbrojených Albánců na území Kosova, potřebou vyšetření případu porušování humanitárního práva v Kosovu i návrhem, co by měla obsahovat rezoluce Rady bezpečnosti, o níž se teď právě jedná.
Poslední, závěrečná část stanoviska oslovuje problematiku řešení dlouhodobých důsledků a souvislostí kosovské krize. Je založena na dosavadním vidění těchto otázek ze strany Evropské unie. Předpokládá dlouhodobou, koordinovanou a rozsáhlou účast mezinárodního společenství na řešení tří základních tematických okruhů. Za prvé - ekonomická rekonstrukce regionu, za druhé - vytváření stabilních demokratických struktur, uplatňování lidských a menšinových práv v prosazování idejí občanské společností, za třetí - bezpečnostní otázky.
Opět uvedu pár příkladů. Stabilizace a zajištění rozvoje na Balkáně vyžaduje komplexní a jednotnou strategii mezinárodního společenství. V této souvislosti bude svolána mezinárodní konference k projednání otázek bezpečnosti, obnovy demokracie a získávání prostředků pro postižené oblasti. Tato konference by měla přispět ke konsolidaci míru v Kosovu, zaměřit se na humanitární pomoc, smíření a obnovu celé oblasti i na stabilitu v jihovýchodní Evropě. Tato konference bude jistě svolána do Atén a Česká republika bude jedním z pozvaných.
Je nám jasné, že čím více aktérů na mezinárodní scéně usiluje o mír v regionu, tím větší je šance na úspěch při hledání řešení s perspektivou míru nejen pro Kosovo, ale i pro oblast jako celek. Jako země přímo či nepřímo sousedící s Jugoslávií vyjadřujeme znepokojení nad nelidským utrpením uprchlíků i nad ničením této země. Toto ničení i vlny uprchlíků mají velký dopad v širším územním rámci, který bude pociťován po mnoho příštích let.
Jak už jsem řekl, v této souvislosti Řecko uspořádá mezinárodní konferenci za naší účasti. Je nutné vypracovat komplexní plán stabilizace a rozvoje oblasti. Tento plán bude zahrnovat pět hlavních bodů.
- Hospodářský rozvoj balkánského regionu prostřednictvím balíků opatření a iniciativ pro tuto oblast, který by byl obdobou Marshallova plánu.
- Demokratizace regionu prostřednictvím opatření směřujících k formování a konsolidaci demokratických institucí, k prosazování myšlenky občanské společnosti, ochraně lidských práv a menšin. V této souvislosti bude možné využít cenných zkušeností České republiky z přechodu z totalitní autoritářské společnosti k demokratické společnosti.
- Vytvoření mechanismů pro řešení konfliktu jako součástí paktu stability navrženého Německem jako předsednickou zemí Evropské unie, který mj. zaručí nedotknutelnost hranic.
- Prosazování intenzifikace a formalizace spolupráce mezi státy oblasti za účasti všech zemí regionu jako krok směrem k plnému začlenění regionu do evropského rámce a institucionálního systému atd.
Chceme-li lidu Svazové republiky Jugoslávie - předposlední citát - ukázat jasnou a realistickou vizi jeho budoucnosti, musíme zformulovat transparentní a srozumitelné cíle a výhody, které lid Svazové republiky Jugoslávie získá účastí na tomto projektu.
Celou tuto poměrně obsáhlou třetí část zakončujeme poznatkem, který je vám jistě známý, že každá žena, každý muž mají právo na respekt bez ohledu na jejich kulturu, náboženství a národnost, a je proto nutno odmítat jakékoli pokusy založit existenci státu na etnické čistotě.
Chtěl bych zdůraznit, že Česká republika dělá již dnes hodně. Poskytuje humanitární pomoc, i když pro její pokračování je důležité i rozhodnutí tohoto parlamentu o uvolnění navržené jedné miliardy korun. Pro účast České republiky v poválečné obnově regionu bude rovněž důležitá státní podpora, plán zapojení české společnosti do demokratizace regionu. Máme k tomu dobré předpoklady. Je tu jistá důvěra i ze strany Svazové republiky Jugoslávie. Máme zkušenosti s tímto regionem, spolupráce s Řeckem a dalšími státy regionu je vysoce pravděpodobná.
***