(17.30 hodin)
(pokračuje Grégr)
Pan Šrom působí v OKD nikoliv z titulu delegace sociální demokracie, ale ze zájmu vedení OKD, aby u nich pracoval. Takže to jenom k tomu. Jistě asi nemohu zabránit panu Šromovi v tom, že se vzdal funkce místopředsedy. Byl jmenován odborným ředitelem pro strategii pro řešení útlumu a dalších s tím souvisejících činností. Během týdne, myslím, že to tak bylo, možná měsíce, nevím teď přesně, rezignoval na funkci místopředsedy. Myslím si, že tuto věc bych nespojoval s tím, co teď interpelujete.
Pojal bych to trochu šíře. Ministerstvo průmyslu a obchodu si je vědomo problematiky celého severomoravského regionu, která vyplývá z postupující restrukturalizace, zejména uhelného a hutního průmyslu, a víme, že řešení je velmi obtížné. Proto také na Ministerstvu průmyslu a obchodu je tomuto regionu věnována zvýšená a dá se říci i trvalá pozornost. Ministerstvo průmyslu a obchodu je velice rámcově informováno o záměru na spojování průmyslových firem v severomoravském regionu. Domnívám se, že pokud je to vyloženě iniciativa jednotlivých společností, nevidím na tom nic špatného, a myslím si, že v určitých směrech musí dojít k propojení hutních společností, zejména třeba z hlediska - bych řekl - efektivního využívání kontilití a podobně. Nakonec je to celosvětový trend, a určitě nikdo z pánů poslanců se nepozastavuje nad tím, že došlo k propojení energetické části ABB a firmy Alsthom, že dochází k vytváření velkých nadnárodních koncernů, celků, které jsou schopny operovat na světových trzích. Říkám to jenom z toho důvodu, že pokud by se tam vytvořil určitý holding na základě vůle jednotlivých průmyslových firem nebo respektive hutí, tak samozřejmě by to byl proces, pokud bude dobře organizován a bude vzájemně propojen, dobrý.
Ale tento záměr u nás nebyl předložen. Pan Kuča, pokud něco takového zpracovával, tak to šlo mimo resort, v jehož čele stojím. U strojírenských firem záměr nepředpokládá nějakou koncentraci, ale uvažuje zejména s restrukturalizací. Pokud, jak už jste tady o tom hovořil, takováto iniciativa tam existuje, tak to považujeme za soukromou iniciativu a osobní názor jednotlivce. Mohu říci, že to nejsou konformní názory se záměry Ministerstva průmyslu a obchodu. Domníváme se, že důležitější jsou reálné kroky, které Ministerstvo průmyslu a obchodu podniká. Důkazem toho je, že v naší rozpočtové kapitole na rok 1999 je tady právě z poslanecké iniciativy vyčleněna částka 350 mil. Kč, určená na tvorbu nových pracovních příležitosti v útlumové části OKD v roce 1999. Jedná se o dodatečné prostředky definované pro konkrétní účel, pro specifikovaný okruh příjemců. Tyto prostředky budou postupně použity na rozvoj podnikatelských aktivit v severomoravském regionu, případně na povrchových lokalitách utlumených dolů v oblasti Ostravy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku.
Správně jste řekl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje komplexní plán restrukturalizace celého českého ocelářského průmyslu. Rozhodující částí uvedeného plánu je právě zpracování studie restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, a to nezávislým řešitelem. Je to jednak Hutní projekt Ostrava a Vysoká škola báňská a dále Technická univerzita Ostrava. Jsou to vítězové obchodní veřejné soutěže a tato studie má být dokončena a předložena k projednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu do konce května 1999. Samozřejmě že proběhne oponentním řízením a tak jako energetickou politiku - myslel jsem si právě, že ten dotaz nebo písemná interpelace, která byla na mě, půjde tímto směrem, protože tam bych vysvětlil, kolikrát návrh energetické politiky se octl na půdě parlamentu. Myslím, že to bylo čtyřikrát. Takže předpokládám, že po oponentním jednání na našem ministerstvu a dopracování to zcela jistě předložíme velice rádi parlamentu, hospodářskému výboru, a budeme se těšit na konkrétní připomínky, protože je tady řada lidí vysoce kvalifikovaných a rádi jejich znalosti využijeme.
Restrukturalizace samozřejmě českých ocelářských společností je spojena s podporou rozvoje jejich vnitřních zdrojů při současném snižování materiálové a energetické náročnosti, při zvyšování produktivity práce. Zejména chceme, aby vzrostl podíl produkce sofistikovanějších výrobků při zvýšení objemu produkce plochých výrobků. Jsou to produkty, které jsou konkurenceschopné na evropských trzích. Zvýšení konkurenceschopnosti finální produkce cestou restrukturalizace pomůže tuzemským hutním společnostem nejen se udržet, ale i se prosazovat razantněji na potenciálním domácím trhu ocelí, protože v některých komoditách i naše výrobky byly potlačeny. Zpracování komplexního plánu restrukturalizace bude zahrnovat veškeré ocelářské výrobní kapacity v ČR a bude vytvářet možnost pro cílené uplatňování požadavků na státní podpory nepřesahující rámec příslušných direktiv platných v EU. Současně bude zajišťovat životaschopnost perspektivních podniků, odstraňovat neefektivní a snižovat nadbytečné ocelářské kapacity a celkově zeštíhlovat organizační struktury, samozřejmě včetně i některých výrobních kapacit. Je to proces, kterým vlastně prošly všechny průmyslově vyspělé země.
Studie v souvislosti s útlumem neefektivních výrob a uzavírání nadbytečných kapacit v závislosti na potřebách trhu současně musí řešit i odstraňování starých ekologických zátěží z minulé výroby a ochranu životního prostředí. Program restrukturalizace si vyžádá především řešení sociálních problémů vzniklých s uvolňováním pracovníků a následnou rekvalifikaci v rámci regionů. Jádrem studie bude restrukturalizace tří dominantních ocelářských společností. Jsou to Vítkovice, akciová společnost, Nová Huť a Třinecké železárny. V průběhu zpracování studie se uskutečnila prezentace průběžného řešení za účasti zástupců Evropské komise, zástupce Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí, odborníků z Asociace hutnictví železa a jednotlivých hutních společností. Po projednání v poradě vedení Ministerstva průmyslu a obchodu a meziresortním připomínkovém řízení bude studie plánu restrukturalizace předložena do konce června 1999 k projednání ve vládě ČR. Předpokládám, že v tomto mezičase dojde i ke konzultacím právě na půdě parlamentu, což vše dokazuje, že jsme si plně vědomi důležitosti problému.
Po přijetí bude pokračovat etapa financování z projektu PHARE za účasti zahraničních poradenských firem, jejímž cílem je určení způsobu zařazení českého ocelářského průmyslu v rámci odpovídajících evropských struktur. Výše zmíněný plán restrukturalizace českého ocelářského průmyslu je součástí tzv. akčního programu posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR, který úzce váže na návrh koncepce průmyslové politiky ČR.
A jenom malé odbočení. Já už jsem to řekl na několika fórech, protože pokud někoho jaksi trošku překvapuje ten termín "akční program", který připomíná doby minulé, tak akční program je oficiální název používaný ve strukturách EU.
Děkuji za pozornost.
***