(12.10 hodin)
(pokračuje Schling)
Jestliže nám po několika letech zkušenost z odděleného fungování státní správy a samosprávy na krajské úrovni ukáže, že je to model dobrý a že ho lze aplikovat i na první stupeň, na obce, pak je to jistě možné a po nějaké debatě, pokud tomu čas dozraje, to bude možno udělat.
To je podstatný důvod, pro který preferuji variantu číslo 3 a mohl bych jich ještě uvádět víc. Bylo tady zmíněno i další kritérium, které je třeba vždycky, vždycky, při rozhodování o jednotlivých krocích brát v úvahu, a to je počet obcí v tomto státě. Mnoho kolegů zapomíná, že máme 6 300 obcí, přibližně polovina z nich má méně než 500 obyvatel. To je stav, který je naprosto výjimečný ve srovnání s většinou okolních států a nutno říci, že to je stav nedobrý. Ale lze to řešit tak, jak tady naznačil kolega Payne, že by vláda měla přijít s návrhem, třeba s návrhem zákona, jak tyto obce integrovat? Domnívám se, že nikoliv. K tomu prostě vhodná doba není a nebylo by to jistě správné.
Na druhé straně není také nutno se s tímto stavem smiřovat a počítat s ním i do budoucna. A právě reforma veřejné správy by měla položit základy k tomu, aby postupně docházelo přirozeným způsobem k integraci některých obcí a jestli v budoucnu čas dozraje, i k určité zákonné úpravě tohoto procesu - to ponechme budoucnosti.
Já se domnívám, že předložený tisk splňuje to, co od něj sněmovna může požadovat, že vláda dokáže v určitých chvílích zhodnotit probíhající rozpravu v Parlamentu i mimo něj a rozhodnout. A to je to, co bych já od vlády především požadoval - aby v určitých správně volených okamžicích rozhodla o jednotlivých krocích a rozhodla o nich tak, aby termíny, které zatím vláda deklaruje byly opravdu dodrženy. Zatím není žádný vážný důvod, mimo určitých domněnek, aby tento termín nebyl dodržen.
Pokud se stane, že některý z předložených návrhů, které budou ještě letos předloženy - znovu připomínám kolegům, kteří tady volali po těch zákonech - pan ministr přeci deklaroval, že v tomto roce budou sněmovně potřebné návrhy zákonů předloženy. Pokud některý z klíčových zákonů nebude schválen, pak to možná bude důvod k tomu, aby byl nějaký termín posunut. Ale zatím žádný takový vážný důvod neexistuje a můžeme tedy brát termín voleb do krajských zastupitelstev na podzim roku 2000, jako reálný a začátek fungování krajské samosprávy v r. 2001 také jako reálný.
Dovolím si proto navrhnout - když už mám slovo - i usnesení:
"1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí koncepci reformy veřejné správy.
2. Poslanecká sněmovna doporučuje vládě rozpracovávat dále variantu tři."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Žádné další přihlášky do všeobecné rozpravy nemám, proto tuto rozpravu končím. Mimo jiné nemám také žádné přihlášky do rozpravy podrobné. Pochopil jsem, že ony byly víceméně spojeny, protože už někdo také navrhoval celé návrhy usnesení. Tím pádem formálně končím i podrobnou rozpravu a prosím o závěrečná slova ministra vnitra a potom zpravodaje výboru.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. I když jsem se snažil vybízet k reálnosti, věcnosti a odhlédnutí od některých stranických a jiných postojů, už v prvním vystoupení jsem sklidil žeň, která nebyla právě v těch intencích, o kterých jsem hovořil. Proto bych se napřed vypořádal s tím, co je mimo věcný rámec debaty, abych se mohl věnovat těm příspěvkům v rozpravě, které směřovaly k meritu věci a které pro realizaci veřejné správy jsou podstatné a mají smysl. Pan ministr - pardon, ještě zatím ne, pan poslanec Langer mně zde několikrát ironicky vytkl, že jsem hovořil a dovolil si hovořit 40 minut ke dvěma jednacím bodům dnešního pořadu. Mně vůbec nevadilo, že několik diskusních příspěvků prakticky dosáhlo stejného časového rozměru pokud tyto diskusní příspěvky - a většina z nich byla skutečně - byly věcné a směřovaly k podstatě problému.
Trochu jaksi mi vadí a vadilo mi to už při zasedání v minulém týdnu, na zasedání této sněmovny, že pan poslanec Langer nezná a nerespektuje jednací řád. Nerespektoval ho jako řídící této schůze, a proto mi vadí, že nezná ani ústavu této republiky. Byl jsem několikrát osloven panem poslancem Langrem jako nestínový ministr vnitra, jako jeho nestínový kolega apod. Chtěl bych ho upozornit, že jsem jeho kolega poslanec, ale necítím se ani jako stín ani nestín nikoho jiného. Pokud si tento titul zavedli ve své politické straně, nemám nic proti tomu, aby ho tam používali, je to jeho volba, svobodné právo, nechť ho používá v rodinném kruhu, třeba jim to udělá dobře, nechť ho dál používá na estrádách při mírně sexuálním zaměření těchto estrád, kde bývá velice zdatným účinkujícím. (Potlesk části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, já bych vás prosil, abyste se pokusil diskutovat k věci.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Diskutuji k věci, pane předsedo.
Předseda PSP Václav Klaus: Není to k věci, protože já to hodnotím, jako že to není k věci.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Je to k věci, takto jsem byl oslovován. Nechť nepoužívá, prosím, tyto tituly v této sněmovně, protože ze zákona nic takového neexistuje. A teď k podstatnějším věcem jeho nesourodého příspěvku. Spojím některé výtky a námitky samozřejmě dohromady, abych nemusel reagovat vždycky znovu a znovu na jednu a tutéž připomínku.
Je to otázka, na kolik reforma přijde, jaké budou ekonomické náklady v jednotlivých fázích, co bude stát. Už ve svém vystoupení jsem vám sdělil, na kolik např. hrubě přijdou projektové práce, kolik budou stát náklady tam, kde jsou připravovány jednotlivé budovy. Ale samozřejmě že vám musím sdělit, protože nic jiného by nebylo zodpovědné, že jednotliví přednostové v budoucích sídelních městech krajů, příp. primátoři v městech, kde už dneska je samospráva a státní správa spojena, jsou pověřeni úkolem vypracovat tyto návrhy, předložit, aby to, co dostane vláda a co dostanete vy jako Poslanecká sněmovna, bylo co nejpřesnější. Samozřejmě že došlo k výrazným změnám v těchto městech, kde bývalé budovy krajských národních výborů dneska slouží povětšině jiným účelům, že už mnohde - a většinou - nebude možno je převzít znovu jako státní majetek a použít je pro sídelní města těchto krajských správ nebo samospráv - podle toho, jak bude rozhodnuto. Je třeba hledat objekty nové. Tyto nové objekty sloužily často jinému účelu, např. v Jihlavě se jednalo o bývalá kasárna, takže pochopitelně tyto částky budou známy, jak budou dohotoveny projektové práce, kde jsem hovořil o těch 250 milionech, které jsou na tyto projektové práce potřeba. Není to - a vy to dobře víte - jenom otázka budov. Je to otázka personálu, vybavení těchto budov, zabezpečení technikou, která k tomu je potřeba, ostrahou, atd. atd. Takže toto jsou náklady, které jsou spočitatelné, na kterých se pracuje a které budou včas předloženy. Samozřejmě že i tady budou do značné míry navazovat na to, jak rozsáhlé kompetence budou vykonávány, za co, kolik lidí je bude vykonávat, co k tomu bude potřeba atd.
***