(15.40 hodin)
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající.
Dosavadní úprava neumožňuje v souladu s právem měnit nutné předpisy a brzdí tím i sladění s normami Evropského společenství. Z druhé strany dosavadní úprava týkající se např. hygieny práce je v mnoha ohledech na vyšší úrovni, než je úprava v Evropské unii, a bude dobře se v těchto momentech držet stávajících norem a neustupovat.
Hmotně právní úprava v navrhovaném zákonu je podle mého názoru životně důležitá a musí obsahovat konkrétní zmocnění. Totiž hygienická služba musí být pouze státním dozorovým orgánem k dozoru nad ochranou zdraví.
Mnoho diskusí vyvolává nově navrhovaná struktura. Po mnoha konzultacích jsem nakloněn přesvědčení, že nově založená struktura zachová dostupnost služeb státního zdravotního dozoru v dnešní úrovni. Měl jsem možnost seznámit se i s návrhem instrukce k hospodaření s majetkem při změně struktury hygienických stanic a soudím, že společně s důslednou inventarizací, která nepochybně je k dispozici, může zamezit materiálním ztrátám.
Velmi žhavým problémem jsou problémy laboratoří. Jsem přesvědčen, že si lze vzít poučení z nesmyslných nákupů zdravotnických přístrojů v minulosti do mnoha nemocnic. Tato zařízení jsou mnohde nevytížená, dochází k duplicitám vyšetření a k prodražení celého provozu. Nabízí se nyní možnost koncentrovat pro stát drahé přístroje a zajistit jejich plné využití. Nejsem schopen zpochybnit přehledy o výkonech laboratoří, a proto vycházím z oficiálních dat jako z důvěryhodných. Pak se mi jeví jako plýtvání státními prostředky finanční příspěvky státu na 70 laboratoří, jestliže skutečná potřeba je pětinová. Soudím, že je zde namístě dát více na zdravý rozum než na lobbistické tlaky.
Naším společným vodítkem by mělo být vytvoření funkční struktury. Převedení laboratoří do statutu příspěvkových či rozpočtových organizací by podle mého soudu výrazně prodražilo celý systém. Přitom si uvědomuji, že zatím pracovníci laboratoří nedostávají tzv. 25procentní příspěvek k platu za nepodnikání a je veřejným tajemstvím, že "podnikají", tedy domlouvají si kšefty. Zahrnutí všech těchto pracovníků do struktury znamená i navýšení nároků na rozpočet minimálně o 25 % za nepodnikání.
Vítám, že navrhovaná úprava otevírá široký prostor pro běžný dozor, sankční oprávnění a zdravotní výchovu. Jsou mnohdy vyslovovány obavy, co se zařízeními mimo strukturu. Pokud jsem se mohl přesvědčit, řada okresních úřadů chystá převody na státní nemocnice nebo si je ponechávají jako vlastní příspěvková zařízení, což se mi jeví jako přijatelné řešení. Ač nejsem přehnaný eurooptimista, nesdílím názor, že předloha není zcela v souladu se směrnicemi Evropského společenství a vyjádření Ministerstva spravedlnosti o kompatibilitě s evropským právem je pro mě dostačující.
Registroval jsem i připomínku z řad některých podnikatelů, jejíž smysl je směřovat úpravu ochrany zdraví při práci do zákoníku práce. Chápu, myslím, skutečný důvod této připomínky. Soudím však, že není důvod rozlišovat ochranu zdraví při práci a po práci. Celý problém je průřezový a týká se řady lékařských oborů v těsné vazbě na závodní preventivní péči. Tuto souvislost může, nejen podle mého názoru, vykonat jen státní zdravotní správa, a není tudíž důvod vyjmout tuto problematiku z předložené úpravy zákona.
Je mnoho dalších připomínek, které mám např. k ošetření problematiky laserových zařízení, ale doufám, že je budu moci uplatnit ve druhém čtení této předlohy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Jiřímu Maštálkovi. Nyní vidím další přihlášky do rozpravy. V tuto chvíli se slova ujme pan kolega Milan Zuna. Prosím, aby přistoupil k řečništi a ujal se slova. Prosím, pane kolego, můžete hovořit.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové.
Původně jsem se přikláněl k návrhu vrátit navržený zákon k přepracování. Nyní jsem dospěl k závěru, že by se tím vlastně nic nevyřešilo. Pokud bude resort zdravotnictví řídit pan ministr David, ničeho dobrého se nemůžeme dočkat, jenom další destrukce zdravotnictví. Proto navrhuji předložený návrh zákona zamítnout. (Oživení v sále - smích.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Milanu Zunovi. Mám další přihlášku do rozpravy. Bude hovořit pan poslanec Dalibor Matulka. Prosím, pane kolego.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, mám to složité, protože vystupuji po kolegovi Zunovi a chci také říci, že se přikláním k návrhu na zamítnutí, ale ne z těch důvodů, jak tady podotkl pan kolega Zuna, a prosím, aby mi tak nebylo porozuměno.
Myslím, že v rozpravě několik řečníků poukázalo na jeden ze zásadních problémů tohoto zákona, a to je otázka okresních hygienických stanic, resp. jejich laboratoří. Můžeme na to mít různé názory. Fakt je ten, že jste se možná všichni setkali s určitým lobbingem v této záležitosti a sami jste si ho pravděpodobně zhodnotili. Domnívám se, že tato podle mě opravdu zásadní otázka není otázkou, kterou by bylo možno vůbec vyřešit v rámci druhého čtení. To je prostě otázka "buď - anebo".
Přikláním se k tomu názoru, že řešení, které je navrhováno v tomto návrhu zákona, systém okresních hygienických stanic, resp. jejich laboratoří sice zcela nebourá, resp. nemusí bourat, ale další fungování těchto laboratoří pod jiným právním režimem a) zbavuje státní garance a b) výrazně prodražuje. Čili podle mého názoru je to řešení velice nesprávné, možná pro někoho finančně výhodné, protože pro někoho finančně výhodné může být zbavit se vlastních uklízeček a tutéž práci si objednávat dodavatelsky, neboť z toho jsou třeba někdy i provize. Myslím si, že určitá podobnost v tomto řešení, které je navrhováno, by se tady našla. Proto se domnívám, že je potřeba, aby Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, jestli ano, nebo ne.
Velmi se přikláním k tomu, abychom tento návrh zákona zamítli. Pokud by to neprošlo, přikláním se k návrhu na přepracování návrhu zákona.
Současně upozorňuji, že tak jako kolega Maštálka, který má poněkud odlišný názor, nepřednášel stanovisko našeho poslaneckého klubu, tak ani já nepřednáším stanovisko našeho poslaneckého klubu, máme na tuto věc u nás odlišné názory. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Daliboru Matulkovi. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu proto uzavírám.
Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli bude hovořit ministr zdravotnictví se svým závěrečným slovem, pokud chce využít tohoto práva. Je tomu tak. Mezitím upozorňuji gongem všechny kolegyně a kolegy, aby věděli, že se pomalu, ale jistě blíží okamžik hlasování.
Nyní následuje závěrečné slovo ministra zdravotnictví České republiky pana kolegy Ivana Davida. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Ivan David: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Slyšel jsem tady velice mnoho a musím říci, že když posledně bylo navrženo, aby tento návrh zákona byl projednáván až na další schůzi z toho důvodu, že někteří poslanci si to nestačili doposud přečíst, že to byl důvod zřejmě oprávněný, protože spousta připomínek, které jsem slyšel, vyplývá z toho, že si to zřejmě nestačili přečíst ani dosud, protože odpovědi je možno najít právě v textu tohoto návrhu zákona.
***