(17.20 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Uvedená firma se zjevně domnívá, že Česká republika je zemí, kde je všechno dovoleno, co není explicitně zakázáno, a vytváří tak čile obchodní řetězce.
Původním záměrem zákonodárce v roce 1997 při zpracování návrhu zákona o léčivech bylo především zvýšit bezpečnost zacházení s léčivy na jejich cestě k pacientům. V průběhu projednávání tohoto zákona v roce 1997 došlo, a to zřejmě až ve vládě, k zapracování změny pod vlivem zainteresovaných výrobců léčiv, kteří se snažili prosadit možnost volného prodeje léčiv mimo síť lékáren. Tato strategie výrobců a distributorů léčiv je snahou obejít státem regulovaný pohyb léčiv a v kombinaci s reklamou a výrazně zvýšenou cenou tak dosáhnout zisku, který kompenzuje tzv. ztráty farmaceutických firem ve státem regulované části trhu.
Konečným důsledkem je poškození spotřebitele, který se stává bezbrannou obětí takto liberalizovaného trhu. Výsledkem je pak celkový růst výdajů na léčiva, a právě v tomto ukazateli se ocitá Česká republika, ale bohužel i ostatní státy střední a východní Evropy, v nevýhodné pozici v porovnání s vyspělými státy, které si pečlivě celkové výdaje na léčiva hlídají. Řadový občan v České republice tak doplácí zbytečnými výdaji na určitou naivitu ve vztahu ke zkušeným marketingovým a lobbistickým žralokům za vydatné podpory především televizní reklamy, a jak se ukazuje, bohužel, i některých poslanců našeho parlamentu. Poslanec je však povinen především chránit zájmy občana.
Smysl politického rozhodnutí v parlamentu spočívá, a to zvláště v této oblasti, právě v širší veřejné kontrole a v přijetí zákonného omezení, a nikoli v přenesení rozhodovací pravomoci na jiný subjekt, který není předmětem účinné veřejné kontroly, a může být proto snadno korumpován.
Je tedy s podivem, jak velké množství energie je v Poslanecké sněmovně v současné době vynakládáno na korupci umožňujícího právního rámce za situace, kdy je celospolečensky vnímána zcela opačná potřeba.
Nyní předložená vládní novela, parlamentní tisk 110, ruší změnou § 75 zákona o léčivech zmocnění Ministerstva zdravotnictví pro stanovení vyhrazených léčiv formou vyhlášky a zmocňuje v § 25, o registračním řízení, k tomuto rozhodování Státní ústav pro kontrolu léčiv, jak zde předeslal pan ministr.
V průběhu projednávání parlamentního tisku ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví došlo, bohužel, k velmi znepokojivé změně § 25, jejímž cílem je přenést rozhodovací pravomoc o sortimentu vyhrazených léčiv na Státní ústav pro kontrolu léčiv, jak zde zmínil také pan zpravodaj. To by vedlo k zahlcení Státního ústavu pro kontrolu léčiv s následným nátlakem výrobců a distributorů léčiv, kteří se budou snažit prosadit na trh s vyhrazenými léčivy co nejvíce položek, jak konečně při jednání parlamentního výboru bylo předesláno.
Závěrem mi dovolte několik slov. Myslím si, že zákon o léčivech by se měl naopak inspirovat zkušenostmi z Austrálie, Kanady, Itálie a měl by přijmout zákonné stanovení povinnosti hodnotit poměr ceny a užitku léčiv, která budou registrována na našem trhu, a ne cestou pozměňovacích návrhů všemi prostředky vycházet vstříc ekonomicky motivovaným zájmovým skupinám. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Ptám se, zda se někdo dále hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.
Hlásila se ještě paní poslankyně Jirousová. Omlouvám se paní poslankyni. Doufám, že mi sněmovna dovolí prohlásit ukončení rozpravy za mou chybu, když jsem paní poslankyni přehlédla, a udělit jí ještě slovo. Paní poslankyně, mluvte.
Poslankyně Taťána Jirousová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, chtěla jsem poprosit o podporu toho, co zde hovořil pan předkladatel za Brno o tom, že výbor nakonec schválil vydávání léčiv občanům mladším 18 let. Přimlouvám se za to, aby to takto bylo. Jako venkovský lékař mám s tím zkušenosti, že mnohdy nejsou lékárny pro místní obyvatelstvo tak dostupné a je třeba, aby žáci základních škol a gymnázií vyzvedávali svým příbuzným léky z lékáren. Myslím, že toto je správné.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Jirousové. V tuto chvíli se již nikdo nehlásí do obecné rozpravy. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení ani na zamítnutí tohoto návrhu zákona, mohu zahájit podrobnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Eva Fischerová. Připraví se pan poslanec Josef Janeček.
Poslankyně Eva Fischerová: Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolím si předložit čtyři pozměňovací návrhy, z nichž dva budou pozměňovací návrhy k návrhům pozměňovacím schváleným ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a sice ve smyslu § 63, odst. 5 písm. b) jednacího řádu.
První pozměňovací návrh se týká pozměňovacího návrhu uvedeného pod číslem 14 usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví číslo 65 ze dne 17. června t. r. Návrh se týká doplnění § 25 schváleného výborem pro sociální politiku a zdravotnictví pod bodem 58.
Navrhuji v § 25 doplnění odstavce 9, který zní:
"Odstavec 9: za vyhrazená léčiva lze stanovit
- léčivé čaje a léčivé čajové směsi s výjimkou léčivých čajů a léčivých čajových směsí obsahujících silně nebo velmi silně účinnou látku,
- multivitamínové léčivé přípravky, pokud jejich doporučená denní dávka neobsahuje více než 3333 jednotek vitamínu A nebo více než 400 jednotek vitamínu D. Součástí takových přípravků mohou být i minerální látky.
- absorbční antidiarroika obsahující aktivní uhlí,
- antiemetika obsahující theoclan, moxastinia v nejvyšším množství 25 mg v jednotce lékové formy,
- léčivé přípravky obsahující paracetamol v nejvyšším množství 500 mg v jednotce lékové formy,
- léčivé přípravky obsahující ibuprofen v nejvyšším množství 200 mg v jednotce lékové formy,
- léčivé přípravky určené pro povrchovou dezinfekci drobných poranění kůže a dezinfekční přípravky určené pro zevní použití, pokud jedno balení léčivého přípravku stanoveného podle písmene c), d) a f) obsahuje nejvíce 20 jednotek lékové formy a jedno balení léčivého přípravku stanoveného podle písmene e) obsahuje nejvíce 12 jednotek lékové formy."
Domnívám se, že není třeba tento pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu dále zdůvodňovat. Bylo řečeno již dosti v obecné rozpravě. Domnívám se také, že pan ministr již dostatečně vyjádřil nezbytnou nutnost se tímto problémem zabývat.
Dalším pozměňovacím návrhem je opět pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu s názvem "Souhrnný pozměňovací návrh k sankčním mechanismům". Jde o část I. bod 2 usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví č. 65/99 ze dne 17. 6. t. r.
***