(10.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Dovolte mi pak druhý pozměňovací návrh k návrhu zákona o ozbrojených silách. V § 7 odst. 3 je definováno, že Generální štáb je součástí Ministerstva obrany. Toto je podle mého názoru v konfliktu se základním principem civilního řízení armády. Civilní řízení armády nebudeme mít tak, že několik jejích úředníků včetně ministra bude v civilu, civilní řízení armády budeme mít tak, že bude civilní ústřední orgán státní správy, který bude vykonávat své správní kompetence nad armádou. Je-li Generální štáb armádou, a to nepochybně je, tak v okamžiku, kdy bychom v zákoně definovali, že Generální štáb je součástí Ministerstva obrany, říkáme tím v podstatě, že armáda výkon ústředního orgánu státní správy vykonává sama nad sebou. Tento problém se táhne na Ministerstvu obrany od roku 1990 a máme teď naprosto výjimečnou příležitost ten neustálý zmatek ukončit a jasně rozdělit, co je výkon státní správy a co je velení nad armádou. Pokud tak neučiníme, budou dále úředníci, kteří budou chtít velet armádě, což je komické, a budou dále vojáci, kteří budou chtít vykonávat státní správu nad armádou, což může být vnímáno jako nebezpečné.
Výbor pro obranu a bezpečnost se tím zabýval a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně vypustit větu, že náčelník Generálního štábu je velitelem armády, protože podle mého názoru skutečně úředník ústředního orgánu státní správy nemůže být velitelem armády. Ale já se proto ptám, kdo bude velitelem armády. Bude-li to náčelník Generálního štábu, a já si to nedovedu jinak představit, pak neděláme nic jiného, než že vlastně vytváříme díru v definici, která musí být naprosto přesná. Jsem proto přesvědčen, že vojenská část Ministerstva obrany nesmí být Generální štáb, a že Generální štáb, tedy armáda, nemůže být ústředním orgánem státní správy. Existují ve světě modely, které to řeší, kde vojenská část Ministerstva obrany, jakýsi štáb obrany, má ve svém čele náčelníka štábu obrany a ti vykonávají výkon ústředního orgánu státní správy nad armádou, ale armáda v čele s náčelníkem Generálního štábu samozřejmě není ústřední orgán státní správy.
Proto si dovoluji předložit pozměňující návrh k návrhu zákona o ozbrojených silách, který by zněl: V § 7 vypustit odst. 3 a zařadit nový § 8, který zní: "Velení armádě zabezpečuje Generální štáb Armády České republiky, který není součástí ministerstva. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen náčelník Generálního štábu), který je velitelem armády. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi."
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kalouskovi, prosím pan poslance Klase.
Poslanec Jan Klas: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych podal drobný doplňující a pozměňující návrh týkající se vládního návrhu zákona o vojácích z povolání, který vám byl rozdán jako sněmovní tisk 139. K tomuto návrhu zákona přijal výbor pro obranu a bezpečnost řadu usnesení, která jsou zpracována v tisku č. 139/1. Můj upřesňující pozměňovací návrh se týká bodu č. 58 v tomto tisku.
Nové navrhované znění odst. 8 § 167 zákona je toto: "Vojákovi, který byl na základě dobrovolnosti reatestován a shledán způsobilým konat dále službu nebo jeho služební poměr trvá ke dni účinnosti tohoto zákona, se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí započítává doba služby v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci bez přihlédnutí doby služby podle zvláštního právního předpisu. Pokud byl takovému vojákovi po skončení služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, který mu byl snížen nebo zastaven z důvodu uvedeného zvláštním právním předpisem, přiznává se výsluhový příspěvek zpětně a jeho výše se přepočte ode dne účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek a ve výši náležející ke dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek nezanikl uplynutím doby nebo dosažením 60 let věku".
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Klasovi. Pan poslanec Aubrecht.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pane předsedo, páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si předložit pozměňovací návrh k zákonu o branné povinnosti a o vojenských správních úřadech, sněmovní tisk č. 135.
V § 31 odst. 10 v první větě navrhuji vypustit slova "předem na určitý den" a nahradit je slovy: "nejméně 4 týdny před dnem nástupu". Takže nová věta by zněla: "Vojáky v záloze povolává na vojenské cvičení územní vojenská správa zpravidla nejméně 4 týdny před dnem nástupu."
Současná úprava umožňuje teoreticky pozvat vojáka na cvičení ze dne na den. Stanovení lhůty pro povolání na vojenské cvičení je nutné pro civilní sektor. Zaměstnavatelé musí mít možnost zajistit si na dobu cvičení patřičnou náhradu. Povolání ze dne na den může přinést hospodářské potíže zejména malým a středním podnikatelům a v neposlední řadě také pracovníci územních odborů vojenských správ musí mít možnost náhrady za případně dlouhodobě nemocného nebo z jinak závažného důvodu omluveného vojáka v záloze.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Petra Nečase.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych v průběhu podrobné rozpravy napřed zareagoval na pozměňující návrh pana poslance Kalouska a potom abych sám přednesl několik pozměňujících návrhů.
Pan kolega Kalousek zde řekl, že není pro to, aby se snižovaly výsluhové náležitosti, a že je chce v podstatě udržet na té výši, v jaké jsou v současné době. Chtěl bych upozornit ctěnou Poslaneckou sněmovnu na několik skutečností. V prvé řadě - a řekl jsem to již v rámci obecné rozpravy - zdůrazňuji to, že tento zákon, tak jak je přijat, zvyšuje nároky na vojáky z povolání, protože v porovnání se současným stavem bude zde docházet k větším zásahům do jejich osobních práv: Budou se častěji než dnes stěhovat se všemi důsledky, budou nasazováni do válečných i neválečných operací, do zahraničních misí na rozkaz, nikoliv dobrovolně. To je zásadní posun oproti současnému stavu, je to zásadní znevýhodnění proti současnému stavu. Znamená to tedy, že stát musí toto znevýhodnění nějakým způsobem kompenzovat. Kompenzuje to tímto návrhem zákona, na základě kterého by došlo k určitému navýšení výsluhových náležitostí, včetně výsluhového příspěvku.
Z hlediska personálního systému se bude výsluhový příspěvek podle tohoto návrhu zákona při personální struktuře armády, tak jak je s ní počítáno, pohybovat někde u 38,5 %. Znamená to v průměru proti současnému stavu navýšení o 7,5 %. Všeho všudy o 7,5 % proti současnému stavu a znovu opakuji, za situace, kdy se zásadním způsobem zpřísní naše požadavky na vojáky z povolání, kdy se zvyšují naše zásahy do jejich osobního života, kdy na ně klademe vyšší nároky z hlediska nasazení v misích na rozkaz.
***