(14.20 hodin)

(pokračuje David)

Říkáte: "Obrací se na mne řada občanů jako na svého poslance, proto bych vás požádal o nové zvážení vašeho stanoviska."

Řekl jsem, že budu přehodnocovat jenom ta výběrová řízení a dávat nová stanoviska, nikoliv rozhodnutí, protože rozhodnutí já nedělám v tomto případě podle zákona, kde je ohrožena dostupnost. A tady není ohrožena dostupnost, proto nevidím důvod, proč bych měl stanovisko přehodnocovat. Byli to poslanci, kteří rozhodli, že o síti mají rozhodovat pojišťovny, nikoliv Ministerstvo zdravotnictví nebo např. okresní úřad. Čili jestliže k tomuto byly zmocněny pojišťovny a pojišťovna se rozhodla, že smlouvu neprodlouží, nemůže s tím ministr nic dělat. Vyrovnám se s tím, že někteří málo orientovaní občané toto nechápou, ale myslím si, že poslanci, kteří schvalovali tento zákon, by to chápat měli.

Odvolával jste se nyní na to, že jsem vám napsal dopis tří- až čtyřřádkový. Přitom byl velmi zajímavý ten velmi dlouhý výčet informací, který se údajně vešel na ony tři řádky. Ve své odpovědi na můj dopis píšete o sedmiřádkovém dopisu, přičemž "sedmiřádkový" se píše dohromady. Musím ale konstatovat, že dopis má 20 řádků a s dalšími náležitostmi 30 řádků, když už jsme u těch počtů.

Píšete: "Nepřijímám vaše tvrzení, že mé námitky směřují k původnímu stanovisku ministryně Roithové." Je tomu tak, směřují ke stanovisku ministryně Roithové. Já jsem ho pouze neměnil a neměl jsem povinnost ho měnit.

Chtěl bych říci, že jsem se setkal s majitelem nebo spolumajitelem tohoto zařízení, nechal jsem si to od něj všechno vysvětlit, jak to s jeho zařízením je, a musím konstatovat, že mi ho bylo velmi líto, protože on totiž v té době, kdy se rozhodl toto zařízení budovat, uvěřil tomu, že nastává doba, že každý, kdo si vytvoří zdravotnické zařízení, automaticky bude dostávat prostředky z  veřejného pojištění. A protože někteří lidé se dovedou učit jenom metodou pokusu a omylu, ukázalo se to, co mnozí věděli už na začátku po několika letech, že toto je naprostý omyl, že těch zařízení je příliš mnoho, a proto se sněmovna rozhodla pro výběrová řízení a postupnou redukci počtu zdravotnických zařízení. A tento člověk samozřejmě tím utrpí, utrpí tím zcela evidentně a myslím si, že ti, kteří tento proces rozhýbali na začátku 90. let, by se mu měli přinejmenším omluvit, neboť bylo vzbuzeno očekávání, které bylo zcela nerealistické.

Musím trvat na všem, co v mém původním dopise bylo, pokud se jedná o moji odpověď. Popsal jsem tam důvody, které vedly k tomu, že toto zařízení podle mínění - zdůrazňuji - výběrové komise vedou k rozhodnutí nedoporučit, a na tom se shodli všichni čtyři členové výběrové komise, znovu zdůrazňuji. Psalo se tam o nekomplexnosti a elektivnosti spektra - tak jak jste řekl - malého počtu prováděných výkonů. Chtěl bych říci: vy nejste lékař, ale počet výkonů je sice jistě pevný, nebo patří mezi tzv. tvrdá data, ovšem je třeba říci, o jaké výkony šlo, o výkony jakého rozsahu.

Jestliže toto zdravotnické zařízení šlo do výběrového řízení s osmi lůžky, přičemž městská nemocnice ve Valašském Meziříčí má 40 chirurgických lůžek, a jestliže současně hovoříte o tom, jaké obrovské spektrum výkonů se provádí na těchto osmi lůžkách, pak to každého lékaře musí vést naopak k ostražitosti, jestliže na osmi lůžkách dělají skutečně všechny výkony těch kategorií, o kterých hovoříte. Prostě na osmi lůžkách takto postupovat nelze, je to nesprávné a je zřejmé, že naopak je třeba mít pochybnosti o zabezpečení kvalitní péče na tomto pracovišti.

Stanovisko České lékařské komory. Česká lékařská komora byla účastníkem výběrových řízení. Vy hovoříte o okresní organizaci České lékařské komory, nebo přesněji řečeno pan poslanec hovoří, abych ho neoslovoval, o okresní organizaci České lékařské komory. V okrese je už tak málo lékařů, že se tam skoro všichni vzájemně znají, čili je samozřejmé, že nikdy nedostanou jiné stanovisko než kladné.

Pokud se jedná o spoluúčast, toto vychází z tvrzení, která byla ve výběrových řízeních. Mám tady dokonce i zápis z výběrových řízení, můžete si to přečíst a mohl jste si to i vyžádat, abyste se o tom poučil.

Čili když to shrnu: Vaše interpelace je chybná, protože nejde o rušení. Dále nejde o rozhodnutí a dále mi nelze ukládat povinnost přehodnocení, kterou vůbec nemám. A nakonec bych vás chtěl upozornit, že tento výsledek vychází z výběrového řízení, které jasně vyplývá ze zákona, a že původní stanovisko bylo ministryně Roithové. Já jsem ho pouze nepřehodnotil. To je vše.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným je pan kolega Milan Cabrnoch.

 

Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se předem za své vystoupení, které jistě ve srovnání s mým brilantním předřečníkem vyzní slabě. Chápu docela nelibost pana ministra, že je ze všech stran kritizován za vše, na co sáhl, ale myslím si, že není třeba se alibisticky točit na slovíčkách a na formulacích, a jsem přesvědčen, že pan ministr se své odpovědností vyhýbat nemůže. Interpelován byl jistě ministr zdravotnictví a pro nás není zajímavé, jestli je jím paní Roithová, nebo zrovna v tuto chvíli pan David.

Pan ministr se mnoha svými rozhodnutími, stanovisky a činy zcela evidentně rozhodl eliminovat soukromá zdravotnická zařízení. Příkladů je celá řada a všichni moji kolegové - a nejen ze strany, kterou tady zastupuji - se dnes a denně s těmito skutečnostmi setkávají. Nebudu zde uvádět konkrétní příklady, ale bude-li si pan ministr přát, jistě je najdeme.

Problém je v definování stacionární péče. Je to problém této interpelace, tohoto konkrétního zařízení a je to problém několika málo desítek dalších zařízení. Tato zařízení nechtějí, nechtěla a zcela logicky ani nemohou být komplexní nemocnicí. Přesto mají na trhu zdravotní péče své místo. Poskytují péči rozdílnou od péče klasicky ambulantní a rovněž od péče klasicky nemocniční s celým širokým spektrem řady oborů, laboratoří a celého zázemí. Poskytují péči efektivní, poskytují ji v kratším čase a za spotřeby menších nákladů, ať již z veřejného zdravotního pojištění, nebo z prostředků neveřejných.

Problém, který pan ministr způsobil rozprášením týmu odborníků, který zpracovával kromě jiného také definici stacionární péče , se promítá jak do zařízení soukromých, tak i do malých nemocnic, ve kterých má dojít nebo dochází k restrukturalizaci lůžkové péče, a pro tato zařízení by stacionární péče, tak jak ji chápeme, byla řešením.

Velmi se podivuji nad formulací ministra zdravotnictví "Nehrajeme si na konkurenci."

***




Přihlásit/registrovat se do ISP