(pokračuje Kužvart)
Zde je na místě zmínit také malou osvětovou činnost mezi obyvateli, kde je třeba ohrožené občany zainteresovat jak na ochraně majetku, tak i na ochraně přírody, pokud možno ve vzájemném souladu. Je to jistě těžké, ale nezbytné, a zde jsou dlužny všechny instituce státu. Tak by se částečně eliminoval i vliv některých občanských sdružení, která sice převážně nesouhlasí s navrhovaným řešením, ale často bez jakýchkoli odborných argumentů.
Zcela na závěr si ovšem nemohu odpustit poznámku, kterou považuji za zcela zásadní. Jak v obci Loučná nad Desnou, tak v mnoha jiných postižených obcích tohoto regionu byl mezi občany vyvolán dojem, že okamžitá obnova všech povodní zničených vodohospodářských staveb je jedinou cestou, jak zabránit opakování katastrofy. Odtud byl již jen krůček k tomu, aby orgány ochrany přírody požadující odlišná a často finančně náročnější řešení byly označovány za potenciální viníky ztrát na životech a majetku. Zamlčuje se přitom bohužel jedna důležitá okolnost. Je jen málo míst, kde se obnova staveb na tocích provádí tak, aby byly dimenzovány na větší než tzv. padesátiletou vodu. Ti, kdo jsou přesvědčeni, že rychlá obnova původních staveb a zařízení je zachrání, jsou bohužel obětí velmi špatné informovanosti. Při tak katastrofálních povodních, jaké nás postihly v uplynulých dvou letech, je žádná dosud plánovaná technická opatření zachránit nemohou. Naopak, mnohé netradiční, ale přírodě bližší způsoby zpomalení průtoku a zvyšování rozlivu povodňové vlny mohou být daleko účinnější, a i když vlastním povodním pochopitelně nezabrání, mohou podstatně snížit rozsah škod a nebezpečnost povodní.
Obviňování ochrany přírody, která právě takové způsoby hledá, z maření nápravných opatření je při nejmenším zavádějící. V případě potřeby jsem připraven na detailní, zejména technické a procesní dotazy odpovědět případně i písemně.
Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Moje otázka na kolegu Hrnčíře zní, zda hodlá využít možnosti položit doplňující otázku. Je tomu tak. Dávám mu slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Chci jenom konstatovat některé závěry. Protože znám profesi pana ministra, který je geolog, nemohu mu v odborné věci žádným způsobem konkurovat. Poznamenal jsem si všechny termíny, u kterých předpokládám, že jsou závazné. Jsem rád, že se v této věci situace vyjasnila a pohnula směrem kupředu. Pokud jde o mediální obraz orgánu ochrany přírody, myslím si, že nevyplývá z nějakých médií, ale ze špatných zkušeností občanů a samosprávných orgánů s jejich dosavadním působením. Zatím děkuji a rád přijmu vaši technickou dokumentaci.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan ministr nehodlá reagovat.
Přistoupím k další interpelaci, kterou pokládá pan poslanec Svatomír Recman na ministra financí Ivo Svobodu ve věci zvýšení příspěvku státu na investice nemocnici ve Frýdku-Místku. Pan poslanec Recman není, tudíž jeho interpelace propadá.
Dalším interpelujícím poslancem měl být poslanec Pavel Svoboda, interpelovaným ministrem Miroslav Grégr ve věci neinformování Evropské unie o záměru státní pomoci ČKD Dopravní systémy. Pana poslance nevidím, tudíž jeho přihláška propadá.
Další poslanec, který by měl interpelovat ministra zahraničí Jana Kavana, je poslanec Michal Lobkowicz, a to ve věci obvinění bývalého ministra zahraničních věcí. Pan kolega Lobkowicz není přítomen. Jeho přihláška propadá.
Dalším interpelujícím ministrem by měl být ministr financí Ivo Svoboda. Interpelující osobou kolegyně Michaela Šojdrová ve věci sanace klientů Pojišťovny Morava poškozených povodní. Jsem rád, že to paní kolegyně stihla do Poslanecké sněmovny. Uděluji jí slovo.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, interpeluji pana ministra financí ve věci postupu sanace klientů pojišťovny Morava, postižených povodněmi v roce 1997.
Při poslední odpovědi, při interpelacích 25. března, mi bylo ministrem financí sděleno, že Ministerstvo financí postupuje v této věci a že budeme informováni. Protože informací o postupu je minimum, tak bych prosila pana ministra, aby nám sdělil, jakým způsobem se sanace koná. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni. Uděluji slovo ministru financí. Prosím.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně a rovněž tak vážení páni poslanci, vážení další přítomní, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že některá fakta, která se týkají sanace klientů Pojišťovny Morava, zde již zazněla v odpovědích na vaše předchozí interpelace, jenom stručně zopakuji důležité body a potom se pokusím poskytnout aktuální informace.
Poslanecké sněmovně je známo, že rozhodnutím ze dne 12. ledna 1999 byla ve státním rozpočtu na rok 1999 v kapitole Všeobecná pokladní správa vytvořena rezerva na sanaci klientů Pojišťovny Morava, a. s., jejichž majetek byl poškozen povodněmi v létě roku 1997. Ministerstvo financí ustavilo pracovní skupinu složenou ze zástupců odborných útvarů Ministerstva financí České republiky, ředitele odboru 32 - pojišťovnictví a penzijního připojištění, ředitele odboru 11 - státního rozpočtu a dále generálního tajemníka České asociace pojišťoven ing. Jaroslava Messerschmidta a senátorky dr. Seitlové, která v současné době pracuje na realizaci rozdělení této rezervy. Rozdělení výše uvedené rezervy je možné pouze na základě nařízení vlády. Návrh nařízení byl Ministerstvem financí připraven, prošel interním připomínkovým řízením. Dle platného legislativního postupu musí však ještě před předložením vládě projít řízením externím. Finanční prostředky budou poskytovány formou příspěvků, resp. nenávratné dotace ze státního rozpočtu tak, aby byly čerpány nejpozději do 31. 12. 1999.
V této souvislosti je nutno podotknout, že dle ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, předmětem daně nejsou darovací podpory, příspěvky a dotace ze státního rozpočtu. Finanční prostředky budou poskytovány prostřednictvím okresních úřadů na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Žádost má náležitosti uvedené v § 3 citovaného nařízení. Okresní úřady zkontrolují, zda žádost má všechny požadované náležitosti, a v rámci svých možností budou posuzovat oprávněnost jednotlivých žádostí. Nebudou-li schopny oprávněnost na základě předložených dokladů posoudit, postoupí žádost na Ministerstvo financí, odbor 32, který bude tuto žádost oprávněn posoudit s tím, že bude brát v úvahu návrh okresního úřadu, tak jak předpokládá § 4 citovaného nařízení. V této činnosti bude okresnímu úřadu i Ministerstvu financí České republiky nápomocna Česká asociace pojišťoven, která přislíbila v celé záležitosti pomoc a bude ochotna zabezpečit např. kvalifikované likvidátory, kteří budou schopni dolikvidovat pojistné události, posoudit výši nárokovaných škod a podobně. Tato část úkolů bude časově i finančně dost náročná. Okresní úřady pak předají ve lhůtě stanovené v § 4 nařízení evidenci žádostí Ministerstvu financí a zde se veškeré žádosti soustředí. Ministerstvo provede konečné vyhodnocení ve spolupráci s Českou asociací pojišťoven a určí způsob výpočtu výše jednotlivých příspěvků a za tímto účelem bude příslušným odborem zpracována vnitřní směrnice, která vyřeší technickou stránku věci včetně způsobu výpočtu výše příspěvku.
Výše jednotlivých příspěvků stanoví Ministerstvo financí České republiky a v konečné fázi poukáže finanční prostředky na příspěvky na běžný účet okresního úřadu, který pak tento přidělený objem finančních prostředků adresně přerozdělí jednotlivým žadatelům.
***