(17.30 hodin)
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, nepůjde ani tak o doplňující otázku jako o poděkování panu ministrovi za příslib novelizace této vyhlášky a přesvědčení, že se skutečně bude týkat i případů, které jsem zde popsala.
Využila bych této chvíle i k tomu, abych vzala zpět svoji interpelaci na pana ministra Špidlu pod bodem 13 ve věci účtování úkolů pečovatelské služby OÚSS Kroměříž, kde mě ujistil zjednáním nápravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kolegyně a kolegové, dostáváme se do kuriózní situace, kdy dalším vylosovaným poslancem je poslanec Ivan Langer, který interpelovat ministra vnitra ve věci pobytu cizinců na území České republiky nemůže. Po dohodě s ministrem vnitra tato věc bude řešena formou písemného dotazu, písemné odpovědi, neboť v tuto chvíli sám sobě udělit slovo a opustit místo řídícího schůze nemohu.
Slovo uděluji panu poslanci Vladimíru Mlynářovi, a to ve věci interpelace na ministra financí Ivo Svobodu v případě jmenování pana Tykače poradcem. Pana Mlynáře v sále nevidím, tudíž podle ustanovení jednacího řádu § 111 odstavec 4 jeho přihláška propadá.
Dalším poslancem, který je v pořadí a který nestáhl svoji interpelaci, je poslanec Pavel Hrnčíř, interpelovaným ministrem ministr životního prostředí Miloš Kužvart, ve věci protipovodňových opatření v obci Loučná nad Desnou. Prosím pana poslance Hrnčíře, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane ministře, seznámil jsem se nedávno se situací a stavem po povodních v obci Loučná nad Desnou. Občané této obce byli před dvěma lety postiženi ničivou povodní a místní samospráva zcela správně a v duchu svého mandátu hledala řešení, jak opakování přírodní katastrofy v budoucnu zabránit. Obec ve spolupráci se správcem toku, tj. Povodí Moravy, vypracovala projekt protipovodňové ochrany obce. Proti tomu se ale postavila místní správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a vydala stanovisko zakazující úpravy toků Hučivá Desná.
Dne 22. 4. 1998 podal starosta obce ing. Pavel Martínek stížnost proti tomuto postupu, který brání jeho snaze řešit situaci, kterou vnímá jako obecné ohrožení občanů. Přesto Ministerstvo životního prostředí zamítlo stížnost a potvrdilo rozhodnutí správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky i proti odvolání správce toků, a to dne 14. ledna 1999.
Dva roky po povodni nebyly provedeny žádné práce k zajištění protipovodňové ochrany obce a tím i života a majetku občanů této obce, a to díky orgánům státní správy pracující ve vaší kompetenci, pane ministře. Ptám se vás, vážený pane ministře, jak s tímto problémem hodláte naložit. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, interpelace, která byla nyní položena, se týká otázky, která je neustále aktuální. Všichni víme, že v posledních letech se zvyšuje frekvence mimořádných situací, kdy vodní srážky dokáží zničit a zpustošit naše obce, zlikvidovat infrastrukturu. Je to věc, která je problémem pro každého, ať už je to starosta, ministr či poslanec.
Interpelace směřuje k případu, který v posledních měsících zejména díky značnému mediálnímu ohlasu doslova hýbe veřejným míněním na severní Moravě a který je - jak tomu také v posledních měsících často bývá - bohužel poněkud dezinterpretován a využíván k útokům proti ochraně přírody.
Hned v úvodu své odpovědi bych chtěl zdůraznit skutečnost, že problémy kolem navracení povodní z roku 1997 poškozených vodních toků v Jeseníkách a Beskydech do původních koryt, nemají primární příčinu v ochraně přírody, ale v geologické stavbě jednotlivých pohoří naší republiky. Slýchám totiž často sugestivní otázku, jak je možné, že s nápravou tzv. povodňových škod jsou problémy právě v Jeseníkách a Beskydech a nejsou například v Krkonoších. Odpověď je skrytá v geologické minulosti území našeho státu.
V České republice existují tři tzv. flyšová pohoří - Jeseníky, Beskydy a Bílé Karpaty - která jsou charakteristická jednak výskytem půdních sesuvů, jednak tím, že jsou oblastí tzv. divočících vodních toků. Jde o odborný termín naznačující, že zejména menší vodní toky díky geologickému podloží nemají historicky stálé koryto a v přirozených podmínkách se jejich tok neustále překládá z místa na místo. Staletou lidskou činností se naši předci pokoušeli tyto toky svázat, meliorovat, narovnat. Stejně jako na zbytku území České republiky, ale i všude jinde v Evropě. Tato snaha, na zbytku území České republiky úspěšná, však na části severní Moravy právě díky flyši dlouhodobě selhává. I proto byly zde následky povodní v posledních dvou letech tak tragické.
Protože jsme - na rozdíl od našich předků - vybaveni značným odborným potenciálem, musíme i my - nemyslím jen mnou řízený resort, ale celou společnost - přistupovat k nápravě povodňových škod takovým způsobem, abychom u vidiny okamžitého proinvestování povodňových prostředků nezaložili při nejbližší příští povodni zcela stejný postup, kdy budou obnovené stavby a zařízení opět zničeny a opět budou ohroženy životy a majetek lidí.
Bohužel právě snaha ekologů najít pojítko mezi oprávněnými požadavky na ochranu osob a majetku, a to co nejlevnějším způsobem, a zachování ostatních charakteristik toků a cenných přírodních hodnot bývá někdy vykládána jako snaha zabrzdit jakákoli opatření, a dokonce uškodit obyvatelům poškozených obcí. Někde jde o nedorozumění náhodná, jindy vyprovokovaná. Výsledek je však vždy velmi negativní.
Nejinak tomu bylo i v případě obce Loučná nad Desnou. Víme všichni, že řízení nápravy povodňových škod nebylo ideální. Na říčce Hučivá Desná k tomu přistoupily i některé personální problémy - a to zdůrazňuji - jak na straně pracovníků mého resortu, tak i místních správních i samosprávných orgánů. To bylo důvodem, proč jsem vyřízením celé věci pověřil svého náměstka ing. Běleho, pod jehož vedením se podařilo v krátké době dojít k uspokojivému řešení, a to i přesto, že jednání byla velmi složitá.
Shodou okolností právě včera proběhlo zatím poslední jednání, kdy bylo všemi zainteresovanými stranami potvrzeno, že souhlasí s navrženým řešením první etapy na Hučivé Desné. Totiž na výstavbě čtrnácti kamenných drsných stupňů. Toto řešení má i zajištěné financování. Souhlasné rozhodnutí správy CHKO Jeseníky bylo vydáno již počátkem června. Stavební práce proto mohou být zahájeny již příští měsíc.
Stojí za zmínku, že již 16. června proběhlo k tomuto problému jednání podvýboru pro zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství Senátu Parlamentu České republiky za předsednictví senátora pana ing. Oplta, kde bylo konstatováno, že celá obnova uvedené oblasti, čili nejen Hučivé Desné, dostala tolik potřebnou dynamiku.
V návaznosti na všechna provedená opatření byla stanovena kontrolní porada na 16. července 1999 přímo v obci Loučná s cílem dořešit zbývající problémy, stanovit závazné termíny, aby tak práce mohly začít co nejdříve. Poradu bude řídit pan náměstek Běle a účast přislíbil i pan senátor Oplt.
Závěrem je možno říci, že nový přístup k ochraně krajiny a přírody, jak jej ukládá nejen zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale především nezbytnost chránit krajinu a přírodu pro zachování přijatelného prostředí pro člověka a pro jeho přežití nás nutí k netradičním postupům, mnohdy neprozkoumaným a neprověřeným.
***