(20.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Nevidím žádný protest, takže o tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 177, které jsem zahájil a ptám se: Kdo je pro, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 103 pro 73, proti 5, tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že se k této úmluvě, k bodu 57, vrátíme po projednání zmíněného zákona vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy.
Děkuji v tuto chvíli místopředsedovi Vladimírovi Špidlovi, ale on má další bod, takže může zůstat ve své pozici.
Jedná se o bod číslo
58.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o sociálním zabezpečení
/sněmovní tisk 123/ - druhé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 123 a z pověření vlády předložený návrh uvede opět místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR pan kolega Vladimír Špidla. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, dovolte mi, než otevřu debatu k návrhu o smlouvě s Kyperskou republikou…
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane ministře, tu debatu otevřu já.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Omlouvám se. Dovolte mi upozornit na problém, který možná nastal tím, že ve sněmovním tisku 115 byl ještě druhý instrument Mezinárodní organizace práce, tj. Listina o změně ústavy Mezinárodní organizace práce. Myslím si, že jsme přerušením projednávání Úmluvy č. 181 skončili pouze první část projednávání sněmovního tisku 115. Ale nejsem si zcela jist.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane místopředsedo, já se obávám, že bychom se dostali do procedurálně složité situace. My tento sněmovní tisk máme vedený v celku, máme to vedeno jako jeden bod a jako jeden bod jsme jej odročili po projednání již zmíněného zákona vráceného Senátem. Věcně nepochybně máte pravdu, ale procedurálně by to bylo dosti složité, takže bych doporučoval zůstat u toho bodu, který jsem otevřel.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Děkuji za upřesnění této procedurální komplikovanosti. Dovolte mi tedy, abych se vyjádřil ke sněmovnímu tisku 123, kterým je Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o sociálním zabezpečení.
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, základní debata o smlouvě proběhla v prvém čtení, kde jsem zdůvodnil, že se jedná o klasickou smlouvu o sociálním zabezpečení, kterou projednáváme v řadě případů. Zdůraznil jsem i přibližný rozsah působnosti této smlouvy, čili počet osob, který by touto smlouvou byl kryt.
Vzhledem k tomu, že Kypr je státem, se kterým máme poměrně pravidelné a trvalé styky a sociální kontakty, i když nikoliv kontakty příliš velkého rozsahu, myslím si, že i v této okolnosti můžeme shledávat další důvod pro to, abychom vztahy mezi Kyperskou republikou a Českou republikou v oblasti sociálních smluv zmodernizovali a uvedli na standard, který je obvyklý v Evropské unii. Už vzhledem k tomu, že oba státy jsou ve stavu přístupu k Evropské unii a v okamžiku jejich případného přijetí budou mít sociální smlouvy upraveny obvyklým způsobem.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru Špidlovi za uvedení. Tento vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zahraničnímu výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisky č. 123/1 a 123/2. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Michala Doktora, aby usnesení výboru odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přijetí obdobných smluv vycházejících z principu Evropské úmluvy o sociálním zabezpečení přispívá ke koordinaci národních systémů sociálního zabezpečení. Je proto v souladu se zájmy České republiky tohoto dosáhnout nejen s vyspělými zeměmi západní Evropy, ale i se zeměmi, které aspirují na členství v Evropské unii, v tomto případě tedy s Kyperskou republikou.
Přijetí smlouvy je důležitým nástrojem k řešení kolizí sociálních zákonů smluvních stran. Základními principy smlouvy jsou rovnost v nakládání s příslušníky smluvních stran, sčítání pojistných dob pro stanovení nároků, výplata dávek do ciziny a aplikace jediného zákonodárství, přičemž jedinou odchylkou od obdobných smluv je absence úpravy zdravotní péče. Ta je však řešena samostatnou úmluvou z roku 1972.
Zahraniční výbor po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí pana Luďka Rychlého a po zpravodajské zprávě poslance Michala Doktora navrhuje přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se Smlouvou mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o sociálním zabezpečení podepsanou v Praze dne 19. ledna 1999."
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pan poslanec Jan Svoboda. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví se na své 17. schůzi dne 21. dubna vyjádřil kladně a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o sociálním zabezpečení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Svobodovi a k uvedenému vládnímu návrhu otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Hlásí se pan kolega Kohlíček. Prosím, pane kolego, přistupte k řečništi a ujměte se slova.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, milé kolegyně, dovolte mi, abych také já přičinil svoji poznámku ke smlouvě o sociálních otázkách s Kyperskou republikou.
Jak si jistě pamatujete, při prvním projednávání této smlouvy jsem konstatoval, že má určité zvláštnosti a že naše vztahy s Kyperskou republikou jsou touto smlouvou v sociálních otázkách naprosto ucelené. Tenkrát jsem zapomněl na jednu velmi podstatnou záležitost, tj. rozdělení Kypru. Severní část - zhruba 40 % území Kypru plus část obyvatel Kypru, je v současné době již řadu let nezákonně okupována Tureckou republikou a jak při plnění mezistátních smluv, tak při plnění přístupové strategie Kyperské republiky k Evropské unii tím vzniká řada nepříjemných problémů. V tomto případě např. je jistě určitým problémem, jaké smlouvy aplikovat na severní část Kyperské republiky, jestli mezistátní smlouvy uzavřené mezi námi a Kyperskou republikou jsou nebo nejsou aplikovatelné na obyvatele, kteří v současné době žijí na území severního Kypru, v tzv. Severokyperské republice.
Přestože tato záležitost je do značné míry nevyjasněná, domnívám se shodně s některými kolegy z Evropské unie, že je zde určité řešení. To řešení spočívá v tom, že bychom přispěli svým způsobem k urychlení přístupové strategie Kyperské republiky k Evropské unii, že bychom ve spolupráci s Řeckem a dalšími členy Evropské unie pomohli Turecké republice také k zaujetí jejího místa v pelotonu zemí, které se snaží přistoupit k Evropské unii. Jedině tímto způsobem by bylo možno problém Severokyperské republiky bez rozsáhlých komplikací, které jsou vždy avizovány, když se to jednání otevře, řešit.
Jistě si všichni uvědomujeme, že tento problém je neobyčejně složitý a u příležitosti projednávání smluv o sociálních záležitostech s Kyperskou republikou není možné jej uzavřít. Chtěl bych ale na něj upozornit a je třeba, aby si sněmovna tohoto problému byla vědoma.
Děkuji za pozornost.
***