(9.50 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Žádné další přihlášky nemám. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Ježek: Pane předsedo, dámy a pánové, nechtěl jsem původně k této záležitosti vystupovat, leč některá vystoupení mých předřečníků mi přece jen nedala, abych v tuto chvíli neřekl pár slov. Chtěl bych jen říci, že v podobném bludu, jak to tady bylo označeno, ve věci restaurování památek nežije jenom má kolegyně paní Kateřina Dostálová, ale že i já jsem podobného bludu zastáncem. Prostě dívám-li se bez nějakého dalšího rozpitvávání na celkovou filozofii návrhu této novely, domnívám se, že tak jak je koncipována, velmi výrazným způsobem snižuje konkurenční prostředí, které v oblasti restaurování památek i v oblasti nákupu a prodeje starožitností v této zemi existuje. Prostě direktivním způsobem stanovuje jistou skupinu lidí, kteří budou vyvoleni, a ti ostatní na to prostě nedosáhnou.
Přesně tak jako moji kolegové jsem přesvědčen o tom, že přijetí... (Značný hluk v sále).
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím o klid. Není opravdu slyšet.
Poslanec Josef Ježek: Děkuji, pane předsedo. Jsem přesvědčen o tom, že přijetí této novely přinese výrazný cenový nárůst relací restaurátorských prací, protože samozřejmě poměrně úzká skupina lidí, kteří tyto záležitosti budou moci realizovat, si bude diktovat ceny na trhu. To je prostě normální a tento stav ve svém důsledku přinese značné odčerpání finančních prostředků ať už z obecních, nebo státních rozpočtů.
Novela podle mého názoru svou ideou je výrazně lobbistická a brání volnému přístupu k zakázkám v této oblasti těm, kteří až dosud v této oblasti pracovali. A pokud tady zazněly názory o tom, že tato věc byla konzultována s řadou lidí, kteří považují celou záležitost za velmi důležitou a podstatnou, pravděpodobně každý nasloucháme jiné skupině lidí. Naše názory a naše konzultace s lidmi, kteří v této oblasti pracují a účinkují, jsou prostě takové, že novela není vhodná.
Pokud tady zazněl názor, že nepřijetím této novely by snad diletantismus dostal zelenou, domnívám se, že v tuto chvíli je to urážka značné části lidí, kteří v této branži pracují. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Hlásí se ještě někdo jiný? Pan poslanec Brtnický.
Poslanec Jiří Brtnický: Pane předsedo, dámy a pánové. Podle mého soudu smyslem této novely je zcela vyloučit, aby se k vysoce kvalifikované práci dostali lidé, kteří nejsou odborně způsobilí a kteří by věci samotné svým neodborným zásahem mohli uškodit. Chápu obavy paní kolegyně Dostálové, že v tomto oboru pracuje spousta lidí, úspěšně pracuje, kteří mají vyšší výtvarné vzdělání a nemají specializované vyšší výtvarné vzdělání, tzn. nejsou akademickými malíři a sochaři restaurátory.
Myslím, že tato věc se dá odstranit po jednání s příslušnými ústavy, kterými jsou Akademie výtvarných umění na úrovni vysokých škol, nebo jednáním se středními školami, jako např. je restaurátorská škola v Litomyšli. Samozřejmě žádné razítko nemůže garantovat odbornost, to jistě ne. Ale ústav, který vyučuje tyto obory, může garantovat takovou činnost.
Chtěl bych se krátce zmínit o tom, jaký je rozdíl mezi absolventem vyšší výtvarné školy, akademickým malířem nebo sochařem a absolventem školy specializované, což je restaurátorský obor jak malířský, tak sochařský na AVU. Takový absolvent musí zvládnout teorii, tzn. musí se orientovat v dějinách umění, aby mohl správně dílo zařadit, aby mohl provést umělecko-historický výzkum, a musí zvládnout malířské řemeslo, tzn. kresbu a malbu. Toto všechno ovládají absolventi vyšší výtvarné školy, ale specializace restaurátorská spočívá v tom, že tito absolventi musejí zvládnout ještě technologii. To znamená, že se musejí orientovat v materiálech, které se dají použít na to které dílo. Musejí umět napsat fundovanou zprávu jak o umělecko-historickém výzkumu, tak o samotném průběhu restaurování. Tato zpráva je neoddělitelnou součástí restaurovaného díla a slouží dalším restaurátorům, kteří se případně k tomuto dílu dostanou, jako orientace, jakých materiálů a jaké techniky bylo použito.
Tím, co jsem řekl, jsem chtěl naznačit, že se jedná o vysoce náročnou práci, kterou skutečně nemůže dělat kdokoliv. I dílo, které zdánlivě na první pohled vypadá, že je dobře restaurováno, nemusí být dobře restaurováno, protože při tom jsou použity zcela nevhodné technologické postupy a takový nevhodný postup se může projevit za deset nebo až za dvacet roků.
Proto se velmi přimlouvám za to, aby tato novela byla přijata, ale zároveň i za to, aby následně bylo jednáno s takovými ústavy, jako je akademie nebo střední školy, aby lidé, kteří skutečně ovládají tuto práci a naučili se ji třeba při někom, měli možnost dodatečně takovou licenci získat.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Brtnickému. S technickou poznámkou pan poslanec Pleva. Velmi jsem si pochvaloval, jak rychle postupujeme, a vidím, u čeho jsme se zadrhli, když jde o spor o svobodu a nesvobodu, regulaci a neregulaci. Možná, že je to typický spor pro parlament. Nedá se nic dělat.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, chtěl bych vaším prostřednictvím požádat kolegu Kučeru, aby i kolegovi Brtnickému připomněl neohlášený možný střet zájmů.
Předseda PSP Václav Klaus: Hlásí se ještě někdo jiný do rozpravy? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Měl bych poznámku k řídícímu schůze. Chtěl bych ho požádal, aby nekomentoval vystoupení jednotlivých řečníků a aby se ve smyslu jednacího řádu držel řízení schůze.
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím pana poslance, aby navrhl změnu jednacího řádu, že jednání bude řídit robot a nikoli lidská bytost. Pokud přednesete tento návrh jednacího řádu, budu hlasovat pro.
Hlásí se ještě někdo jiný do diskuse, ne-li, prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Talíře.
Poslanec Jaromír Talíř: Na závěr této obecné rozpravy bych chtěl říci, že mám pocit, že dochází opravdu k velkému nedorozumění. Mám pocit, že je tato novela chápána jako jakési omezování přístupu k licencím, jakési zrušování nebo zužování prostoru pro to, kdo smí nebo nesmí být restaurátor. Omlouvám se, možná, že jsem ve svém vystoupení nepříliš jasně řekl, že je to pouze přesné vymezení podmínek pro to, aby mohly být tyto licence udělovány. Tady nedochází k žádnému zmenšení počtu restaurátorů, tady se jen říká, až budete žádat o licenci, musíte splnit určité kvalifikační předpoklady a určité technické předpoklady. Přesně se v tomto zákoně definuje, jaké jsou to předpoklady. Nikde se neříká, že se tyto licence nebudou vydávat.
Já jsem se pod tento zákon připodepsal právě ze zkušenosti. Když jsem přišel na Ministerstvo kultury, začali za mnou chodit lidé a říkali: je tady jakási komise, která mi neudělila licenci.
***