(9.50 hodin)
(pokračuje Václavek)
Původní návrh ústavního zákona před dvěma lety počítal mj. s 8 - 8 plus 1 krajem. Byla na to spočítána i daňová výtěžnost těchto krajů, daňová výtěžnost na obyvatele, daňová výtěžnost celkem apod., takže není pravda, že zde pro to nebyly podklady, ale pod tlakem odpůrců krajských orgánů veřejné správy nakonec bylo odhlasováno - a to proti vůli, ale bohužel za přispění řady z nás - 14 krajů. Máme asi poslední a dá se říci historickou možnost napravit to na racionální stav.
Dámy a pánové, je na každém z nás, jestli této příležitosti využijeme. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Udílím slovo panu poslanci Fischerovi, připraví se pan poslanec Miloslav Kučera starší.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, chtěl bych zde připojit svůj hlas na podporu předloženého návrhu změny ústavního zákona. Můj kolega předřečník zde velmi fundovaně vysvětlil ekonomické důvody, já bych jen uvedl jeden příklad ztráty, kterou považuji za nahraditelnou, kdyby tento návrh byl přijat, a to že při jednání na statistickém úřadě jsme např. byli informováni, že ČSÚ již přes rok přepočítává všechny údaje snad od začátku tohoto století na hranice nových krajů, těch čtrnácti, aby po jejich vzniku byly okamžitě k dispozici a byly srovnatelné s tím, co bude následovat. Myslím, že toto je ztráta, ale nahraditelná ve srovnání se ztrátami, které vzniknou nárůstem státního správního aparátu a vším, co zde říkal kolega Václavek.
Chtěl bych ale upozornit ještě na jeden moment, který zde nebyl zdůrazněn. Mluvilo se zde o tom, že pro vztahy s EU je výhodnější, když krajů bude méně, 8 nebo 9, než kdyby se uskutečnila varianta dosud platná podle ústavního zákona, že bude 14 nových krajů. To je jeden důvod. Ale měli bychom také přihlédnout k tomu, co bude lépe vyhovovat občanům. Může se říci, že 14 krajů a tedy to, že bude více krajských měst, znamená přiblížit správu občanům, že budou mít jednodušší vyřizování záležitostí apod. Podívejme se ale, jaká je skutečnost. Na tomto jednání už za chvíli bychom měli přejít k bodu 51, který se bude zabývat - pokud zde předložený návrh nebude přijat - sněmovním tiskem 253, který žádá, tedy skupina poslanců žádá na základě průzkumů v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, aby tyto okresy byly vyňaty z Jihlavského kraje a přesunuty do Brněnského kraje. Myslím, že zde při stanovování hranic a vůbec počtu krajů nebyla brána v úvahu ani tak potřeba občanů, jejich stanoviska a jejich názory a že hranice takto vytvořené jsou umělé, spíše proto, aby se vyhovělo soupeřícím městům, aby bylo více příležitostí zaujímat místa ve státní správě, a že nebude z toho mít prospěch obyčejný občan.
Kdyby byl přijat předložený návrh skupiny poslanců, odpadlo by jednání, které nás čeká teď, ale možná mnohá jednání, která nás budou čekat v budoucnosti na této úrovni parlamentu i na úrovních nižších, aby se hranice krajů měnily, aby se různé okresy přesouvaly a aby docházelo eventuálně ke změnám, které jen ztíží fungování nově ustavených krajů podle současně platného ústavního zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Fischerovi. Slovo má pan poslanec Miloslav Kučera starší, připraví se pan poslanec Vymětal, tentokrát Vojtěch.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové, nebudu ve svém příspěvku hovořit o číslech, zda 9, 11 nebo 14. Nebudu hovořit o číslech, protože to jsou hodnoty racionální, hodnoty měřitelné, jakými jsou třeba metr, kilogram anebo vteřina. O podobných racionálních hodnotách se tady hovořilo v řadě projevů mých předřečníků, přičemž se zapomnělo na to, že mohou existovat také hodnoty iracionální, emocionální, jako je třeba láska, přátelství, smutek nebo krása. Zkrátka a dobře, že se v našem životě mohou buď střetávat anebo také vedle sebe existovat přístupy technokratické a přístupy emocionální.
Asi není náhoda, podíváme-li se kolem sebe po Evropě, že i v této integrující se Evropě existují velmi malé země, ba spíš zemičky, které si přesto hlídají svoji vlastní identitu, které by přesto nikdy nepřipustily, aby byly nějakým technokratickým rozhodnutím zařazeny do nějakého celku, aniž by měly možnost si tuto identitu zachovat. Koneckonců není náhodou, že i zde ve sněmovně se velice často v tomto případě hovořilo o tzv. historických hranicích, a to nejen země, ale i krajů, okresů, obcí apod.
Máme-li rozhodovat o otázce počtu krajů v naší republice pouze z hlediska financování, jak tady před chvílí zaznělo, bylo by tady ještě jedno velmi jednoduché a elegantní řešení, které by pomohlo věc srovnat, jak se říká, do latě zcela bez problémů. Vezměme si mapu, kružítko, logaritmické pravítko a ostrou tužku, dohodněme se, kolik má být asi krajů v republice, a začněme dělat čáry tak, aby to vyšlo na patřičný počet krajů a v nich na patřičný počet lidí, patřičný počet měst, patřičný počet bývalých okresů. Jen se obávám, že budeme-li hodnotit život ve společnosti z těchto měřítek, dostaneme se záhy do situace, kdy budeme podporovat jen to, co přináší zisk - a o zisku se tady také velmi hovořilo - co je finančně smysluplné, a pak mám strach, že jednou budeme mít města bez parků a soch, byty bez obrazů a knih a život budeme konzumovat z kelímků z umělé hmoty, protože ty jsou samozřejmě levnější než dřevo nebo jiný ušlechtilý materiál.
Toho bych se nerad dočkal, a proto se rovněž připojuji k tomu, aby tento návrh byl zamítnut hned v prvním čtení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Omlouvám se, pan poslanec Vojtěch Vymětal.
Poslanec Vojtěch Vymětal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi učinit tři poznámky a předem si dovoluji oznámit, že jsem podjatý, protože jsem tady v uplynulém období nebyl a se současně platným ústavním zákonem o VÚSC tím pádem nemám nic společného. Právě proto jsem zřejmě mezi navrhovateli dnes projednávané novely.
Chtěl bych ujistit pana kolegu Fischera, že analýza, která byla udělána v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, zcela evidentně svědčí o tom, že tam s lidmi a institucemi v okresech nikdo nejednal o tom, do jakého kraje chtějí a mají patřit. Výsledky jsou naprosto jednoznačné. Kupříkladu na okrese Žďár starostové obcí, kteří zastupují 72 % obyvatel, se jednoznačně přiklánějí do Brněnského kraje.
Poznámka druhá. Jeden z předřečníků odkazoval na to, že při snížení počtu krajů budeme vyvolávat jakési staré úřednické struktury, které fungovaly před rokem 1990. Ujišťuji ho, že to jsou naprosto stejné úřednické struktury, které budou fungovat v krajích nových, možná i v orgánech NUTS 2, a že se jich samozřejmě nezbaví. Nevím, jestli se tímto současně platným územním uspořádáním podaří vyvolat alespoň ducha těch starých úřednických struktur z úpravy před rokem 1960, protože řada z těch 14 krajů, které jsou nově navrhovány, pochopitelně byly kraji před rokem 1960. Možná že ten duch za 30 - 40 let se v těch sídelních městech zachoval.
***