(11.10 hodin)
(pokračuje V. Vymětal)
Nicméně ani taková akce nepomohla tomu, aby Senát rozhodnutí Poslanecké sněmovny zvrátil. Ústavní zákon č. 347/97 Sb., o vytvoření VÚSC, byl schválen v podobě, jak ji všichni známe. Je pochopitelné, že tím celá věc neskončila.
Již v dubnu roku 1998 se tehdejší náměstek ministra vnitra Čáp na základě požadavků starostů jednotlivých obcí dotazuje přednostů okresních úřadů, jaké jsou požadavky obcí pro případ přechodu z jednoho kraje do druhého v souvislosti s citovaným ústavním zákonem. I přes relativně krátkou dobu na odpověď jen na okrese Třebíč se starostové obcí, kteří zastupovali 57 988 obyvatel, tj. více než 49 % obyvatel ze všech obyvatel okresu, vyjádřili jednak za zachování celistvosti okresu a pak za požadavek jeho začlenění pod VÚSC Brno.
Z iniciativy těch, kdo zajišťovali uvedenou petiční akci na okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou, ustavilo se řádně registrované občanské sdružení pod názvem Pro brněnskou spádovost. Toto sdružení neustále vyvíjí aktivity vedoucí ke splnění svého základního požadavku, který je vyjádřen již v jeho názvu.
Jaké jsou vlastně důvody, které vedou občany uvedených oblastí k tak silnému odporu proti stavu, který nastolil citovaný ústavní zákon? Z dopisů i vyjádření rodáků vyplývá, že jde především o negativní zkušenosti, které tito lidé mají z doby, kdy v letech 1949 - 1960 platilo krajské uspořádání s Jihlavským krajem. V uvedeném období se napáchala celá řada křivd, které tito občané pociťují dodnes. Negativně je vnímáno i vytržení části moravského území a jeho začlenění do celku, který historicky není ani Moravou, ani Čechami. Identifikace občanů s tímto kočkopsem je minimální.
Převážná část lidí z těchto území spáduje přirozeně do Brna - ať už svými obchodními, zdravotními, kulturními, ale i vzdělanostními aktivitami nebo potřebami. Nemalá část obyvatel je v Brně zaměstnaná nebo zde rozvíjí své podnikatelské aktivity. Brno chápou občané jako správní centrum. Z těchto důvodů se chtějí podílet i na správním rozhodování v kraji Brněnském. Není nepodstatné ani to, že jihlavští politici, kteří byli nepochybně motorem vzniku Jihlavského kraje, neprojevili prakticky žádnou snahu vysvětlit důvody tohoto rozhodnutí a osobně přesvědčit obyvatele o smyslu a výhodách jeho vzniku. Tím naopak přesvědčili občany o tom, že se jedná o rozhodnutí od zeleného stolu, o výsledek kupeckých dohod, o v naší vlasti tak neblaze proslulý výrok "o nás bez nás".
Za této situace jsme počátkem tohoto roku s poslancem Karlem Černým oslovili starosty všech obcí okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou a dotázali jsme se jich, jak vnímají občané jejich obcí začlenění těchto okresů do Jihlavského kraje.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, promiňte, já opět adresuji výhrůžku směrem do jednacího sálu, výhrůžku přerušení jednání sněmovny.
Poslanec Vojtěch Vymětal: Souhlasí-li s ní nebo požadují změnu tohoto začlenění na kraj Brněnský. Vyhodnocení stanovisek obecních zastupitelstev je přílohou důvodové zprávy návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že stanovisko převážné části obecních zastupitelstev požaduje přeřazení okresů z Jihlavského do Brněnského kraje, zpracovali jsme návrh zákona, který tento požadavek řeší.
Návrh zákona je v souladu s článkem 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření VÚSC a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Na základě usnesení č. 168 z 27. schůze organizačního výboru Poslanecké sněmovny ze dne 14. května 1997 vypracoval Parlamentní institut informační podklad ke kompatibilitě návrhu zákona o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje s právem Evropského společenství. Konstatuje v něm, že návrh zákona, tisk 253, se týká problematiky, kterou právo ES neupravuje. Právní úprava této oblasti spadá plně do kompetence členských států a návrh zákona proto nemůže být v rozporu s předpisy Evropského společenství.
Pokud jde o nesouhlasné stanovisko vlády k předloženému návrhu zákona, nesdílím její názor, že již byla ukončena několikaletá etapa obtížných politických jednání o zařazení okresů do VÚSC a že se k ní nelze vracet. Jak je zřejmé z výše uvedeného, s občany a institucemi na Žďársku a Třebíčsku se odpovědně jednat nikdy nezačalo. Dílčí jednání s jednotlivci, která hraničila s politikařením, ovšem vyloučit nelze.
O druhém důvodu nesouhlasného stanoviska vlády, že totiž navrhovaná úprava zpozdí přípravu tvorby zákonů souvisejících s reformou veřejné správy a tím i reformu samotnou, nehodlám polemizovat. Při vší úctě k vládě a při respektování toho, že sněmovna doposud nezná konkrétní obsah souboru zákonů definujících fungování a odpovědnost i pravomoci orgánů krajské veřejné správy, se domnívám, že dílčí změna hranic dvou ze čtrnácti krajů bude mít na tvorbu těchto zákonů vliv limitující k nule. Koneckonců byl to ministr vnitra Václav Grulich, který zde na 13. schůzi Poslanecké sněmovny v červnu tohoto roku řekl, že dílčí změny, dokonce počtu krajů, reformu veřejné správy nezpozdí. Kdo jiný je kompetentní se k této věci vyjádřit?
Třetí důvod zamítavého stanoviska vlády se týká změn v počtu obyvatel, ve velikosti území a ekonomické základny. Faktem je, že tomu, aby zbylé tři okresy, tedy Havlíčkův Brod, Jihlava a Pelhřimov, vytvořily Jihlavský kraj, nic nebrání. Parametry takto upraveného Jihlavského kraje budou co do počtu obyvatel srovnatelné s krajem Karlovarským a co do plochy ještě tři další kraje budou menší než kraj Jihlavský. Pokud jde o upravený kraj Brněnský, ten bude po kraji Pražském a Ostravském až třetí nejlidnatější kraj, a pokud jde o plochu, bude druhým největším krajem za krajem Středočeským.
Upravené kraje Brněnský a Jihlavský tedy co do parametrů nevybočují z mezí krajů vytvořených do současnosti.V podmínkách Evropské unie se o velikosti regionálních celků typu NUTS 3 nedá příliš polemizovat, protože škála jejich velikosti je příliš veliká a upravené kraje - jak Brněnský, tak Jihlavský - by se do nich pohodlně vešly.
Ekonomická základna, kterou vláda ve svém stanovisku zmiňuje, je parametrem jistě důležitým. Nicméně již při tvorbě ústavního zákona o VÚSC v minulém volebním období nebyla příliš brána v potaz. Jinak bychom dnes neměli 14, ale řádově 8 či 9 krajů. Proč je tedy tento parametr zmiňován nyní? Tuto důležitou otázku bude nutno řešit i za současného stavu jinými prostředky, jako např. rozpočtovými pravidly apod. Politiku svého rozvoje ať si každý z krajů vytváří sám. Politika je tvořena mozaikovitě z rozvojových plánů jednotlivých okresů. Upravit plány rozvoje Brněnského a Jihlavského kraje tedy nebude složité. Z pohledu regionální politiky se v daném případě nezmění nic, protože navrhovaná úprava hranic se odehrává uvnitř celku NUTS 2 - jihovýchod. První část zpracovaného a schváleného regionálního operačního plánu tedy není zapotřebí měnit.
Stará moudrost praví, že hlas lidu je hlasem božím. Proto by měl být vyslyšen. Tyto dvě věty jsem četl v novinovém článku váženého pana předsedy KDU-ČSL Jana Kasala, i když námětem článku byla situace kolem zákona o lidovém hlasování. Myslím, že princip je pořád stejný. Většina občanů Třebíčska a Žďárska nechce patřit do kraje, k němuž pociťuje někdo odpor a k němuž nemají vztah.
Milé kolegyně, vážení kolegové, je na vás, abyste posoudili, jsou-li výše uvedené důvody dostatečné k tomu, aby požadavkům občanů bylo vyhověno. Je na vás, aby se občané zbavili onoho na začátku zmiňovaného pocitu křivdy, aby úpravou hranic obou krajů došlo ke ztotožnění obyvatel se svým regionem, k narovnání pocitu marnosti nad stavem současné politiky, k obnovení důvěry mezi občanem a státem v tom, že se občan přesvědčí, že stát je tu pro něj, a nikoliv naopak.
Dámy a pánové, žádám, aby návrh zákona o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje, sněmovní tisk č. 253, byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Hrnčíř.
***