(11.20 hodin)
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, vážení nepřítomní členové vlády, kolegové poslanci a kolegyně poslankyně, dovoluji si k vám předstoupit, abych vám přednesl zpravodajskou zprávu k poslaneckému návrhu zákona o změně Brněnského a Jihlavského kraje podle sněmovní tisku 253.
Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, bylo v České republice vymezeno 14 krajů s účinností k 1. 1. 2000. Článek 2 téhož zákona umožňuje, aby se hranice krajů měnily obyčejným zákonem. Tohoto využila skupina 12 poslanců, z toho 10 z České strany sociálně demokratické, a navrhla změnu tak, že celé okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou vyčleňuje z kraje Jihlavského a začleňuje do kraje Brněnského. Návrh byl odůvodněn, jak jsem slyšeli, lepší spádovostí, přirozenějšími vazbami předmětného území na Brno a je doložen vyhodnocením stanovisek obcí k začlenění. Z této ankety bych si dovolil vytáhnout snad dva nejpodstatnější údaje.
K přičlenění k Brnu se přiklání 55,8 % starostů obcí okresu Třebíč a 53,6 % starostů obcí okresu Žďár nad Sázavou. Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas s tím, že nepokládá za účelné vracet se zpět k tak náročnému procesu, který podle jejího odhadu byl již uzavřen.
Před chvílí propuštěný návrh poslanecké novely podle sněmovního tisku 174 ukázal, že tento problematický předpoklad vlády nebyl správný. Další kroky k připravovanému procesu reformy veřejné správy vycházejí z takto již uzákoněného stavu. Dále vláda zastává názor, že vyčlenění dvou celých okresů z kraje je výrazným zásahem do velikosti území a ekonomické stability kraje, zároveň tedy mimo zmocnění ustanovení článku 2 tohoto ústavního zákona.
Dovoluji si tuto poměrně jednoduchou a stručnou dikci tohoto zákona odcitovat. Čl. 2: "Hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem." Z tohoto ustanovení si jak navrhovatel, tak vláda vydedukovali odchylné, zcela odlišné závěry. Zatímco navrhovatelé se o toto ustanovení opírají, vláda s odkazem na toto ustanovení s novelou vyjádřila nesouhlas. Tento zajímavý střet právnických názorů s argumenty v oblasti jak racionální, tak i emocionální vyústí v rozhodnutí, jež bude precedentem pro eventuální další požadavky na změny hranic krajů.
Pokud bych měl ve své zpravodajské zprávě poukázat alespoň na hlavní výhody a nevýhody projednávaného návrhu, udělal bych to asi takto: Negativem předloženého návrhu je, že zařazením těchto dvou okresů do Brněnského kraje vznikne podle mého názoru nepoměr u hlavního ukazatele, a tím je počet obyvatel. Schválením návrhu by Brněnský kraj měl téměř 1 400 000 obyvatel, podle mě výrazně největší, a Jihlavský pouze 280 000 obyvatel, tedy výrazně nejmenší.
Pozitivem předkládaného návrhu je zřejmě dosažení lepší spádovosti území, respekt k historickým vazbám a snad i emotivní ztotožnění se s krajem u obyvatel tohoto území.
Dámy a pánové, tolik jsem předpokládal za nutné vám říci ve své zpravodajské zprávě. Děkuji vám za pozornost a těším se na vaši diskusi. Existuje-li v show-businessu pojem "one man show", předpokládám, že v naší sněmovně našeho dopoledního pátečního jednání by mohl existovat pojem "one law show", "show jednoho zákona".
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za optimistické a úsměvné vystoupení zpravodaje a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám v tuto chvíli tři písemné přihlášky, a to od kolegů a kolegyň v pořadí: Karel Černý, Miloslav Ransdorf a Miroslava Němcová. Prosím, aby první jmenovaný se ujal slova.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pocházím z okresu Žďár nad Sázavou, kde během minulých let proběhla na stránkách regionálního tisku rozsáhlá diskuse o tom, zda je pro okres výhodnější být zařazen u Jihlavského, či Brněnského kraje.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane poslanče, poslední varování z místa řídícího schůze před přerušením jednání sněmovny. Varování je určeno především chronickému rušiči pořádku v jednacím sále kolegu Nečasovi.
Poslanec Karel Černý: Dokáži pochopit, že jak příznivci, tak odpůrci obou variant mají své argumenty a těžko z nich sleví. Ale nedokáži pochopit toto, jak mohl být náš okres zařazen někam, aniž by měli příležitost vyjádřit se ti, kterých se to dotýká, tedy občané.
Minulé složení Parlamentu ČR nedokázalo zabránit lokálním zájmům jednotlivých poslanců napříč politického spektra. Ve snaze přijmout alespoň nějaký zákon zřizující VÚSC přijala v roce 1997 Poslanecké sněmovna kompromisní řešení, které přiřazovalo některá území ČR ke krajům, do nichž si obyvatelstvo nepřálo být zařazeno v důsledku jiné, přirozené spádovosti vycházející nejen z historických tradic, ale i vazeb dopravních, sociálních a kulturních.
V případě žďárského okresu nebyl brán zřetel na průzkum okresního úřadu z roku 1993, který naznačil, že více než 190 z tehdejších 199 obcí chce být zařazeno u Brna. To koneckonců potvrzuje i další narychlo provedený průzkum okresním úřadem v polovině loňského roku, kdy se k Jihlavskému kraji přihlásilo jen asi 20 obcí.
Nechci komentovat ekonomické výhody či nevýhody zařazení k tomu či onomu kraji. Za základní slušnost státu považuji respektování názoru obyvatel. Když dosud nemáme schválen ústavní zákon o lidovém hlasování, je třeba brát v úvahu názor městských a obecních zastupitelstev a ta jej již několikrát vyslovila. Na základě těchto informací, které jsem získal od starostů i řadových členů zastupitelstev, jsem se rozhodl podílet spolu s dalšími poslanci na podání návrhu zákona o změně hranic Brněnského a Jihlavského kraje, ale ještě předtím si ověřit názory u všech městských a okresních zastupitelstev okresu Žďár nad Sázavou. Z odpovědí vyplývá, že 105 městských a obecních zastupitelstev si přeje, aby jejich obec byla zařazena k Brněnskému kraji, a jen 13 obcí v okresu, což je necelých 7 % z celkového počtu, chce patřit ke kraji Jihlavskému. Podobné údaje vyplývají z průzkumu v okresu Třebíč.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás požádal o podporu návrhu zákona, který může napravit přehlédnutí obyvatel okresu Třebíč a Žďár nad Sázavou v době před přijetím ústavního zákona o VÚSC, kdy se jednalo o nich bez nich. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji poslanci Miloslavu Ransdorfovi.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Bude působit, dámy a pánové, poněkud divně, když já jako poslanec ze Středočeského kraje se vyjadřuji k zákonu, který se týká změny hranic dvou moravských krajů, ale můj záměr je poněkud jiný - na příkladu diskuse o tomto zákonu ukázat absurdnost celé debaty o VÚSC v naší zemi. Svět je tak zařízen, že častokrát podle maličkosti se pozná jeho stav. Stav světa se dá vyčíst z kapky vody, a podobně i stav našeho politického diskurzu se dá velice dobře analyzovat z diskuse o vyšších územně samosprávných celcích.
***