(12.00 hodin)
(Schůze opět zahájena ve 12.08 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, čas určený na to, abychom mohli pokračovat v dalším bodě, vypršel. Prosím, pojďte do jednacího sálu.
Další bod, který budeme v tuto chvíli projednávat, je bod
54.
Vládní návrh zákona o provádění mezinárodních sankcí
k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti
/sněmovní tisk 282/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zahraničních věcí České republiky pan Jan Kavan. Prosím, pane ministře, přistupte k řečništi a ujměte se slova.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se být stručný, ale doufám, že to nebude na úkor poznání, že jde skutečně o velmi důležitý zákon. Absence takovéhoto zákona je v podstatě jediná, mírná kritika v zahraniční kapitole nedávné hodnotící zprávy Evropské komise, která jinak zahraniční politiku České republiky velmi oceňuje, ale absence tohoto zákona nám skutečně způsobuje jisté problémy.
Nezbytnost včasného provádění mezinárodních sankcí Českou republikou se v posledních měsících ukázala hned dvakrát. Za prvé na případu Jugoslávie, kde sankce byly zavedeny koncem dubna, příslušný vládní návrh zákona byl předložen rovněž koncem dubna, a ačkoliv obsah sankcí se během té doby již několikrát změnil, zákon dosud schválen nebyl. Za druhé na případu Libye, kde embargo bylo naopak pozastaveno, a to rovněž v dubnu, nicméně v České republice sankce dosud platí, což pochopitelně nevyhovuje českým podnikatelům.
Bylo by možné uvést příklady z minulých let. Na vině přitom není zanedbání vlády ani parlamentu, ale zdlouhavý, několikaměsíční schvalovací proces.
Nyní se proto dostává do prvního čtení vládní návrh zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, zkráceně obecný sankční zákon. Jeho cílem je zajistit včasnou reakci České republiky na zavádění změny či rušení různých mezinárodních sankcí, tedy zajistit, že Česká republika bude schopna dostát svým závazkům z Charty OSN a že bude moci plně provádět i sankce přijaté v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie.
Z vládního návrhu především vyplývá obecná povinnost všech subjektů dodržovat mezinárodní sankce. Není to v něm sice uvedeno výslovně, z § 1 však lze tuto povinnost výkladem dovodit. Pokud by takové řešení bylo považováno za nedostatečné, nic nebrání tomu, aby tato povinnost do zákona výslovně vepsána byla.
Vládě má být uložena povinnost jednotlivé sankce operativně provádět formou nařízení. Zákon přitom stanoví striktní meze, jaká opatření mohou taková nařízení obsahovat, a současně jí nedovolí stanovit širší sankce, než stanovily Rada bezpečnosti OSN či Rada Evropské unie.
Vedle pozitivního vymezení možných sankcí obsahuje zákon ve formě výjimek i vymezení negativní, tj. stanoví, čeho se sankce týkat nesmí. A konečně se stanoví i sankce za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona či z nařízení vydaného na jeho základě a způsob jejich ukládání.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, doporučuji vám návrh schválit do druhého čtení, aby mohl být podrobně prodiskutován ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím o vystoupení zpravodaje pro první čtení poslance Michala Doktora.
***