(15.00 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Dále si dovolím podotknout, že kdyby snad tento rozpočet se sněmovna rozhodla akceptovat, odhaduji, že výše vytvořeného státního dluhu by od příštího roku zatížila tzv. dluhovou službu neboli splátky úroků ze vzniklého dluhu každoročně příštím nebo přespříštím rokem počínaje částkou 5 miliard korun. Myslím, že si každý umí vypočítat, co reprezentuje pět miliard korun vyděleno počtem okresů pro každý okres - nerealizované investiční akce typu výstavba školy, rekonstrukce nemocnice apod.
U tohoto rozpočtu, stejně jako u loňského, se objevují další dva problémy. Problémy, které bych označil za mýty. Prvním mýtem je tvrzení, že tento rozpočet přináší prorůstové efekty, druhým tímto mýtem je tvrzení, že tento rozpočet přispívá k tvorbě fixního kapitálu.
Dovolil jsem si zpracovat přehled - nebudu unavovat podrobnou tabulkou, ale je to přehled, ve kterém jsou uvedeny výdaje na dopravní infrastrukturu, programy úspor energie, podporu podnikání, podporu bydlení, podporu exportu, podporu zaměstnanosti, výzkum a vývoj, a to v letech 1996 a v návrhu tohoto státního rozpočtu. Tyto údaje jsem přepočítal na podíl k hrubému domácímu produktu a z těchto výpočtů vyplývá, že s výjimkou vědy a výzkumu jsou všechna čísla návrhu rozpočtu na rok 2000 ve vztahu k HDP nižší, než to bylo v roce 1996. Zdůrazňuji, že rok 1996 byl vrcholným rokem fungování tak často kritizovaných Klausových vlád, a tímto porovnáním si dovoluji prokázat, že oproti těmto kritizovaným Klausovým vládám dochází nikoliv ke zlepšení, ale ke zhoršení.
K druhému mýtu, a tím je přispívání tohoto rozpočtu k tvorbě fixního kapitálu, si opět dovolím ocitovat dvě časové řady. Napřed vývoj výdaje veřejných rozpočtů a jejich podílu na HDP v letech 1998, 1999 a případně podle tohoto návrhu v roce 2000. Čísla jsou následující: Výdaje na veřejné rozpočty v roce 1998 činily 40,3 % HDP, v roce 1999 43,4 %, v návrhu obsažené údaje hovoří o 46,9 %. Je to samozřejmě odhad, který nemůže být udělán zcela přesně, nicméně domnívám se, že je naprosto zřejmé, že od nástupu vlády sociální demokracie dochází k trvalému růstu podílu výdajů veřejných rozpočtů na HDP.
A nyní k onomu fixnímu kapitálu a jeho tvorbě. Tam je vývoj následující: v letech 1998 činila tato tvorba fixního kapitálu podíl na HDP 27,5 %, v roce letošním to bude 25,7 % a podle návrhu v roce příštím by to bylo 25,4 %. Z údajů, které jsem uvedl, je zřejmé, že v posledních třech letech výrazně roste podíl veřejných výdajů na HDP a klesá tvorba fixního kapitálu.
Další, a v tomto případě novou námitkou vůči tomuto návrhu rozpočtu je, že ačkoliv tento návrh státního rozpočtu upozorňuje - a tady bych chtěl poděkovat Ministerstvu financí a vládě za část H, která podrobně analyzuje tzv. mandatorní výdaje - ačkoliv dochází k vážnému rozporu ve vývoji mandatorních výdajů a příjmů státního rozpočtu, a tento rozpočet na tento vážný rozpor upozorňuje, je bohužel tomuto rozporu celý rozpočet podřízen a není doprovázen žádným návrhem, který by naznačoval, jakým způsobem chce vláda tento rozpor řešit. V podřízení státního rozpočtu vývoji mandatorních výdajů jde dokonce vláda tak daleko - a to považuji za velké překvapení -, že je tomuto vývoji mandatorních výdajů ochotna obětovat i vývoj mezd státních zaměstnanců, neboť v tomto návrhu počítá s jejich zmrazením na nominální úrovni. Z toho je dle mého názoru vidět, jaké jsou priority vlády a čím je tato vláda ochotna za dodržení těchto priorit zaplatit.
Na závěr mé zpravodajské zprávy si dovolím popsat velmi zajímavou pasáž diskuse v rozpočtovém výboru. V této pasáži totiž pan ministr Mertlík zpochybnil ona doporučení, která jsem tu zhruba citoval, a označil je za doporučení, která se snaží nezodpovědně vrátit podobu státního rozpočtu k původní podobě, v jaké tento rozpočet pan ministr Mertlík předložil vládě. A tuto snahu rozpočtového výboru, nebo přesně řečeno údajnou snahu rozpočtového výboru označil pan ministr Mertlík za snahu poškodit Českou republiku, poškodit její fungování. Dokonce myslím použil slovo, že cílem takových návrhů je destrukce. V diskusi v rozpočtovém výboru někteří členové rozpočtového výboru namítali, že kdyby toto byla pravda, nutně by byla i pravda, že původní návrh Ministerstva financí a pana ministra Mertlíka předložený vládě měl za cíl destrukci. Protože nechci věřit tomu, že toto by mohlo být cílem, domnívám se, že postup rozpočtového výboru je korektní a že se snaží nezodpovědný návrh, který předložila sněmovně vláda, uvést do podoby, ve které by nepoškodil Českou republiku, a nikoliv naopak, tak jak v oné diskusi zaznělo.
To je, pane místopředsedo, v tuto chvíli celá zpravodajská zpráva. Dovolil bych si poprosit, abych učinil zadost proceduře, abych v otevřené rozpravě mohl přečíst přesné znění návrhu usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano, stane se tak.
K návrhu zákona jsme obdrželi oponentní zprávu menšiny rozpočtového výboru - jde o sněmovní tisk 376/3. Pro tuto chvíli prosím zpravodaje rozpočtového výboru za tuto menšinu pana poslance Jiřího Václavka, aby se ujal slova. Poté otevřeme rozpravu, v ní bude předložen návrh usnesení a hned poté vystoupí předseda vlády.
Takže nyní hovoří zpravodaj menšiny rozpočtového výboru pan kolega Václavek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, v rozpočtovém výboru bylo přijato usnesení, které vám přečetl před chvílí pan zpravodaj, předseda rozpočtového výboru pan poslanec Tlustý. Z 21 lidí rozpočtového výboru pro toto usnesení bylo 11. To jenom na úvod.
Na druhé straně samozřejmě zůstala menšina rozpočtového výboru, která mě pověřila, abych seznámil sněmovnu s následující oponentní zprávou. Ta zní: Po úvodním slově ministra financí pana Mertlíka, zpravodajské zprávě pana Tlustého a po rozpravě skupina poslanců rozpočtového výboru
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna
1. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2000 podle sněmovního tisku 376 takto:
a) výše příjmů se stanoví částkou 594,49 miliardy korun, výše výdajů se stanoví částkou 633,826 miliardy korun, rozdíl mezi příjmy a výdaji neboli saldo se stanoví částkou minus 39,773 miliardy korun;
b) celkový finanční vztah k rozpočtům obcí, a to dotacemi, se stanoví částkou 14 065 700 000 Kč;
2. souhlasí
a) s vypořádáním salda - schodku státního rozpočtu na rok 2000 podle § 7;
b) se zmocněním výkonných orgánů uvedených v § 2 odst. 2 a § 3 vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2000 podle sněmovního tisku 376;
***