(17.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Čísla platného státního rozpočtu na rok 1999 spolu s očekávanou skutečností roku 1999 stejně tak jako čísla návrhu státního rozpočtu na rok 2000 musí být tedy srovnávací bází, a to z několika důvodů. Jednak srovnání dnes platného zákona o státním rozpočtu a očekávané skutečnosti výsledků státního rozpočtu na tentýž fiskální rok slouží Poslanecké sněmovně k posouzení toho, jak dobrý a realistický zákon o státním rozpočtu vláda připravila na další rok, a toho, jak vláda naplňuje platný zákon o státním rozpočtu. Z případných rozdílů mezi očekávanou skutečností a platným zákonem lze zároveň dovozovat, jak asi realistický může být vládní návrh státního rozpočtu na další fiskální rok. Takto definované tři základní sloupce v podkladových materiálech k návrhu státního rozpočtu na rok 2000 zcela postrádám, a proto je pro mne vládní návrh státního rozpočtu na rok 2000 nepodložený, a tedy nedůvěryhodný.
Místo toho se v návrhu státního rozpočtu na rok 2000 objevuje pojem "revidovaný rozpočet", který musím zcela zásadně odmítnout, neboť zákon nemůže revidovat ani Ministerstvo financí, ani vláda, ale pouze zákonodárný sbor, to je Poslanecká sněmovna. Navíc vláda v tzv. "revidovaném rozpočtu na rok 1999" zcela bezelstně operuje s deficitem státního rozpočtu na rok 1999 ve výši zhruba 40 mld. korun, což je deficit o 33 % vyšší, než byl zákonem schválen, a to je podle mne ze strany vlády vědomé porušení zákona o státním rozpočtu na rok 1999.
Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2000 se na straně 3 sešitu D tvrdí, že vládní návrh státního rozpočtu na rok 2000 vychází z platné právní základny. Není tomu tak a uvedu dva konkrétní příklady.
Prvním příkladem je vynětí předpokládané ztráty Konsolidační banky z výdajů státního rozpočtu na rok 2000 a financování ztráty Konsolidační banky přímo ze státních finančních aktiv. Tato fundamentální změna financování ztráty Konsolidační banky, kdy ztrátu ponesou přímo státní finanční aktiva a nikoli státní rozpočet, nebyla Poslaneckou sněmovnou projednána a schválena ani pro rok 1999, a proto nemůže být považována ani za právně platnou. Pokud budu tedy vycházet z právně platného stavu, potom tvrdím, že očekávaný deficit státního rozpočtu za rok 1999 činí nejméně 55 mld. korun, stejně tak jako deficit roku 2000 bude tedy činit nejméně 60 mld. korun.
Podobně je tomu i u zamýšleného transferu 13 mld. korun z Fondu národního majetku do státního rozpočtu roku 2000. Podle mého názoru je tento transfer bez novely zákona o Fondu národního majetku nelegální a je nelegální i proto, že tento transfer nebyl Poslaneckou sněmovnou ani schválen v rámci rozpočtu Fondu národního majetku na rok 2000. Vláda si prostě nemůže přivlastňovat bez speciální legislativní úpravy příjmy Fondu národního majetku.
Pokud nyní odhlédnu od realističnosti odhadu zejména daňových příjmů státního rozpočtu v roce 2000 a zohledním platnou právní základnu pro příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok 2000 v tomto momentu prvního projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2000, potom tvrdím, že vládou navržený deficit státního rozpočtu na rok 2000 nemůže být vládou navrhovaných zhruba 40 mld., ale je to tedy nejméně 73 mld. deficitu státního rozpočtu na rok 2000 - a to je velmi neúnosné.
Dále v návrhu státního rozpočtu na rok 2000 postrádám srovnání takových dvou základních parametrů ekonomiky, jako je podíl veřejných rozpočtů v užším pojetím na HDP a zejména podíl složené daňové kvóty na HDP. To jsou velmi závažné parametry, neboť nám sdělují, zda v příštím roce stát odebere více peněz a budou je za nás rozdělovat státní úředníci, či zda nám stát nechá více peněz než v předchozím roce a budeme moci s nimi nakládat my sami. I když jsem podkladová čísla k posouzení zmíněných parametrů nenašel, udělal jsem následující úvahu.
Vláda předpokládá růst HDP v běžných cenách nominálně o 4,7 %, avšak nárůst daňových příjmů ve státním rozpočtu je předpokládán o 5,4 %. Nárůst daňových příjmů rozpočtů obcí a okresních úřadů v roce 2000 má vzrůst o 5 %, z čehož plyne, že nominální tempo daňových příjmů v roce 2000 bude větší než tempo nominálního růstu HDP, což tedy znamená, že v roce 2000 stát odebere z ekonomiky více zdrojů. Znamená to tedy, že v roce 2000 vzroste složená daňová kvóta, to je přerozdělovací úloha státu. Vzhledem k tomu, že tyto parametry rostou i letos, poprvé od roku 1993, bude trend vyššího zdaňování ekonomiky pokračovat i v roce 2000, a to dokonce ještě s větší dynamikou.
Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2000 je součástí střednědobé fiskální strategie vlády, a jaké efekty tato vládní strategie bude mít pro naši ekonomiku a pro nás samotné, vám chci názorně předvést, neboť považuji tento státní rozpočet za nástroj fiskální strategie.
Povšiml jsem si zejména čísel, která popisují vývoj státního dluhu za vlády sociální demokracie, to znamená do roku 2002. Ta čísla mě zaujala natolik, že jsem si udělal graf, který ukazuje vývoj státního dluhu prakticky jako podíl na HDP. Ten graf vypadá velmi zajímavě. Vypadá takto. (Ukazuje.) Ta červená část zvýrazňuje tedy růst 1998 až 2002 a vidíte, jaká zátěž státu v oblasti státního dluhu nás tedy čeká. Vyjádřeno absolutními čísly, když v roce 1993 byl státní dluh zhruba 160 mld., v roce 1997, to znamená ke konci Klausovy vlády, 173,1 mld. a v roce 2002 se předpokládá 447,8 mld. korun, pak to znamená nárůst od roku 1997 2,6krát.
Pokud se podíváme na další graf, který popisuje podíl státního dluhu na HDP, pak vypadá následujícím způsobem. (Ukazuje.) Opět to červené je předpoklad 1998 až 2002. Je to předpoklad sociálně demokratické vlády, který je v materiálu Vývoj státního dluhu a dluhové služby. Takže i na těchto číslech mám pocit, že státní rozpočet se ukazuje pro budoucnost jako neúnosný, a proto nemohu souhlasit s tím, aby byl schválen.
Dále bych se ještě chtěl vrátit ke slovům pana předsedy vlády Zemana, který nám zde dramaticky pronesl několik faktů, které se týkají státního rozpočtu na rok 2000 a ostatních oblastí.
Pan předseda vlády řekl, že deficit státního rozpočtu v roce 1999 bude nejblíže deklarovanému saldu státního rozpočtu ve srovnání s roky 1997, 1998. Já bych ho chtěl trošku opravit, protože pokud dáme srovnatelnou bázi, to znamená započteme ztrátu Konsolidační banky do deficitu roku 1999, dojdeme k číslu 40 plus 14,4, což je 54,4, což je tedy o 24 mld. více, než byl deklarovaný deficit, což je v historii opravdu největší rozdíl, takže je to přesně opačně.
Dále bych chtěl upřesnit optimismus pana předsedy vlády, který tvrdil, že saldo pokladního plnění státního rozpočtu je k 1. 10. minus 9 mld. korun, a z toho dovozuje optimistický výsledek na konci roku. Chtěl bych k tomu říci, že loni k 1. 10. bylo saldo pokladního plnění zhruba plus minus nula, protože k největší akceleraci výdajů státního rozpočtu dochází v listopadu a zejména v prosinci.
Pan předseda vlády nám zde sdělil, že peníze z privatizace mají podle vlády jít do odvětví s největším multiplikačním efektem, to je do infrastruktury. Nicméně vláda navrhuje v roce 2000, aby 13 mld. korun Fondu národního majetku nešlo do infrastruktury, ale šlo do vyplácení důchodů, a to je myslím v rozporu s tím, co pan předseda vlády zde před několika hodinami deklaroval.
Dále bych chtěl upřesnit to, že pokud se pan předseda vlády zmínil, že i předchozí vlády si braly z Fondu národního majetku určité peníze - zmínil 18 mld. na splácení státního dluhu -, tak pak bych chtěl říci, že jednak to bylo opravdu na zátěže minulosti, a za druhé, že to bylo provedeno speciálním zákonem. Sociálně demokratická vláda se neobtěžuje žádný zákon o transferu peněz z Fondu národního majetku do státního rozpočtu ani předložit.
***