(12.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Rodiče mají právo své dítě přiměřeně trestat. Jestliže se z nějakého důvodu rozhodnu své dítě vychovávat bez trestu - já bych to nikdy neudělal, neboť si myslím, že děti se mají trestat -, tak přece stát nemá právo mi do toho zasahovat, nebo bych chtěl vědět, na základě čeho by takové právo měl. To je první návrh týkající se § 6 odst. 1.
Druhý návrh se týká § 6 odst. 1 písm. c), kde zůstává prapodivná formulace, o které se také vedla na ústavně-právním výboru dlouhá rozprava - děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život, spočívající zejména v tom - je tam několik odseků, které respektuji -, že nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy. Myslím, že to je představa, kterou jsme před deseti lety opustili a která je zásadním způsobem špatná - představa, že každý musí pracovat. Mám pocit, že právo na práci a povinnost pracovat byla obsažena jen v minulé ústavě této země, že povinnost pracovat stíhaná podle příslušných paragrafů o příživnictví byla jen v minulém režimu této země a že bychom se k ní neměli vracet, a to dokonce ani v sociálně-právní ochraně dětí. Tady navrhuji vypustit "nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy".
Třetí můj návrh se týká § 10 odst. 1 písm. f), které navrhuji vypustit, protože si myslím, že je to nesplnitelný úkol pro obce. § 10 odst. 1 písm. f) navrhuje, aby obec svými zaměstnanci působila osobně a neformálně na děti vhodnými výchovnými prostředky. Já vím, že je to hezká myšlenka, ale myslím si, že je prostě obecně nenaplnitelná. Obec nemůže nijak zvláště působit svými zaměstnanci. Každý představitel obce je nepochybně povinen chovat se tak, aby nedělal obci škodu. Starosta má jinou zodpovědnost než zaměstnanec, ale nerozumím tomu, jestli jsou to všichni zaměstnanci, kteří zaměstnanci, jestli zaměstnanec finančního odboru, který nebude působit osobně a neformálně na děti vhodnými výchovnými prostředky, je špatný zaměstnanec. Myslím, že je to zase věc, která se tam dostala spíše omylem, která nic nezajišťuje, jen ukládá obci nesmyslný úkol, který obec není schopna splnit.
Další blok mých návrhů se týká § 32, kde se opět mluví o úkolech, které je obec povinna plnit při péči o děti, uvedené v § 6 odst. 1. Za prvé se hlásím ke změně, kterou v písm. a) provedl ústavně-právní výbor. Tento návrh podporuji, protože obecně, jak to bylo formulováno, obec jako by měla dohlížet na každé dítě, které využívá volný čas ve sportovní, kulturní nebo jiné pro ně prospěšné náplni odpovídající jeho věku. Myslím si, že to jednak není schopna plnit, jednak to zase patří k věcem, které stát nemá právo posuzovat. Ústavně-právní výbor navrhl doplnit "tyto děti" - pak se to týká jenom dětí podle § 6 odst. 1, to jsou už ohrožené děti, a tomu rozumím.
Dále navrhuji, aby v § 32 odst. 2 písm. b) bylo vypuštěno "sleduje chování a jednání těchto dětí v rodině a ve skupině dětí, s nimiž se dítě stýká". Já si nedokážu představit, jak obec sleduje chování a jednání těchto dětí v rodině a ve skupině dětí, s nimiž se dítě stýká - to je přece úkol, který je nemyslitelný. Čtyřiadvacetihodinové sledování osob tady kdysi existovalo, ale to je úkol, který nechceme. Jiná oprávnění na vstup do obydlí jsou formulována v jiných paragrafech, ale tato obecnost - sledování chování těchto dětí v rodině a představa, že představitelé obce snad mohou kdykoliv vstupovat nebo že budou sledovat děti na ulicích, kam chodí nebo nechodí, mi připadá prapodivná. Myslím, že má být vypuštěna.
Navrhuji dále, aby § 32 odst. 1 písm. f) bylo vypuštěno. Písmeno f) říká "zabraňuje pronikání nepříznivých sociálních a výchovných vlivů mezi ostatní skupiny dětí". Mám pocit, že to je zase obecná formulace, která jakoby sleduje vznešený cíl, ale bez jakéhokoliv naplnění, bez jakékoliv možnosti obce, pokud nebude chtít každého svého občana držet za ruku a přesně sledovat takový cíl. Navrhuji vypuštění, protože do zákona by se neměla dávat ustanovení, která jsou jen proklamativní a která jsou nesplnitelná.
Třetí můj návrh se týká oné části páté, která pojednává o poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Já si myslím, že celá tato pasáž je vhodná k důkladnému novému projednání - proto jsem hlasoval pro vrácení výboru k novému projednání - v obou výborech, protože je zásadním způsobem chybná. Můj první návrh zní - část 5 vypustit, a pokud by tento návrh ve třetím čtení prošel, navrhuji opakování druhého čtení a vrátit se znovu k diskusi o tom, v jakém rozsahu má být část 5 zachována a zda vůbec má být zachována. Pokud by tento návrh neprošel - já se přiznám, že nevěřím tomu, že má šanci projít -, pak navrhuji v § 48 odst. 2 vypustit písm. a), které předpokládá, že pověřené osoby by směly vykonávat činnost podle § 10 odst. 1 písm. a), vyhledávat děti nějak ohrožené. Nevidím důvod, proč by na to mělo být pověření.
§ 11 písm. a), b) a c), což je pomáhání rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, pokud bychom toto chtěli myslet vážně - já věřím tomu, že to ministerstvo vážně nemyslí, že je to jakýsi pocit úlitby -, tak představa, že toto mohou činit jen pověřené osoby je nepřijatelná. V tom případě bych se nesměl s žádným ze svých sourozenců poradit o řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.
Domýšlejme přesně, co od daného paragrafu chceme nebo nechceme. Připadá mi, že tyto věci jsou zcela evidentně nezneužitelné, nezakládají žádné zvláštní možnosti a neměly by být vykonávány pouze pověřenými osobami.
Navrhuji vypustit písm. b) "vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku" - je přece absolutně nemyslitelné, abychom si opravdu mysleli, že toto má být vykonáváno pouze pověřenými osobami. Vždyť toto dělá snad téměř každý občan této země, že vykonává činnosti zaměřené na ochranu dětí před škodlivými vlivy, v milionech věcí, které koná, od toho, když organizuje nějaký tábor, až k tomu, že vychovává své dítě a pomáhá při výchově jiných dětí. Toto jsou věci, které nemají patřit jen pověřeným osobám. Myslím, že je to opravdu naprosto nevhodná formulace. Ministerstvo musí vymyslet mnohem preciznější formulaci, pokud tím chce něco podchytit. Představa, že by na vykonávání jakékoliv činnosti zaměřené na ochranu dětí před škodlivými vlivy - např. protikuřácká kampaň nebo cokoli jiného - bylo třeba pověření ministerstva, je naprosto pochybená.
Písm. c) říká "zřizovat zařízení sociálně-právní ochrany uvedená v § 39 odst. 1" - tam navrhuji doplnit "s výjimkou písm. d)".
§ 39 odst. 1 mluví o tom, které zařízení sociálně-právní ochrany mohou zřizovat okresní úřady, a pod písm. d) se skrývají výchovně-rekreační tábory pro děti. Ostatní věci všechny chápu, ale když se podíváte na definici výchovně-rekreačních táborů pro děti, zase si nemyslím, že by to měla být věc, která by měla být vykonávána jen z pověření. Podle mého názoru není důvod, aby k tomu muselo existovat pověření ministerstva.
***