(15.40 hodin)

(pokračuje Ambrozek)

Navrhované vypuštění by tedy otevřelo prostor pro pochybnosti, pro různé protichůdné výklady a vedlo by ke snížení privátní jistoty občanů. Zároveň by taková úprava - to snad nebylo cílem předkladatelů - vedla k odvrácení celého zákona. Ztížila by jeho účinnou aplikaci a vedla k ohrožení samotného smyslu, jímž je ochrana přírody a krajiny, a to v nejcennějších chráněných územích. Mohlo by docházet ke sporům, zda je vůbec nutné závazné stanovisko orgánů ochrany přírody, nebo zda je orgán státní správy na tomto úseku účastníkem řízení.

Závěrem dvě poznámky. Tento návrh vyvolal velkou odezvu u veřejnosti. Vzniklo několik petic, jednu z nich podepisovali občané, 1 200 podpisů se zde předávalo včera, dnes přibylo dalších 300, což ukazuje určitý zájem veřejnosti. Další petici podepsalo několik desítek starostů, členů zastupitelstev a státních úředníků, nesouhlas vyjádřily i další instituce jako muzea, památkové ústavy, některé vysoké školy a mnozí další.

Stalo se určitou módou a předkladatelé s tímto pojmem zvláště při zdůvodňování velmi operují, že je třeba omezit přílišný vliv občanských sdružení, která jsou málem hlavními viníky naší neutěšené hospodářské situace, protože brzdí příliv investic na dálnice do našich měst. Stalo se módou činit z těchto sdružení hromosvod neúspěchů a špatně odvedené práce všech ostatních. Nepopírám, že na pomalém prosazování některých záměrů mají tato občanská sdružení svůj podíl, ale někdy je akce zamítnuta kvůli nedostatečně připraveným podkladům investora, nebo investor nemá dost finančních prostředků a výmluva na občanské sdružení se mu velmi hodí. Často je rozhodnutí v odvolacím řízení nebo u soudu zrušeno kvůli chybám, jichž se dopustil orgán státní správy při formulaci ať už v oblasti věcné, nebo formální. Někdy se úředníkům nechce říci svůj názor do očí, a tak se schovávají za nesouhlasné stanovisko občanského sdružení v duchu "my bychom vám to rádi povolili, ale z občanského sdružení by nás hnali až k soudu". Vždy se ale vina svede na ekology, zelené či podobně abstraktně nazývané skupiny.

K tomu chci říci, že občanské sdružení má postavení řadového účastníka řízení a je zcela na investorovi, jak dokáže svůj zájem obhájit, a je zcela v kompetenci správního orgánu, aby na základě posouzení celé věci rozhodl. Proto by bylo vhodnější přestat s démonizací občanských sdružení a zaměřit se spíše na zkvalitnění státní správy a na přípravu zákona o státní službě.

Na základě výše uvedených nedostatků a mylných předpokladů návrhu, jakož i jeho společenské škodlivosti předkládám návrh na zamítnutí v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám následující přihlášky. Paní kolegyně Petra Buzková, paní kolegyně Milada Emmerová, pan poslanec Vlastimil Aubrecht a pan poslanec František Ondruš.

Slovo má místopředsedkyně sněmovny Petra Buzková.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, předložená novela bez ohledu na fakt, že obsahuje řadu technických nedostatků, si klade za cíl jen oslabení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Myslím, že meritum celého návrhu lze shrnout do tří okruhů.

Za prvé. Snahou uvedené novely je zkrátit občanská sdružení v jejich právech účastnit se správních řízení, ve kterých je předmětem jednání ochrana přírody a krajiny, a zároveň bezdůvodně podle mého názoru v rozporu se záměrem vyjádřeným v důvodové zprávě v návrhu novely rozšiřuje dosavadní okruh účastníků na všechna občanská sdružení bez ohledu na jejich poslání. Vyslechla jsem sice argument pana předkladatele o tom, že nelze krátit jiná občanská sdružení v jejich právech, ale na druhou stranu účelem toho, aby účastníky správního řízení mohla být občanská sdružení, která se zabývají určitým předmětem činnosti, bylo, aby se tato občanská sdružení mohla vyjadřovat k věcem, které mají v předmětu své činnosti, nikoliv aby se občanská sdružení, která mají zcela jiné předměty činnosti, mohla vyjadřovat ke zcela jiným záležitostem.

Co se týká otázky Arhuské úmluvy, na rozdíl od pana poslance Brouska jsem přesvědčena o tom, že dochází k rozporu s touto úmluvou, nicméně nemá cenu dále argumentovat.

Za druhé. Novela zároveň omezuje definici krajiny na oblast mimo intravilán obcí. Toto je podle mého názoru v rozporu se základními vědeckými definicemi krajiny jako takové. Geografie, geologie a ekologie se nazývají obory, které jsou nuceny krajinu definovat. Ve všech případech se jedná o tzv. tvrdé vědy. Je známo, že i městská zeleň a enklávy přírody uvnitř měst a obcí obsahují ohrožené druhy živých organismů. Po přijetí této novely zákona, která vyčleňuje území měst a obcí z jeho působnosti, by bylo nutno přijmout nový zákon o ochraně přírody v obcích, což - jak jistě i pan navrhovatel uzná - by bylo zcela zbytečné a absurdní.

Za třetí. Novela rovněž ruší konstatování, že zákon č. 114/19992 Sb. je zákonem zvláštním ve vztahu k některým právním předpisům, např. lesnímu či stavebnímu zákonu. Tato změna by značně znesnadnila praktické uplatňování ochrany chráněných částí přírody jak územních, tak ohrožených druhů, mohla by vést např. k vydání stavebního povolení i uvnitř nejpřísněji chráněných lokalit.

Odůvodnění novely rovněž vyplývá z problémů při povolování staveb, které významně ovlivní životní prostředí. Pokud ovšem dochází při jejich povolování ze strany úřadu k chybnému postupu či přímo k obejití zákona, nebude to jistě zákon 114/1992 Sb., který je potřeba měnit.

Závěrem bych ráda připomněla dvě skutečnosti. V současné době je resortně příslušným ministrem připravována novela uvedeného zákona, která má řešit plnou harmonizaci zákona s předpisy Evropské unie. Za druhé zákon č. 114/1992 Sb. prošel v dnešní době první etapou harmonizace naší legislativy s právem Evropské unie a byl jako jeden z mála kladně hodnocen nejen v Komisi Evropské unie, ale i v Komisi OECD, která posuzovala úroveň ochrany životního prostředí ČR.

Pan navrhovatel Brousek vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby svými návrhy vylepšila tento návrh zákona na vysokou úroveň. Bohužel musím konstatovat, že tento návrh zákona vylepšit nelze. Z toho důvodu se připojuji k návrhu zpravodaje pana poslance Ambrozka na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Slovo uděluji paní poslankyni Miladě Emmerové. Připraví se kolega Vlastimil Aubrecht.

 

Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, předstupuji před vás jako jeden ze 13 poslanců, kteří předložili návrh novely o ochraně přírody a krajiny. Je tím sledována změna podmínek účastenství ekologických sdružení ve správním řízení, protože v mnoha případech dochází k výraznému porušování rovného procesního postavení účastníků správních řízení.

Konkrétně v případě města Plzně, odkud návrh vzešel, kde žiji přes 50 let, se jedná o řízení probíhající kolem povolení trasy dálničního obchvatu Plzně D5, kde zájmy ekologického sdružení jsou prezentovány jako zájmy pro ochranu přírody a krajiny, a přitom v rámci tohoto řízení jsou tyto zájmy upřednostňovány před zájmy a zdravím 170 000 občanů města Plzně a nejbližšího okolí. V daném případě tak došlo k oddálení investiční činnosti o několik let, resp. dodnes není rozhodnuto, kdy bude tolik potřebný dálniční obchvat dokončen. Termín se pohybuje mezi 3 - 10 lety od počátku jeho budování. Pokud se totiž tito aktivisté odvolají do 30. 11. letošního roku proti rozhodnutí plzeňského magistrátu, které bylo posvěceno panem ministrem pro místní rozvoj Císařem, znovu začne proces u vrchního soudu. I když proti rozhodnutí magistrátu města Plzně nenamítá nic pan ministr Kužvart, přesto se mohou najít jednotlivci, obce nebo ekologické organizace, které mají na toto nárok v případě, že jejich práva by mohla být rozhodnutím o obchvatu ohrožena. V této souvislosti se lze domnívat, že nároky těchto subjektů je možné posuzovat spíše jako individuální zájem v porovnání s tím, jak je vážným způsobem ohroženo zdraví Plzeňanů. Není tajemstvím, že v Plzni je jedna z nejvyšších incidencí zhoubných onemocnění, což dokazují nedávno publikované oficiální celostátní statistiky.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP