(10.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Vetchému. Vládní návrh projednal výbor pro obranu a bezpečnost a zahraniční výbor. Jejich usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisky 391/1, 391/2 a 392/1 a 392/2.
Prosím zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost pana Petra Nečase, který je zpravodajem k oběma tiskům, aby nás informoval o jednání výboru.
Poslanec Petr Nečas: Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o jednání výboru pro obranu a bezpečnost, který se zabýval oběma vládními návrhy.
V prvé řadě - k otázce prodloužení mandátu našich sil na území Bosny a Hercegoviny a v rámci operace JOINT GUARDIAN máte před sebou všichni usnesení 391, tisk 391/1.
Jsem přesvědčen, že drtivá většina sněmovny se přikloní k názoru, že tato operace na území Bosny a Hercegoviny umožnila elementární stabilizaci politické situace na tomto území, zastavila krveprolití a že další přítomnost na těchto územích je naprosto nezbytnou podmínkou zachování míru a stability v tomto teritoriu. Zrovna tak platí, že i česká participace, která je velmi úspěšná, je z našeho hlediska nezbytnou podmínkou dalšího pokračování mise, protože zachování míru na Balkáně je v našem nejbytostnějším zájmu.
Z tohoto důvodu přijal výbor pro obranu a bezpečnost usnesení, ve kterém se vyjádřil souhlasně a doporučil sněmovně, aby vyjádřila souhlas s tímto usnesením.
Dalším tiskem, který odpovídá usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, je tisk 392/2, který se zabývá vládním návrhem na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem cizích vojsk na území České republiky. Je to usnesení, po kterém Poslanecká sněmovna volala už delší dobu, usnesení, které umožňuje vládě, aby operativně reagovala jednak na požadavky našich spojeneckých závazků v rámci Severoatlantické aliance, jednak i na mírové mise a podobně.
Jedná se o určitou analogii ústavního zákona, který byl předložen do Parlamentu ČR před několika měsíci, s tím, že Poslanecká sněmovna tento ústavní zákon nepřijala. Jsem přesvědčen o tom, že podobné všeobecné usnesení řeší tuto problematiku naprosto vyhovujícím způsobem.
Návrh výboru pro obranu a bezpečnost odpovídá vládnímu návrhu s jedinou výjimkou, a sice - že v původní části III. vládního návrh byl dán nový požadavek ze strany Poslanecké sněmovny, a sice požadavek neprodleného informování jednak předsedy Poslanecké sněmovny a jednak příslušných výborů sněmovny ve věcech obrany a zahraničních věcí o všech těchto rozhodnutích. Je to v souladu s tím, jak je toto usnesení zamýšleno. Je to také v souladu s Ústavou ČR.
Zahraniční výbor, jak nás bude informovat jeho zpravodaj pan kolega Payne, si tento návrh osvojil s jedinou výjimkou, a sice informovanosti o průjezdu, tranzitu, vojsk v souvislosti s mezinárodními operacemi. S tímto rozdílem tedy zahraniční výbor přijal analogické usnesení. Usnesení zahraničního výboru, o kterém nás bude pan kolega tady informovat, je usnesení, které je legislativně technicky upraveno do takové podoby, aby umožnilo konzistentnější hlasování.
Já tedy navrhnu - a předpokládám, že pan kolega Payne se se mnou ztotožní - aby návrh zahraničního výboru byl brán jako návrh základní.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj zahraničního výboru ke sněmovnímu tisku 391 pan poslanec Jan Zahradil.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, pokud jde o tento tisk, je to prodloužení již existujících operací složek Armády České republiky na území cizích států.
Zahraniční výbor tuto záležitost projednal na svém posledním zasedání a přijal k němu usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení v tom znění, v jakém ho navrhla vláda, s jedinou výjimkou, a to je, že v bodě 1 se vypouští písmeno c) z důvodů, které paradoxně budou zdůvodněny až ve vystoupení dalšího zpravodaje pana kolegy Payna, protože ten bod c) bude právě pokryt přijetím návrhu, který je předmětem dalšího sněmovního tisku, to je sněmovního tisku 392, který se zabývá vysíláním ozbrojených sil mimo území České republiky a pobytem českých vojsk na území České republiky.
Tedy - s touto výjimkou, tedy s vypuštěním písmene c) v bodě 1, se usnesení zahraničního výboru k tomuto tisku zcela shoduje s vládním návrhem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi. Nyní prosím, aby nás o jednání zahraničního výboru informoval jeho zpravodaj pan poslanec Jiří Payne. Ke sněmovnímu tisku 392.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážená sněmovno, při hlasování o těchto dvou předložených vládních návrzích budeme muset učinit jisté politické rozhodnutí a zároveň budeme muset učinit jisté rozhodnutí ústavněprávní.
Z hlediska politického rozhodnutí - ať už se jedná o prodloužení pobytu vojsk SFOR nebo o jakési obecné zmocnění pro vládu vysílat naše ozbrojené síly do zahraničí či umožnit cizím ozbrojeným silám tranzit či pobyt na našem území - v této věci to politické rozhodnutí do značné míry vyplývá z našeho členství v NATO, z naší účasti v programu Partnerství pro mír v dřívějších letech a navazuje tak přirozeně na usnesení 384 z 29. dubna 1994 z prvního volebního období Poslanecké sněmovny, které dávalo vládě obdobné obecné zmocnění. Toto usnesení by se mělo přijetím nového usnesení zrušit a nahradit obecnějším mandátem odpovídajícím našemu členství v NATO. To je, řekněme, ta politická stránka věci.
Druhý problém je otázka ústavněprávní. Chtěl bych připomenout, že v době, kdy jsme koncipovali Ústavu ČR, měli jsme na mysli, že vysílání a přijímání ozbrojených sil na našem území bude řešeno takovýmto všeobecným zmocněním. Myslím si, že je dobré, že jsme se nakonec přidrželi toho původního záměru, že nemusí docházet k novelizaci ústavy.
Pokud jde o tu ústavněprávní problematiku, mám za to, že z hlediska ústavy je zcela korektní a správné, jestliže přijmeme takového obecné zmocnění. Sněmovna si ponechává to, čemu se říká civilní kontrola ozbrojených sil. To znamená, že v případě, kdy by se změnily okolnosti, má sněmovna možnost znovu vstoupit do hry, uchopit se tohoto všeobecného zmocnění, změnit jej tím či oním směrem - to znamená v případě, bude-li to potřebné, může dát širší zmocnění, nebo obráceně, bude-li situace nějak vyhrocena, může vůči vládě přijmout užší zmocnění.
To podstatné je, že z hlediska ústavy musíme hlasovat o vysílání ozbrojených sil jiným kvorem z hlediska procedury ve sněmovně než pro otázku přítomnosti cizích sil na našem území. Řídí se to v případě vysílání článkem 39 odst. 2 a článkem 43 odst. 2 naší ústavy, zatímco v případě přijímání nebo pobytu cizích vojsk na našem území se to řídí článkem 39 odst. 3 Ústavy ČR.
Z toho důvodu zahraniční výbor doporučil, aniž by se věcně měnil smysl vládního návrhu, přeskupit jednotlivé body vládní předlohy tak, aby ty body, které spolu věcně souvisejí, to znamená vysílání a další dva body, které se týkají přijímání cizích sil na našem území, bylo možno hlasovat jedním hlasováním, protože každé z nich bude mít odlišné kvorum. Tak zahraniční výbor dospěl k usnesení, které je vám předkládáno, kde bych navrhoval, abychom v tomto bodě jej vzali za základ hlasování a abychom hlasovali postupně o bodu I z hlediska příslušného ústavního kvora, u bodu II z hlediska jiného ústavního kvora.
***