(16.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Jde o pokračování přerušeného jednání. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo zástupce navrhovatelů pan poslanec Libor Ambrozek a zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan kolega Jiří Drda. Tento návrh jsme začali projednávat ve čtvrtek 14. října, vedli jsme podrobnou rozpravu, kterou jsme přerušili. Budeme tedy v této podrobné rozpravě pokračovat. O slovo nepožádal žádný poslanec písemně, táži se, zda se někdo hlásí z místa. Z místa se nikdo nehlásí - pardon, hlásí. Hlásí se předseda poslaneckého klubu KSČM pan kolega Vojtěch Filip. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové. Já bych chtěl upozornit na jednu věc, která tady nezazněla, a to je otázka, kterou měl podle mého soudu uvést do protokolu pan zpravodaj. Pan Jiří Drda je podle zákona osobou, která je ve střetu zájmů, protože je předsedou představenstva firmy TERMISO, a. s., a Teplárny Liberec, a. s., kde je členem představenstva. Já jsme přesvědčen, že je na místě, aby o tom sněmovna věděla.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji, takže v tuto chvíli v rozpravě vystoupí pan kolega Drda.
Poslanec Jiří Drda: Pane předsedající, vážená vládo. Já musím začít tím, čím skončil pan poslanec Filip. Při prvním čtení - kdyby dobře poslouchal - jsem tady uvedl, že jsem předsedou představenstva komunálního podniku, který vznikl v Liberci a kde Liberec má 80 % akcií jako město a zbytek mají ostatní obce. Nepovažuji to za konflikt zájmů a ke všemu jsem ho tu oznámil předtím, než jsem byl pověřen dělat zpravodaje tohoto tisku. To za prvé.
Za druhé si myslím, že jest to komunální odpad a tady jde o řešení tohoto komunálního odpadu - a tady také ten konflikt nevidím. A kromě toho tím, že liberecká spalovna už stojí, tak jakýkoliv lobbing ve smyslu toho, aby mohla být postavena - protože má i financování - tady nevidím. Ale je to věc k diskusi. Jinak samozřejmě doufám, že když si prohlédnete stenozáznam, že to tam najdete po tomto tvrzení.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovoří pan zpravodaj, nikdo ho nemůže přerušovat, dokud neskončí.
Poslanec Jiří Drda: Takže děkuji.
Já jsem i pozorně vyslechl celou tu diskusi, která byla rozpoutána v tisku, a musím tady jednoznačně říci, že chápu ten nepřátelský až hysterický postoj některých skládkařských lobby a některých tzv. iniciativ na poli ochrany přírody. Za nic neodpovídají, nikomu nemusí skládat účty, leda svým chlebodárcům. Ti by nesplnili své zadání, nepřipustili by rozvoj a tím by nezamezili nepřiměřeným ziskům ze skládek.
Nechápu však postoj Ministerstva životního prostředí a potažmo celé vlády. Jako by to nebyly orgány výkonu státní správy odpovědné za vývoj tohoto státu, za rozvoj průmyslu, za rozvoj zaměstnaneckých míst a v konečném důsledku za dlouhodobou perspektivu životního prostředí pro příští generace. Když zapomenu na škodlivost současných biologicky aktivních skládek, z kterých těká plyn, poletují fragmenty odpadu a jsou potenciálním zdrojem různých mikrobiologických kultivarů s možným roznosem ptactvem a hlodavci, nemohu zapomenout na tři základní věci. Skládky jsou stálou časovanou bombou a jejich přetěžení a likvidace je ekonomicky velmi náročná.
Za druhé Evropská unie s ohledem na jejich provozní i latentní nebezpečí stanovuje maximálně 5 % obsahu organické hmoty ve skládkách, což se nedá snadno rychle a lacino zařídit. Termín 2010 je pevný.
Za třetí - substrát odpadu je vysoce výhřevný a jeho výhřevnost stoupá s klesajícím podílem popelovin a vytříděných kovů a skla. Je neekonomické a neekologické ho mařit likvidací ve skládkách, když je hodnotným a v podstatě obnovitelným zdrojem energie v zařízeních na tepelné využití odpadů, které jsou v podstatě teplárny na alternativní paliva, a ne zařízení na zneškodňování odpadů, tedy spalování, jak jsou účelově nazývány.
Odpovědná vláda a Ministerstvo životního prostředí nemluvě musí na základě odpovědného zhodnocení situace a trendů vývoje v Evropské unii přestat strkat hlavu do písku a neodpovědně nečinit v zájmu neopodstatněných zisků a neodpovědného nakládání s odpady na straně jedné a obrovských příštích vydání ze státních rozpočtu k naplnění předpisů a politické vůle Evropské unie na straně druhé.
Času k realizaci rozumných, ekologicky šetrných technologií je málo. Výstavba takových zařízení bez rozumného nastavení legislativních norem, umožňujících jeho budování bez vysokých státních dotací v podstatě projektovým financováním komunálního, popř. podnikatelského subjektu, není reálná. Doba projednání projekce, výběru dodavatele a výstavby je dlouhá. Pohybuje se v lepším případě okolo pěti let. Cena je jako u každého vysokého standardu značná. Zařízení lze však z největší části, a to až z 80 %, vyrobit v našich podnicích, a tak - lidově řečeno - otočit vynaložené prostředky doma a podpořit tak významným způsobem naše strojírenství, elektrotechnický průmysl, stavebnictví v objemu zhruba 20 miliard jen pro Českou republiku, o perspektivě vývozu, o nějž je na základě referencí v Liberci zájem, nemluvě.
Pokud tento trend neochotou legislativní změny zpozdíme, nejenže odložíme oživení výroby našich podniků, ale z termínových důvodů rychlé, vynucené realizace při vysokých nárocích na rozpočet - cena za rychlé a nezbytné naplnění směrnic a termínů Evropské unie -tyto peníze z větší části budou realizovat zavedené zahraniční firmy a na ty naše se z kapacitních důvodů téměř nedostane.
Vážení kolegové, žádám vás o zodpovědný přístup k této věci. Vím, že pro mnohé z vás, byť víte, že využití energetického potenciálu odpadu při definitivním odstranění nebezpečí biologicky aktivních skládek a rychlé vyřešení v souladu s Evropskou unií je cestou správnou, je obtížné jít proti stanovisku ministra, popř. vzdorovat účelovému tlaku médií a některých lobbistických skupin. Jde však o nepochybně správný a v současnosti jedině možný krok, nemáme-li - hrnouce tento neřešený problém před sebou - způsobit současné ztráty a zatížit nevídaným způsobem budoucnost. Ano, já slyším, že tento krok otevře možnosti dovozu komunálního odpadu za účelem využití. Chtěl bych tady upozornit na to, že nejsou tady používány korektní argumenty o seznamech, na kterých komunální odpad je.
Já se však táži, zda je to relevantní obava. Což neexistují jasně definované podmínky ochrany ovzduší, které nelze na jiných než k tomu určených zařízeních naplnit? Což neexistují další omezení, není tu kontrola ČIŽPu? Nezavádíme zpět plány odpadového hospodářství? Zodpovědně říkám, že reálně pro obávaný dovoz odpadu jsou tu k dispozici jen tři subjekty - Brno, Praha a Liberec. Ostatní nejsou schopni naplnit podmínky platné legislativy, a tedy dovézt. Jsou však v rukou komunálu a budou muset především odebrat odpady z okolí, určené odpadovými plány.
***