(17.50 hodin)

(pokračuje Frank)

Právě tyto dvě věkové kategorie se kryjí s délkou služby u Policie ČR. Nejvíce trestných činů totiž spáchali policisté s praxí kratší, než je 5 let, a s praxí mezi 5 - 10 lety.

Neměli bychom právě toto zjištění vládní správy považovat za zcela zásadní východisko pro aktivní opatření proti růstu kriminality v ČR a za zásadní údaje pro analýzu personální politiky MV ČR a Policie ČR v období let 1993-1998? A konečně proč si popravdě neříci, že pracovníci, zejména pak vedoucí činitelé Ministerstva vnitra - podotýkám, že v uvedeném období - a příslušníci Policie ČR představují v boji proti kriminalitě svým způsobem první dotykovou sféru pro pachatele trestních činů, ale současně i pro oznamující občany. Pro pachatele i pro oznamující občany je především první kontakt významný pro vytváření si názoru o úspěšnosti či neúspěšnosti podaného oznámení a dalšího vedení vyšetřování.

S odstupem doby a na základě vládních statistik se právě nyní projevují katastrofické důsledky personální politiky a personální praxe pravicového vedení Ministerstva vnitra. Ono totiž profesní vakuum, které vzniklo propuštěním vzdělaných a zkušených odborníků, nahrazované tehdejším vedením MV náborem osob neznalých, nepřipravených a v řadě případů možná i morálně nezpůsobilých. Nábor byl prováděn bez propracovaných personálních a vzdělanostních měřítek a v řadě případů byl motivován i přátelskými vztahy. Nejinak je tomu i v současném personálním vybavení Policie ČR. Její vzdělanostní struktura, morální stav včetně nárůstu kriminality policistů, v řadě případů i ideové ztotožnění se s rasistickými názory to potvrzuje.

Zpráva vlády je neodhaluje a možná že ani nemůže za krátkou dobu tak odhalit uvedené příčiny zvyšování kriminality, ale neprovádí ani analýzu, ani neuvažuje o opatřeních, která by mohla vést k nápravě této situace.

Na druhé straně je ve vládní zprávě patrná snaha vřadit do kapitoly kriminality s extremistickým podtextem tzv. ultrapravicová hnutí a protisystémové organizace, oficiálně působící v politickém životě. Osobně v této části vůbec postrádám počty a charakteristiku spáchaných trestných činů. Hovoří se zde o extrémně levicových postojích, a k čemu údajně mohou vést. Dovolím si tvrdit, že tyto argumenty ve srovnání se současnou situací nemají ani částečnou platnost.

Za zcela neopodstatněné považuji tvrzení, že základním cílem extrémně levicových postojů je obnova nebo konstituování nějaké formy autoritativního či dokonce totalitního režimu. Zpracovatelé totiž použili i absolutně znějící argumenty, že nejvýznamnějším projevem bylo konání Mezinárodního všeslovanského sjezdu v Praze, jehož průběh potvrdil, že deklarovaná slovanská spolupráce je pouze jiným způsobem vyjádřený dlouhodobý cíl neobolševických a levicově nacionálních uskupení rehabilitovat a v nějaké formě obnovit bývalé mocenské a geopolitické uspořádání střední a východní Evropy. To snad nemůže předkladatel ani vláda myslet vážně.

Kolegyně a kolegové, jsme přesvědčeni, že od kvalitní personální práce jak na Ministerstvu vnitra ČR, tak i u Policie ČR se odvíjí úspěšnost práce proti kriminalitě obecně a samozřejmě - co víme - je potřeba, aby ruku v ruce šlo i s technickým vybavením. Dovolím si doporučit panu ministrovi a vládě ČR, aby se vážně zamyslela nad radikálním řešením personální otázky. Můžeme si položit dotaz - a jak? Odpovím tím, že třeba tím, že budou zavedeny diferencované zkoušky pracovníků MV ČR a Policie ČR jednak po odborné způsobilosti pro výkon svého povolání. Tyto zkoušky by ověřily na jedné straně nejen úroveň jejich právního vědomí, znalost ústavy a listiny práv a svobod, ale na druhé straně i pak jejich profesionální úroveň a morální způsobilost. Myslím si, že takto pojaté diferencované zkoušky by mohly vyloučit jakoukoliv ideologickou, ale i stranickou podjatost.

Možná že obdobná opatření by vláda měla přijmout i při řešení personální práce ve všech zpravodajských službách, jejichž pojetí extremismu do zprávy proniklo.

Kolegyně a kolegové, i přesto, že je viditelná snaha, nebo přesto, že je viditelná snaha o konkrétnost a vylepšování zprávy, jsem musel tyto námitky a připomínky vznést. Byl jsem připraven na to, že předložím Poslanecké sněmovně návrh na vrácení této zprávy k dopracování. Ale vzhledem na časový odstup, i když Ministerstvo vnitra splnilo usnesení Poslanecké sněmovny z října 1998 a předložilo zprávu včas, projednáváme ji přece jenom s velkým časovým odstupem, doporučuji já tuto zprávu vzít dnes již na vědomí.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil pan kolega Frank a nyní vystoupí pan místopředseda sněmovny pan Ivan Langer. Prosím.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, páni ministři. Já jsem poslední, který by v tuto chvíli vystupoval jako obhájce Ministerstva obrany a obhájce pana ministra Grulicha, nicméně myslím si, že slova, která zde přednesl pan kolega Frank, a to slova, která zpochybňovala zájem Ministerstva vnitra, bezpečnostních složek o některé levicové extremistické skupiny, mě donutila vystoupit a tento zájem ze strany bezpečnostních složek státu pouze, jen a výhradně podpořit.

Myslím si, že by bylo dobré, abychom si uvědomili - a předpokládám, že i pan poslanec Frank to ví - jaká že nová komunistická mládež nám v České republice roste. Já jsem si přečetl zprávu ČTK, která hovořila o velkém setkání právě komunistické mládeže pod programem "Socialismus nebo barbarství", pod programem, který se zcela jednoznačně hlásí k cíli vybudovat v České republice onu beztřídní společnost, přičemž socialismus by měl být pouze jakýmsi mezistupněm na cestě k dosažení takovéto beztřídní společnosti. A myslím si, že přesně toto jsou skutky, přesně toto jsou činy a aktivity, které by měly být sledovány ze strany bezpečnostních složek ČR. A právě proto se plně hlásím k té části bezpečnostní zprávy, která hovoří o postupu orgánů státu a policie proti takovýmto extremistickým skupinám.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: To byl místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer. V rozpravě dále vystoupí pan kolega Josef Houzák. Další přihlášku do rozpravy nemám. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Josef Houzák: Pane předsedající, členové vlády, poslankyně a poslanci. Společným jmenovatelem projednávané zprávy je, že ji projednáváme s poměrně velkým časovým odstupem, přestože vláda předložila tuto zprávu v termínu přijatého usnesení z roku 1998, tzn. do konce prvního pololetí letošního roku. Ke škodě věci je, že ji neprojednáváme dříve, a považuji toto za dost podstatnou chybu.

Společným jmenovatelem této zprávy je, že charakterizuje obecně stav na úseku kriminality v roce 1998 jako období, kdy došlo k dalšímu nárůstu kriminality a ve srovnání s rokem 1997 došlo k nárůstu o 5,5 %, což představuje 22 276 trestných činů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP