(18.00 hodin)
(pokračuje Houzák)
Za jednu z příčin, která výrazně ovlivňuje efektivitu práce policie, považuji dlouhodobě nesystémový přístup v ekonomické oblasti, který ve svých důsledcích k zajištění odpovídajících materiálních podmínek pro výkon služby napomáhá k málo účinnému a efektivnímu boji s kriminalitou.
K tomu všemu samozřejmě přispěly i různé ekonomické balíčky, které měly především dopad na nejzákladnější výkonné složky policie. Ani současný ekonomický trend nerespektuje základní potřebu policejních složek, těch, které jsou v přímém výkonu služby. Znamená to, že ani rozpočet na rok 2000 plně nerespektuje inflační spirálu, protože se to neprojevuje v nákladových položkách zajišťující údržbu, obnovu, a to už nehovořím o požadavcích, které vyplývají z růstu cen energií, telefonu, poštovného apod.
Některé dnes projevující se příčiny mají kořeny v nekvalifikovaných rozhodnutích přijatých daleko dříve. Jedná se např. o vozový park, jehož různorodost se stává břemenem z důvodů vysokých smluvních servisních nákladů, ale i cen náhradních dílů včetně vysoké spotřeby pohonných hmot. A tak se setkáváme s kritikou, že máme dostatek vozidel - i speciálních - ale na měsíc je určeno 200 - 300 litrů benzinu. Nejsem zastáncem názoru, že policie má být viděna pouze v autech, ale je nutné vidět technickou převahu rozrůstajícího se organizovaného zločinu před našimi ochránci. Možná by prospělo, kdyby došlo k větší modifikaci vozidel pro běžnou policejní činnost s menšími náklady a od domácího producenta.
Druhým problémem ovlivňujícím situaci u policie prostřednictvím ekonomiky je lepší využití prostředků k účinnějšímu boji s kriminalitou, tj. stabilita ve výzbroji a výstroji policie, kde docházelo k neustálým změnám ovlivněným nedostatečně připravenými výběrovými řízeními a špatně zadanými podmínkami. V neposlední řadě k této situaci přispělo i opakované zpochybňování výsledků výběrového řízení z vlastních řad pracovníků resortu Ministerstva vnitra.
Na jedné straně se občan setkává s diskusí, zda je nutné, nebo není nutné přezbrojení novými pistolemi, kolik to bude stát, projevují se kritické připomínky na rušení některých oddělení z ekonomických důvodů, ale i oprávněné požadavky od ředitelství jednotlivých policií. Přitom ale na druhé straně občan může vidět zcela nové, vysoce nákladné vybavení příslušníků speciálních jednotek určené k potlačování veřejných nepokojů a masových vystoupení. Některé akce přitom svým zásahem jsou sporné a stojí mnoho milionů od daňových poplatníků. Náklady spojené se zajišťováním těchto speciálních jednotek se speciálním vybavením ujídají z již tak chudého talíře rozpočtu policie, především běžných, přímo kontaktních útvarů.
Protože prostředky rozpočtu policie jsou přísně limitované a máme před sebou reformu veřejné správy a vznik vyšších územních samosprávných celků, objevují se určité obavy o další náklady u policie z důvodů nové redislokace útvarů apod. Právě u prováděných různých redislokací, které na jedné straně jsou zaměřené na vznik nových oddělení a v dalších etapách případně na jejich likvidaci, přináší narušení znalosti terénu i ztrátu kontaktu s veřejností. Vedle toho se objevují však i ekonomické ztráty. Mnohdy nákladně vybudované nebo rekonstruované objekty se opouštějí, aby za několik let se znovu hledaly. Zde chci připomenout, že se to netýká pouze policie, ale v poslední době i celní služby.
Výkonnost policie ovlivňuje významně sociální a mzdové zajištění příslušníků. Domnívám se, že tento prvek se výrazně projevuje na kriminalitě zvláště u mladých lidí.
K celkovému stavu by přispěla již zmíněná lepší personální politika v podobě stanovení dlouhodobého růstu příslušníků i role stanovení kariérního řádu. Jsem přesvědčen, že nově připravovaný zákon o policii přispěje ke zlepšení tohoto stavu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do rozpravy? Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, před chvílí zde místopředseda Poslanecké sněmovny pan Langer vystoupil s názorem, že k extremismu stačí, aby skupina mladých lidí prohlásila, že socialismus není barbarství, a vytyčila si jako svůj dlouhodobější cíl beztřídní společnost. Stejně stručně jako pan místopředseda Langer chci prohlásit, že budeme-li tímto způsobem označovat naše skupiny lidí za extremisty, může se velice brzy stát, že většina občanů České republiky bude extremisty. (Potlesk z levé strany zasedacího sálu.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Bohužel jako řídící schůze nemohu na tuto poznámku reagovat a považuji to i za zbytečné.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu tedy končím.
Pokud se nepletu, v rozpravě zazněl pouze jediný návrh, třebaže zopakovaný panem poslancem Frankem - to znamená vzít zprávu na vědomí. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které za malou chvíli zahájím.
Vážené kolegyně a kolegové, přednesu návrh na usnesení.
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o bezpečnostní situaci na území České republiky v roce 1998, a to ve srovnání s rokem 1997."
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 659. Kdo je pro předložený návrh na usnesení? Kdo je proti?
Z přítomných 144 pro návrh 101, proti 15. Návrh byl přijat.
Dalším bodem je
176.
Zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů
motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin
a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998
/sněmovní tisk 311/
Zprávu jsme obdrželi sněmovní tisk 311. Uvede ji ministr vnitra Václav Grulich.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o zprávě o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin a o aktivitách extremistických uskupení na území České republiky v roce 1998.
Tato zpráva byla zpracována na základě usnesení vlády č. 192 z 19. března 1998 a bude každoročně předkládána k projednání vládě. Byla připravena Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Kromě dalších resortů se oproti minulému roku na její přípravě nově a iniciativně podílelo Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo obrany. Její konečná podoba, kterou vám předkládám, představuje konsenzuální pohled všech stran podílejících se na přípravě materiálu.
Zpráva prošla meziresortním připomínkovým řízením bez rozporu. Vláda České republiky ji schválila usnesením č. 720 ze dne 14. července 1999.
***