(10.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Ani dnes jsem se bohužel nedočkala toho, aby příslušní ministři do tohoto kyselého jablka kousli a aby se ho ujali a aby řekli, jak to skutečně vládní strana myslí. Zda vládní strana je v souladu se svými poslanci, zda proběhla od prvního čtení k dnešnímu čtení nějaká diskuse uvnitř vlády a diskuse uvnitř poslaneckého klubu, zda nalezli argumenty pro variantu platnou nebo argumenty pro variantu, která by platnou měla změnit. Nedočkala jsem se toho, a proto si dovoluji vaším prostřednictvím, pane předsedající, vyzvat pana ministra Grulicha, aby nám své stanovisko sdělil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan ministr Grulich, pokud je přítomen, tak tuto žádost slyší.
Já se ptám, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Vzhledem k tomu, že padly některé návrhy, o kterých budeme hlasovat ještě předtím, než otevřeme rozpravu podrobnou, ptám se nejprve pana navrhovatele a potom pana zpravodaje, zda se přejí přednést závěrečná slova.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Využívám možnost, paní předsedající, abych závěrečné slovo přednesl.
Nejprve bych pouze technicky reagoval na zpravodajskou zprávu, kde bylo řečeno, že ve výboru vystupoval kolega Jiří Václavek: byl to omyl, byl jsem to já, nejsem Václavek.
K tomu, co bylo řečeno v obecné rozpravě, chci podotknout, že navrhovatelé nejsou vedeni pouze snahou tzv. ušetřit peníze, i když i argument ekonomický je jeden z argumentů, ke kterému se hlásíme. Jsme však vedeni i přesvědčeni, že i z jiných hledisek, a to i z hledisek odborných, je správné, když bude snížen počet krajů, zvětšena jejich velikost, a tím posílena jejich materiální samostatnost.
V reakci na to, na co se mě ptal pan kolega Záruba, chci podotknout, že jsem samozřejmě informován o Zlínské výzvě, a dokonce jsem se účastnil i besedy na Zlínsku v Otrokovicích. Samozřejmě je mi jasné, že náš postoj nezíská podporu ve městech, která by se podle schváleného návrhu ústavního zákona měla stát sídly krajů. Nicméně i na besedě v Otrokovicích jsem byl překvapen, že jsem dokonce určitou podporu získal. Samotného mě to překvapilo. Pochopil jsem to teprve po skončení besedy, když účastníci nasedali do auta a měli kroměřížskou značku.
Jinými slovy chci říci, že ani občané a mnozí komunální představitelé z Jihlavska nebo Zlínska neodsuzují náš návrh, samozřejmě pokud mezi Jihlavskem a Zlínskem či dalšími novými kraji nemyslíme pouze ty dotyčné okresy, ale skutečně navrhované kraje.
Chtěl bych připomenout i dříve projednávaný návrh, který byl sice odročen, ale je to návrh zákona o změně hranic Jihlavského kraje, kde navrhovatelé předložili a zdokumentovali podporu tohoto návrhu na změnu kraje Jihlavského v jednotlivých zastupitelstvech. Tato podpora v okresech Žďár a Třebíč, tedy spádovostí k Brnu a spádovostí k Jihlavě, byla velmi rozdílná. Domnívám se, že náš návrh je do určité míry konfliktní, ale má podporu nejen mezi významnou částí poslanců, ale má podporu i mezi obyvatelstvem.
Pan kolega Záruba tady argumentoval také Senátem. Samozřejmě, v odborných kruzích se hovoří o tom, že Senát by mohl být určitým reprezentantem krajů, nicméně v současné ústavní situaci tomu tak není a nebude tomu tak ani, ať bude schválen jakýkoli počet krajů. Ústavní reforma Senátu, o které se občas hovoří, není na pořadu dne v této sněmovně, a proto se domnívám, že argumentovat Senátem nepatří do této debaty.
Chtěl bych se vrátit i k tomu, co tady řekl pan předseda výboru pro veřejnou správu pan poslanec Beneš. Samozřejmě náš návrh, stejně jako návrh schválený, se týká samosprávy, ale je pravda, že tato sněmovna řekla, že by bylo správné, aby byla spojena samospráva se státní správou. I já tuto verzi považuji za dobrou a domnívám se, že náš návrh tomu odpovídá, protože již v obecné rozpravě v prvním čtení jsem řekl, že my nesledujeme naším návrhem pouze vytvoření samosprávných krajů, ale sledujeme členění České republiky obecně, nejenom pro samosprávu, ale i státní správu a i pro soudnictví. A skutečně se domníváme, když se podíváme na vojenské správní úřady, které sněmovna schválila před krátkou dobou, kde okresní správa zůstává na úrovni okresů, vyšší odborové velitelství na území bývalých krajů, když se podíváme na policejní ředitelství, když se podíváme na soudy, na krajskou organizaci soudů nebo státních zastupitelství, tak se skutečně domnívám, že náš návrh odpovídá tomu, aby samospráva byla členěna ve stejných územních jednotkách, jak je dnes členěna na krajské úrovni, pokud zůstala, státní správa a jak je členěno i soudnictví a státní zastupitelství.
K tomu, co tu řekl pan poslanec Kvapil, že se nemáme vracet k tomu, co už bylo jednou rozhodnuto. Při takovémto uvažování bychom asi stále žili v tom, jak bylo po Bílé hoře, a v jejích důsledcích. Já se domnívám, že politik se prostě musí vracet k tomu, co již třeba bylo rozhodnuto, pokud si myslí, že bylo rozhodnuto nesprávně. A navrhovatelé stojí na stanovisku, přiklánějí se k tomu, že rozhodnutí, které padlo, bylo nesprávné, a nevidíme nic špatného na tom, když se k tomuto rozhodnutí vrátíme, případně ho změníme.
Samozřejmě, jak uvedl pan kolega Schling, je možné najít odborné argumenty i pro 14 krajů a dalo by se říci, že pro každý počet. Politik, když chce, vždycky si najde nějakého odborníka, o kterého se může v jeho projevu opřít. Nicméně si myslím, že není správné a že je zavádějící říkat, že 14 krajů je počet optimální. Je to zcela jistě počet možný, ale nemyslím si, že je to počet optimální. Když argumentoval, že vláda, která navrhla stávající schválený ústavní zákon, vycházela z velkých odborných diskusí, chtěl bych podotknout, že nevím, kde se tyto diskuse odehrávaly, protože předkladatel, Ministerstvo vnitra, které odpovídá za tento resort, tedy bývalý ministr Ruml, když podával návrh tohoto ústavního zákona do vlády, tak jej podával s počtem 8 krajů, a teprve na úrovni vlády došlo ke změně na nikoli 14, ale na 13 krajů, a současný počet 14 vycházel až z pozměňovacího návrhu, který padl ve sněmovně, a myslím, že byl prezentován Občanskou demokratickou aliancí. Převážně.
Já se odborníky příliš zaštiťovat nechci, i když samozřejmě se domnívám, že i navrhovatelé vycházejí z odborných stanovisek, ale rozhodně si nemyslím, že se necháme zase zavést do toho, že schválený počet 14 krajů odborníci považují za optimální a jedině možný nebo správný.
Znovu chci ještě podotknout, že se domníváme, že náš návrh nezbrzdí reformu veřejné správy, a pokud vím, obdobně se vyjádřil i pan ministr vnitra, když tu bylo hovořeno o koncepci reformy veřejné správy. Nechtěli bychom nic brzdit a nemyslíme si, že to zbrzdíme.
K tomu, co tu řekl pan kolega poslanec Plachý, že kraje jsou zatím prázdné obsahem. Já se to nedomnívám, protože vláda již předložila návrh zákona o krajích, o jejich působnosti i o rozpočtových pravidlech, takže již jakýsi obsah pro poslance, který si přečetl tyto vládní návrhy, tak kraje jakýsi obsah už mají. Poslanec Plachý také řekl, že bychom měli kraje jakoby zavést, posoudit jejich fungování a případně teprve poté změnit počet.
***