(15.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 177 pro 166, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Zaznamenal jsem návrh na prodloužení lhůty k projednávání ve výboru o 20 dní.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 60. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 177 pro 163, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že tento návrh jsme přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a lhůtu k projednávání jsme prodloužili o 20 dní. Končím tím projednávání bodu 18.
Přistoupit můžeme k bodu
19.
Vládní návrh zákona o hlavním městě Praze
/sněmovní tisk 425/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede opět ministr vnitra České republiky pan Václav Grulich. Prosím, pane ministře, řečniště je dnes odpoledne vaše, takže pokračujte poté, co se opět atmosféra v sále alespoň částečně zklidní.
Prosím, kolegyně a kolegové, abychom k sobě zachovávali vzájemnou důstojnost a úctu a těm, co chtějí pracovat, jsme to umožnili. Upozornil bych všechny ty, kteří v tuto chvíli telefonují mobilními telefony - a vidím alespoň čtyři takové kolegy - aby si uvědomili, že platí usnesení Poslanecké sněmovny o zákazu používání mobilních telefonů v tomto jednacím sále v době, kdy probíhá schůze Poslanecké sněmovny. Prosil bych i ty, kteří hlasitě diskutují, aby těchto diskusí zanechali.
Prosím, pane ministře, obávám se, že to lepší nebude.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, hlavním cílem zákona o hlavním městě Praze, sněmovní tisk 425, je nově definovat postavení a působnost hlavního města Prahy a jeho městských částí a opravit výkon samosprávy a státní správy v rámci hlavního města Prahy.
Navrhované řešení pro hlavní město Prahu vychází především z Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Dále dle Ústavy České republiky platí, že Česká republika se člení na obce jakožto základní územní samosprávné celky a kraje coby vyšší územní samosprávné celky - článek 99 ústavy. Ústavní zákon 347/1997 Sb. pak vytváří 14 vyšších územních samosprávných celků neboli krajů, mezi něž patří i hlavní město Praha.
Při vypracování zákona se obdobně jako u zákona o obcích a zákona o krajích vycházelo z ústavních principů vymezených pro územní samosprávné celky a z východisek daných pro nové obecní a krajské zřízení. Rovněž bylo přihlíženo k dosavadnímu postavení hlavního města Prahy, městských částí a byly zohledněny dosavadní zkušenosti z výkonu samosprávy a státní správy na území hlavního města Prahy. Hlavní město Praha má tedy určité specifické postavení, neboť je jediným vyšším územním samosprávným celkem, který se nedělí na okresy ani na obce, čímž vzniká potřeba vypracovat zcela zvláštní právní úpravu. Předpoklady pro účinné působení hlavního města Prahy jako kraje a obce mají být vytvořeny zejména navrhovaným rozdělením kompetencí v oblasti samostatné, ale i přenesené působnosti mezi město a městské části.
Ústava v žádném ze svých článků neřeší otázku členění "velkých" obcí. To znamená hlavního města Prahy či statutárních měst. Proto zákon ponechává možnost hlavnímu městu Praze upravit si vnitřní poměry statutem na principech obdobných, jako je tomu u statutárních měst stanovených zákonem o obcích.
Zákon o hlavním městě Praze není v poměru speciality k zákonu o obcích ani k zákonu o krajích. Z toho tedy vyplývá, že se samostatným zákonem o hlavním městě Praze umožní lépe zohlednit specifika uspořádání veřejné správy v hlavním městě, zároveň se usnadní praktická aplikace zákona o hlavním městě Praze v činnosti orgánů samosprávy v rámci hlavního města.
Navrhovaný zákon o hlavním městě Praze nepředpokládá zřizování nových orgánů v rámci hlavního města Prahy. Činnosti hlavního města Prahy jako kraje budou zajišťovány stávajícím zastupitelstvem hlavního města Prahy a dalšími orgány hlavního města - především rada, primátor a magistrát.
Návrh zákona byl vypracován v součinnosti se zástupci orgánů hlavního města Prahy. Řada jejich požadavků a připomínek byla do návrhu zákona zapracována. Jedná se zejména o vymezení specifik hlavního města Prahy a zobecnění dosavadních zkušenosti při uplatňování vzájemných vztahů mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí.
Tak jako u předcházejících zákonů doporučuji, vážené dámy a vážení pánové, aby i tento zákon byl postoupen a propuštěn do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru vnitra České republiky panu Václavu Grulichovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Krátký.
Poslanec Libor Krátký: Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme, jak už bylo řečeno, sněmovní tisk 425, kterým je vládní návrh zákona o hlavním městě Praze. Předložený návrh řeší otázku hlavního města Prahy ve vztahu k procesu zřizování vyšších územních samosprávných celků, přičemž Praha je jedním z těchto vyšších územních samosprávných celků. Tato skutečnost si vyžádala i potřebu nově definovat dosud platný zákon o hlavním městě Praze, v němž je Praha pojata pouze jako obec, i když dosud platný zákon je ve vztahu k zákonu o obcích speciální právní normou.
Tento předkládaný návrh zákona je již druhou verzí. První verze návrhu zákona o hlavním městě Praze měla kromě jiných nedostatků jednu zcela základní vadu. Odebírala Praze možnost řešit statutem své vnitřní uspořádání. Tato možnost je však zcela nezbytná pro tak složitou a velkou městskou aglomeraci s naprostým provázáním mnoha základních funkcí. Nezbytnost takového řešení nakonec ukázala i praxe minulých let.
Po konzultacích zástupců hlavního města Prahy s předkladateli první verze zákona vznikla tato nyní Poslanecké sněmovně předkládaná podoba zákona. Jedna ze zásadních námitek, to znamená právě potřeba statutu pro hlavní město Prahu, byla předkladateli akceptována a původní návrh byl v tomto smyslu přepracován. Nevznikl tím sice ještě již zcela akceptovatelný text zákona, ale ze stavu, který nebyl napravitelný, vznikl text, který již je možno dopracovat do přijatelné podoby cestou pozměňovacích návrhů, i když v tomto zákoně - a to bych rád zdůraznil - se opakuje tatáž situace, tatáž skutečnost jako u zákona o obcích a u zákona o krajích, tj. poměrně silný pocit nedůvěry vůči kompetentnosti a schopnosti řešit problémy volenými orgány.
***