(17.30 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Mimoto bude jako dosud podávat čtvrtletní zprávy obsahující hodnocení vývoje ekonomiky a plnění státního rozpočtu.
Za další - definování funkcí, činností, práv a povinností na úseku řízení likvidity při realizaci státního rozpočtu, řízení státního dluhu, vydávání a splácení státních dluhopisů a činností s tím spojených. Nově je dále upraveno poskytování státních záruk s cílem jednak omezit podíl státu na úvěrovém riziku, jednak omezit prostor pro poskytování nových garancí stanovením limitů pro celkový objem záruk poskytnutých Českou republikou ve výši 40 % výdajů státního rozpočtu v daném roce.
Konečně pro případy vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu zákon umožňuje mimořádné zkrácení rozpočtového období běžného roku a přípravu nouzového či válečného rozpočtu.
Paragraf 7 návrhu rozpočtových pravidel dále obsahuje rámcové vymezení účelů, na které mohou být poskytovány dotace a návratné finanční výpomoci, a vymezení jejich příjemců. Návrh obsahuje jednoduchý proces vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, o řízení a odnětí dotace.
Návrh obsahuje celou řadu dalších technických zlepšení. Především bych podtrhl to, že vytváří základní krok ke vzniku státní pokladny, tedy instituce věnované řízení likvidity státu, kde jsou formulace vyvolány nutností kvalitativního posunu v legislativním vymezení dělby práce mezi Ministerstvem financí při výkonu funkce státní pokladny, které mu ukládá kompetenční zákon, a centrální bankou, která dnes z hlediska bankovního slouží nejen jako měnové centrum, ale také jako státní banka, tj. státní pokladna. Tímto novým rozdělením a přesnějším rozdělením role mezi Ministerstvem financí jakožto správcem státních aktiv a veřejných financí na straně jedné a národní bankou jako měnovým centrem bude učiněn rovněž jeden z podstatných kroků k zpřesnění postavení národní banky.
Dovolím si omezit na tato základní konstatování. Jde o složitou normu, která má celou řadu dalších dopadů, ale domnívám se, že to je věcí spíše pro odbornou diskusi v rozpočtovém výboru a v dalších fázích schvalování tohoto návrhu, který vám doporučuji k propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, zákon 576/1990 Sb. za bezmála deset let platnosti prokázal životnost větší, než se při jeho vzniku pravděpodobně předpokládala. Nejen rozpočtový výbor, ale i Ministerstvo financí a NKÚ pociťovaly řadu jeho slabin a nové znění zákona se připravovalo během posledních několika let.
Lze se víceméně ztotožnit s hlavními výhradami vůči dosud platnému znění tohoto zákona, jak jsou uvedeny v důvodové zprávě. Zcela nové požadavky na podobu tohoto zákona klade i příprava vstupu České republiky do Evropské unie. Lze uvítat, že ve vládním návrhu zákona jsou přesněji definovány pojmy, jsou zavedeny jednotné formy organizačních složek státu zahrnující nejen orgány státní správy, ale i dosavadní rozpočtové organizace, je zde provedeno vymezení dotačních pravidel, kodifikace postupu přípravy rozpočtu, kontroly jeho plnění a zpracování státního závěrečného účtu. Rovněž lze uvítat navrhovanou regulaci poskytování státních záruk, zavedení rozpočtové kapitoly "Státní dluh" a koordinaci finančních toků při spolupráci s Evropskou unií prostřednictvím národního fondu.
Méně radostné nebo dokonce negativní je, že tento návrh zákona ruší samostatnost rozpočtů okresních úřadů, nad nimiž - bude-li tento návrh schválen v navrhované podobě - bude vládnout Ministerstvo vnitra prostřednictvím kapitoly "Okresní úřady".
Stejně tak je neradostné, že tento návrh neupravuje často diskutovaný režim rozpočtového provizoria. Pokud si vzpomenete na diskusi, kterou jsme vedli o návrhu pana poslance Pilipa právě k rozpočtovému provizoriu minulý rok, bylo zdůrazňováno, že od tohoto vládního návrhu zákona se dočkáme úpravy rozpočtového provizoria. Nestalo se tak.
Beze změny, a tedy téměř bez jakýchkoli omezení zůstává způsob úhrady rozpočtově nezajištěných potřeb, využívání vládní rezervy a rozpočtová opatření, o čemž je Poslanecká sněmovna informována vždy zpětně, a to s čtvrtletním zpožděním. Rozpaky rovněž vyvolává poněkud vágní popis tzv. střednědobého výhledu a důsledků, které z takového dokumentu plynou.
Nehodlám brojit proti výhledu samotnému. Je jasné, že Evropská unie požaduje, aby takovýto výhled byl dokonce šestiletý, nejen tříletý, jak je navrhováno v tomto návrhu. Je nepochybné, že pro Poslaneckou sněmovnu je jistě prospěšné vidět, kam vláda v takovémto výhledu směřuje. Nicméně vazba na běžný roční rozpočet je poněkud neurčitě formulována.
Popis procedury sestavování státního rozpočtu neobsahuje žádné termíny, žádnou formu spolupráce s Parlamentem, ale dokonce ani žádnou roli vlády jako celku. Příprava je zcela v rukou Ministerstva financí. Vláda i Parlament se k němu dostávají vlastně až v jeho konečné podobě.
O některých částech zákona se zdá, že by měly patřit spíše do jiných návrhů zákona. Např. hlava XI, která je věnována finanční kontrole, by určitě lépe zapadla do zákona o státní kontrole, hlava XIV by nepochybně spíše patřila do zákona o majetku státu. Pro budoucí uživatele tohoto zákona nastane obtížná orientace, při které budou muset porovnávat znění několika zákonů, které se vzájemně prolínají.
Pro zpestření si dovolím uvést jednu perličku, která dokumentuje, v jakém prostředí tento návrh pravděpodobně vznikal. Chci naznačit, že to bylo prostředí charakteristické spěchem. V návrhu zákona totiž chybí hlava XIII, což si asi nelze vysvětlit jako pověrčivost Ministerstva financí.
Z výše uvedených důvodů navrhuji - a v rozpravě podám tento návrh - aby vládní návrh byl vrácen vládě k přepracování. V případě, že by tento návrh nebyl sněmovnou přijat, navrhuji, aby byla vláda požádána ve smyslu § 91 odstavec 2 jednacího řádu o souhlas s prodloužením lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů, neboť je zřejmé, že při projednávání ve sněmovně bude nezbytné provést určité korekce tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji Tlustému. Dříve než otevřu obecnou rozpravu, udílím slovo k procedurálnímu návrhu panu poslanci Recmanovi.
Poslanec Svatomír Recman: Vážená vládo, vážená sněmovno, chtěl bych navrhnout procedurálně, abychom ke všem třem bodům, to znamená body 23, 24, a 25, vedli společnou rozpravu. Jako zdůvodnění bych uvedl, že se všechny týkají rozpočtových pravidel, ať už v tisku 433 rozpočtových pravidel státu, v tisku 434 rozpočtových pravidel územních rozpočtů a v tisku 435 je to zákon o rozpočtovém určení daní. Jsou to zákony, které spolu úzce souvisí a navzájem se doplňují. To za prvé.
Za druhé se domnívám, že bychom i uspíšili projednání těchto bodů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Všechny jsem vás odhlásila a prosím o novou registraci. Pane poslanče, chápu dobře, že navrhujete sloučenou obecnou rozpravu k těmto bodům? Ano.
Až se zaregistrujete, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 69, zda sloučíme obecnou rozpravu k bodům 23, 24 a 25.
***