(20.00 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Tedy rozhodnutí, které bude mít naději, že při zpeněžování dojde k většímu výnosu, a tím i k většímu poměrnému uspokojení jednotlivých věřitelů. Na tomto principu nevidím nic v rozporu s tím, že bychom měli nějakým zvláštním způsobem zákonem svěřovat správci tu povinnost, aby jeho cílem bylo zachovat podnik v chodu.
Já si myslím, že zachovat podnik v chodu má smysl jenom v tom případě, že jeho hodnota je větší, jestliže podnik funguje, to je v tom případě, že podnik má vytvořena odbytiště, že má vytvořeny trhy. Myslím si, že jedním ze základních problémů, který je třeba si připomenout, je, že není problém výrobek vyrobit, ale problém je výrobek prodat. V tomto ohledu je třeba říci, že zachovávat podnik v chodu a tím zmenšovat konkursní podstatu a zmenšovat šanci na poměrné uspokojení věřitelů podle mého názoru není dobře. Právě toto zásadní rozhodnutí by mělo být v kompetenci věřitelů, kteří posoudí ekonomický přínos toho rozhodnutí a jsou v tom sami ekonomicky motivováni. A pokud jde o hledisko přístupu zaměstnanců, já si skutečně nemyslím, že bychom měli jen za cenu zachování pracovních míst uchovávat podnik, který nemá perspektivu, který nemá odbytiště, protože tím pouze odsouváme řešení toho problému o další rok, dva, tři, čtyři podle toho, jaké momentální řešení zvolíme. Nikdo nemá radost z toho, jestliže dochází k většímu propouštění zaměstnanců, ale právě v takových případech je třeba přijmout příslušné rozhodnutí a říkám, že čím dříve, tím lépe. Jsem přesvědčen, že kvalitní úprava konkursního práva těmto procesům může jenom pomoci.
Dámy a pánové, já nejsem toho názoru, který zde vyjádřil pan kolega Jičínský a následně pan kolega Filip, že by bylo možné tyto dva návrhy zákona nějakým způsobem projednávat společně. Jestliže bychom nechali v současné době v legislativním procesu oba dva návrhy, tzn. návrh vládní a návrh poslankyně Dundáčkové, jistě by byl tlak na společné projednávání v ústavně právním výboru, kde by jistě došlo k nějakému hlasování o tom, který z těchto návrhů bude vzat za základ. Myslím si, že je podstatně spravedlivější, aby rozhodnutí o tom, který z těchto dvou návrhů bude vzat za základ, učinila sněmovna. Je třeba sněmovně umožnit, aby se k tomuto vyjádřila. Pokud se sněmovna vyjádří, tak jedna z těchto dvou stran jistě uplatní své teze jako pozměňovací návrhy k druhému sněmovnímu tisku.
Právě z těchto důvodů - nikoli z důvodu, že bych si myslel, že není nic použitelné z vládního návrhu zákona - aby Poslanecká sněmovna, nikoli jen ústavně právní výbor, rozhodla o tom, který návrh zákona má být vzat za základ projednávání, podávám návrh na zamítnutí sněmovního tisku 429 a v případě, že tento návrh nebude přijat, jako podmíněný návrh dávám návrh na vrácení předkladateli k dopracování.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji panu poslanci Němcovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Hlásí se pan kolega Vojtěch Filip. Prosím, pane poslanče, můžete hovořit.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem rád, že si s kolegou Němcem rozumíme, to vůbec nebylo tak, že by - i když použil ne přesně mých slov - nevystihl mou myšlenku. Já jsem chtěl jenom poznamenat podle mého soudu jednu zásadní věc, která svědčí o tom, že je lépe tento návrh zákona projednávat a projednávat oba návrhy současně. Protože pokud mluvil kolega Němec o zachování toho konkrétního podniku, resp. té konkursní podstaty, už se o tom nebavme jako o podniku v chodu, tak já vás chci upozornit na tu obrovskou hodnotu konkrétní technologie, konkrétního pracovního kolektivu, který má určitou zkušenost a schopnost. Dovolte mi, jestli vás to neobtěžuje, dát konkrétní příklad.
Slévárna České Budějovice, dříve Škoda Plzeň, závod České Budějovice, mohla být při prohlášení konkursu na Slévárnu, s. r. o., uzavřena, 500 lidí propuštěno a zakázky mohl současný nájemce realizovat v zrcadlové továrně v Kutné Hoře. Přesto se správce konkursní podstaty rozhodl o provozování a pronajal provoz konkurenční firmě. Dovolte mi to říci. A právě tím, že se dál vyrábělo, se nijak nesnižuje konkursní podstata, naopak se udržuje hodnota toho podniku i hodnota technologií, protože jde o slévárnu.
O co jde v této části? Kolega Němec naráží na právo věřitelů a věřitelského výboru na rozhodnutí, jakým způsobem získat svoje prostředky, a já mluvím o tom, co je procesně popsáno v tom návrhu vlády, protože mluvím o tom období, kdy je prohlášen konkurs, je ustanoven správce konkursní podstaty a ještě není ustanoven věřitelský výbor Vy, kteří znáte tento problém, chápete, že v tomto období nejde o to, aby se uchopili věřitelé svých práv a řekli "ano, já to zrealizuji a budu mít určitou hodnotu", ta odpovědnost je jenom na správci konkursní podstaty a věřitelé, protože nejsou zmapováni všichni, se ještě svých práv nemohou uchopit. A na to období je potřeba přesně procedurálně stanovit podmínky, aby správce konkursní podstaty nebyl ten, kdo tomu podniku dá poslední ránu, ale byl tím, kdo vytvoří podmínky, kdy věřitelé se ujmou toho podniku už jako skuteční majitelé pohledávek za podnikem, a bude to mít minimálně takovou hodnotu jako k datu prohlášení konkursu.
Myslím, že to je velmi výrazná věc, a nerad bych tuto velmi pozitivní stránku ztratil tím, že návrh zákona zamítneme v prvním čtení. Pokud jde o jiné věci, které se týkají např. prodeje po částech, to je možné, ale při prodeji po částech se prodávají také celé výrobní závody nebo provozy a i to je potřeba ošetřit. Myslím si, že některé procedurální kroky, které navrhuje vláda, souvisejí právě se zkušeností soudců krajských obchodních soudů, kteří se tím od roku 1993 velmi intenzivně zabývají.
Já nechci uvádět konkrétní příklady. Myslím si, že to patří spíš na debatu do výboru, ale prosil bych ty z vás, kteří jsou přesvědčeni, že má zvítězit spíš politické stanovisko "bude projednáván jenom tento zákon", aby se nad tím zamysleli a pokusili se využít těch velmi pozitivních myšlenek jak z vládního návrhu zákona, tak těch pozitivních myšlenek, které obsahuje návrh kolegyně Dundáčkové.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Filipovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu uzavírám. Nyní se chci zeptat, protože je i na tento bod vztaženo naše pomyslné veto, zda si jak navrhovatel, tak zpravodaj přejí vystoupit v tuto chvíli, nebo až těsně před hlasováním. Pan zpravodaj vystoupí nyní, pan ministr také. Pan ministr by měl mít přednost, poté pan zpravodaj.
***