Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(20.10 hodin)

Poslanec Pavel Němec: Já jen krátké vyjádření. Já se domnívám, že veto bylo právě na hlasování, abychom co možná nejvíce projednávání odpracovali v tomto okamžiku, aby skutečně pouze proces hlasování byl odložen. Samozřejmě, pan ministr může kdykoli využít svého práva vystoupit kdykoli, takže mu nikdo nemůže bránit. Jen jsem chtěl vyslovit svůj názor.

Podle mého názoru závěrečná slova předkladatele a zpravodaje by měla zaznít teď, a že k tomu se nevztahovala dohoda o hlasování zítra ráno.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano. Já se snažím zabránit tomu, aby, kdyby došlo poté k vystoupení, byla by opětovně otevřena rozprava, což je asi věc, které se snažíme předejít. Ministr má na to právo, takže já v tuto chvíli přerušuji projednávání bodu č. 30 s tím, že jsme absolvovali obecnou rozpravu v prvém čtení, máme před sebou závěrečná vystoupení navrhovatele a zpravodaje a poté hlasování.

Děkuji jak panu ministru Motejlovi, tak zpravodaji panu Němcovi.

Přecházíme k dalšímu bodu.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády České republiky a ministr financí pan Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo, řečniště je vaše.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tomto případě skutečně spíše místopředseda, neboť z této kompetence vyplývá předkládání tohoto zákona.

Jde o normu, která…

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane místopředsedo, já vás na chvíli přeruším, protože i pro místopředsedu vlády je zapotřebí zjednat pořádek v jednacím sále, když přednáší důvodovou zprávu k návrhu zákona. Kolegyně a kolegové, prosím, abychom ještě chvíli vydrželi pracovat a atmosférou v jednacím sále tuto práci umožnili.

Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji velice. Vzhledem k tomu, že jde o devátou normu, kterou dnes přednáším, tak se pokusím o určitou stručnost.

I tento návrh podobně jako některé další dnes přednášené znamená určitou koordinaci či aproximaci České republiky, tentokrát však nikoli k Evropské unii, ale k Severoatlantické alianci, jíž jsme členem.

Tento návrh v podstatě poprvé komplexně řeší otázky hospodářské mobilizace v případě vyhlášení válečného stavu nebo jiných stavů mimořádných z hlediska režimu státu a dává rozsáhlé pravomoci vládě v hospodářské oblasti, včetně takových pravomocí, jako je např. úprava daňového režimu, které umožňují v tomto nouzovém stavu řešit důležité úkoly k zajištění hospodářského chodu hospodářství v takovýchto ztížených podmínkách. Definuje nově postavení správy hmotných rezerv, která byla zpracovatelem návrhu zákona, a odděluje velmi důsledně tento typ hospodářské mobilizace čistě od věcí vojenských a bezpečnostních.

Podtrhl bych zejména skutečnost, že odpovídá směrnici Severoatlantické aliance, přesněji řečeno doporučujícímu dokumentu vydanému generálním tajemníkem Severoatlantické aliance v dubnu 1997, k němuž se přihlásily všechny členské státy aliance a slíbily, že jej budou postupně realizovat v rámci svého právního řádu. Tímto krokem se v podstatě završuje proces, kdy se Česká republika snažila přizpůsobit podmínkám hospodářské bezpečnosti, jak jsou chápány v západoevropských strukturách. V této souvislosti bych zmínil v loňském roce již projednávaný a nedávno schválený i v Senátě zákon o nouzových stavech ropy.

Doporučuji sněmovně, aby tento zákon, který svým obsahem je podle mého soudu nekontroverzní, byl posunut do druhého čtení.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády panu Pavlu Mertlíkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Švrček.

Prosím, pane kolego, a musím se přiznat, že jsem si opět dal záležet na správném vyslovení vašeho jména. Prosím.

Poslanec Zdeněk Švrček: Děkuji, že jste nezapomněl na háček.

Dámy a pánové, máme na stole nový návrh zákona, který má ambici být komplexní úpravou v oblasti, která byla dosud upravena dost roztříštěně. Návrh je úzce spojen s nedávno přijatým zákonem o zajištění obrany České republiky a také s návrhem tzv. zákona o krizovém řízení, který již ve sněmovně je, a to dokonce v programu této schůze pod č. 52.

Trochu mě mrzí, že jsme nevyhověli návrhu, který byl dán už při projednávání programu této schůze, abychom projednávali tento návrh spolu s oním bodem č. 52, což by bylo samozřejmě logické. V prvním čtení to samozřejmě nevadí a ve druhém čtení bych to ovšem vřele doporučil.

Nebudu tu opakovat slova pana předkladatele, pana místopředsedy vlády, a nebudu také citovat důvodovou zprávu. Dovolím si pouze připomenout, že v návrhu byly rovněž zúročeny i zkušenosti z povodní v roce 1997 a 1998, které jistě takovým krizovým stavem byly a odhalily i slabiny naší úpravy v této oblasti.

Mám jediný problém, na který jsem narazil v tomto zákoně, a to je ten, že návrh striktně stanovuje jako orgány v systému hospodářských opatření jako krajský úřad a okresní úřad a dále tyto správní úřady používá. Narážíme zde samozřejmě na problém, že není dosud rozhodnuto o reformě státní správy. Mělo by být použito jiné dikce. Neumím si sice představit, jak složité nebo jednoduché toto řešení bude, a určitě si myslím, že ve druhém čtení změna v této věci možná je. Týká se to hlavně paragrafů 2, 7, 8, 10, 11 a 12 a ještě několika dalších.

Chci říci, že bychom mohli propustit návrh samozřejmě do druhého čtení, ale rád bych slyšel nějakou odpověď na tento dotaz, jak chce předkladatel tento zádrhel ve druhém čtení, popřípadě v dalším projednávání, řešit. Toť moje krátká zpráva. Usadím se vedle pana předkladatele.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Ano, pane kolego. Děkuji zpravodaji pro prvé čtení, kterým je pan kolega Zdeněk Švrček. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil písemně pan kolega Karel Vymětal.

Další písemnou přihlášku nemám, takže slova se ujímá pan kolega Vymětal Karel. Prosím.

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, někteří kolegové mě nabádají, abych to natáhl až do devíti hodin, a potom mi vyčítají, že moc ve sněmovně mluvím. Budu raději polostručný.

Hovoříme zde o návrhu zákona, který, asi všichni se shodneme, je pro Českou republiku velice významný. Já bych zde vyjádřil jen takové povzdechnutí nad tím, že v posledních letech byly víceméně rozbity a zneschopněny systémy civilní obrany, které fungovaly v tomto státě, stejně jako mobilizační hospodářské plány, které také fungovaly, a vracíme se k této otázce komplexním návrhem zákona pro řešení hospodářských opatření v situacích krizových, když nás ještě dostatečně nepoučily povodně v roce 1997. A koneckonců i v důvodové zprávě je uvedeno, že k řešení a k návrhu tohoto zákona vládu přivedla potřeba efektivní spolupráce s orgány NATO v oblasti civilního nouzového plánování. To mě trochu mrzí, protože se domnívám, že jsme i sami schopni pochopit, vyhodnotit, co je důležité pro naši republiku, co je třeba v naší republice řešit.

Samotný zákon, domnívám se, je zpracován v celém svém rozsahu dobře, podrobně. Považuji za zcela normální, aby plány zpracovávala jednotlivá ministerstva, jak je uvedeno v návrhu zákona, krajské úřady, i když zatím nejsou, ale zcela určitě budou, okresní úřady, vybrané obce. Mám k některým ustanovením zákona jisté dotazy, bude třeba zřejmě řešit některé pozměňovací návrhy, které předložím potom při jednání výborů, nicméně si neodpustím jednu podle mého názoru významnou poznámku, kterou je třeba řešit, ale, samozřejmě, také ve druhém čtení.

***