(12.40 hodin)
(pokračuje Císař)
Myslím, že věci by nejvíce prospělo, kdyby sněmovna důkladně projednané pozměňovací návrhy výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí akceptovala a kdyby návrh zákona ve znění usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí přijala. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Císařovi.
Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Návrh iniciativně projednal také ústavně právní výbor. Usnesení obou výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 268/1 a 268/2.
Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí paní poslankyně Zdeňka Horníková.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji vám, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, chtěla bych vás upozornit, jak už říkala paní místopředsedkyně, že tisk máte rozdán pod č. 268/2, a chci upozornit, že tento tisk byl opraven, byla zde dvě vydání, takže to nové, opravené vydání je to, podle kterého budeme teď postupovat.
Paní místopředsedkyně také seznámila sněmovnu s tím, že touto předlohou se zabývá vedle výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí také výbor ústavně právní, takže vedle mého stanoviska uslyšíme také stanovisko ÚPV.
Projednávání tohoto tisku považuji za projednávání velmi složité. Myslím, že výbor věnoval projednání tohoto tisku velké množství času, a ukázalo se, že tento tisk skutečně není jednoduchý. Je to tisk a zákon, který se dotýká více než 300 000 bytů, protože už v roce 1998 bylo vloženo téměř 97 000 vkladů k bytům a k nebytovým prostorům. Novela zákona má proto velmi široký a ve vlastnických vztazích k nemovitostem zásadní význam.
Chtěla bych vás teď seznámit s usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, které zní: "Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sněmovní tisk 268 schválit s těmito pozměňovacími návrhy…" - Jednotlivé pozměňovací návrhy pochopitelně nebudu uvádět, protože jsou obsaženy ve zmíněném tisku.
Dovolte mi ještě ale jako zpravodaji, abych přednesla pár slov k tomuto tisku, protože jeho projednávání a výsledek, ke kterému došel náš výbor, nepovažuji za zcela jednoznačné.
Celé projednávání věci je bohužel poznamenáno tím, že návrh novely neprošel připomínkovým řízením příslušných resortů, především pak Ministerstva financí, a nejsou např. v tuto chvíli zcela známy finanční dopady do státního rozpočtu v případě přijetí této novely. Zasahování do působnosti Ministerstva financí vidím v nakládání se státním majetkem, a to jak u pozemků s byty ve vlastnictví, tak u domů, na které zákon o vlastnictví bytů vůbec nedopadá - jedná se o státní pozemky. Ani otázka řešení vztahu k nestátním pozemkům s věcným břemenem není vyřešena zcela jednoznačně: není jisté, jak a zda vůbec může věcné břemeno vzniknout.
Za zásadní bod této novely považuji podobně jako pan ministr vznik povinné právnické osoby ze zákona. O nesouhlasu s vytvořením této právnické osoby ze zákona jsem seznámila sněmovnu již při prvém čtení zákona. Bohužel další úpravy ještě prohloubily nerovnost mezi vlastníky bytů a nebytových prostor. Místo této povinné právnické osoby bude u domů původně ve vlastnictví stavebních a bytových družstev plnit funkci správce družstvo, a to až do doby, než jeho podíl na společných částech domů klesne pod jednu čtvrtinu. Tímto návrhem je zcela popřena myšlenka povinné právnické osoby. Jejími členy by totiž museli být všichni vlastníci bytů a nebytových prostorů v domech s pěti a více jednotkami. Povinné členství v družstvu však neexistuje. To znamená, že bude pokračovat dosavadní nežádoucí stav, kdy vlastníci jednotek nejsou povinni pověřit výkonem správy společných částí domu jednu osobu.
Ani vládní, ani pozměňovací návrhy neřeší skutečné fungování domů jako celků. Návrhy nezabezpečují kvalitní správu společných částí domů a zejména pak dodávky služeb. Vznik povinné právnické osoby je tedy naprosto zbytečný. Vládní návrh tedy neplní základní cíl, kterým by mělo být fungování domu jako celku. Cítíme-li jako nezbytně nutné zlepšit úpravu spoluvlastnických vztahů, není třeba vytvářet novou právnickou osobu a můžeme provést úpravu v občanském zákoníku. Zřízení právnické osoby neřeší v žádném případě problém, kdy se spoluvlastníci nepodílejí na povinnostech. Neřeší např. neplatiče nájemného, a v tomto případě lépe než zřídit novou právnickou osobu je třeba posílení represivní složky. Síla státu totiž není v tom, že v okamžiku objevení se problému přijme nový zákon nebo starý zákon novelizuje. Objeví-li se problém, je třeba posílit jednoznačně vynutitelnost práva. Naprosto také v této předloze chybějí sankce. Bez nich bohužel nemůže být ani tato právnická osoba ze zákona zřízena a může být klidně ignorována.
A teď bych vás chtěla, kolegové, upozornit na další problém, který považuji za nesmírně zásadní v předloze tohoto zákona a který se týká zástavního práva.
Považuji tento návrh za zásadně špatný. Tento návrh zakládá oprávnění vlastníků jako právnické osoby, která v domě nic nevlastní, dát do zástavy věřiteli byty a nebytové prostory bez souhlasu jejich vlastníků. Za prvé je zde ostrý rozpor s ustanovením § 151 občanského zákoníku - "dát cizí věc do zástavy lze pouze, je-li věc fyzicky odevzdána zástavnímu věřiteli", což u bytů není možné.
K uzavření zástavní smlouvy bude postačovat pouhá 3/4 vlastníků bytů a nebytových prostorů v domě. Vlastník jednotky, která je dávána do zástavy, se může bránit proti rozhodnutí soudně, to však platnost zástavní smlouvy nezpochybní. Uspokojení zástavního věřitele prodejem bytu, který byl dán do zástavby přes nesouhlas jeho vlastníka, bude možné.
Jde zásadně o opis návrhu Ministerstva místního rozvoje, se kterým - a na to upozorňuji - vyslovila nesouhlas legislativní rada vlády. Ministerstvo místního rozvoje si vládou odmítnutý návrh prosadilo do novely prostřednictvím pozměňovacích návrhů.
Návrh zpochybňuje ochranu vlastnictví jako takového, dokonce se domnívám, že jde o návrh výrazně protiústavní. V Listině základních práv a svobod je stanoveno, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. V tomto pozměňovacím návrhu je ovšem omezeno vlastnické právo u jedné čtvrtiny bytů na základě rozhodnutí ostatních, tedy o veřejný zájem nemůže v žádném případě jít.
Kromě kritiky bych ale také chtěla říci, že novela zákona přináší pozitivum - myslím, že se o něm zmínil i pan ministr. Za velmi pozitivní považuji návrh, který řeší otázku nepromlčitelnosti práva převodu družstevních bytů do vlastnictví fyzických osob. Na rozdíl od jiných práv právo vlastníka sice nepromlčuje, právo nezaniklo, ale nelze ho uplatnit podle stávající úpravy zákona. Novelou lze právo znovu uplatnit. To je pozitivum tohoto zákona, a to je právě to, proč si myslím, že by zákon, pokud by byl lépe připraven, mohl být přijat.
Děkuji za pozornost.
***