(12.50 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím o slovo zpravodaje ústavně právního výboru pana Stanislava Křečka.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, po vystoupení zpravodajky výboru pro veřejnou správu, která poukázala na závažné právní nedostatky tohoto zákona, zdá se mi zbytečné opakovat to, co jsme dostali písemně, že ústavně právní výbor, který se podrobně novelou zákona č. 72/1994 zabýval, navrhuje tuto zákonnou předlohu zamítnout. Právní nedostatky této novely jsou totiž tak závažné, že si dnes v této chvíli nikdo nedokáže představit, co by to v našem právním řádu udělalo, jaký by to mělo vliv na občanskoprávní vztahy, závazkové vztahy a na celou řadu dalších skutečností, o kterých se zmíním v podrobné rozpravě.

Teď jenom na odůvodnění našeho stanoviska bych poukázal na některé základní věci. Tento zákon od svého počátku sdružuje tři zákonná ustanovení, která musí být oddělená, a to je občanský zákoník, nabývání bytů do vlastnictví, zákon o kondominiu, tj. o tom, jak se k sobě chovají vlastníci bytů, a konečně třetí zákon, a to je zákon o družstvech. Tyto tři zákony jsou do tohoto zákona zcela neústrojně vloženy, ale to není vina současné vlády. Samozřejmě, zákon je z roku 1994, ale bohužel vláda pokračuje v novelizaci tohoto nepovedeného zákona a situaci jenom zhoršuje.

V současné době se chystá rozsáhlá změna občanského zákoníku a např. ustanovení § 5 a další ustanovení tohoto zákona velmi výrazně zasahují do občanskoprávních vztahů, dokonce zásadně popírají ustanovení § 137 občanského zákoníku o většinovém vlastníku. Tady je to zcela změněno. Dnes nevíme, jestli tento zákon bude ovlivňovat občanský zákoník, nebo občanský zákoník bude ovlivňovat tento zákon, a přijme-li občanský zákoník jiný výklad, jestli budeme zase po čase tento zákon novelizovat, protože občanský zákoník je samozřejmě předpisem základním.

Institut je vlastnictví a spoluvlastnictví, v nové úpravě občanského zákoníku byl zřejmě jinak pojatý, moderněji, než tak činí zákon z roku 1992, a tak jak je to upraveno v tomto zákoně, je do toho zanášen neuvěřitelný zmatek, o kterém se zmíním v podrobné rozpravě.

Již zde bylo hovořeno o povinné právnické osobě. Ministerstvo na všech orgánech, všech jednáních, kterých jsme se účastnili, z nás dělalo hlupáky tvrzením, že ve všech zemích je sdružení vlastníků právnická osoba. Jistě, ale proč to musí být právnická osoba, kterou ministerstvo upravuje v § 9? Proč si nemohou vlastníci bytů ustanovit vlastní právnickou osobu, proč se nemohou např. stát družstvy, proč je jim vnucován tento typ právnické osoby, a to ještě navíc se vzorovými stanovami, které připraví vláda? Tento zákon neřeší, co s byty nebo s domy, kde je méně než pět bytů. To se vymyká ustanovení tohoto zákona. Proč by si i osoby a vlastníci bytů v domech, kde je méně než pět bytů, také nemohli založit právnickou osobu, co tomu brání, proč to zákon vylučuje, resp. nevztahuje se na to? Je to naprosto neodůvodněné. Samozřejmě povinné zřízení právnické osoby je v rozporu s Listinou práv a svobod. Tento zákon zasahuje do právního řádu způsobem, který by nemohl projít přezkoumáním Ústavním soudem.

Bylo tady hovořeno o pozemcích. Samozřejmě že bychom konečně měli přijít na zásadu, čí je dům, toho je vlastnictví. To já samozřejmě chápu - ale proč jenom u družstevních bytů? Rozhodnutí Ústavního soudu říká, že stát může zvýhodnit některé skupiny občanů, pokud je to ve veřejném zájmu a pokud to náležitě vyloží. Jestliže dáme pozemky pod domy družstevníkům, proč ne také vlastníkům chat, proč ne garážím, proč ne tělovýchovným zařízením? Tady se už dostáváme oblasti, která patří spíše do zákona o vlastnictví státu. Jestliže vydáváme takové množství pozemků, má do toho co mluvit stát a situace, že tuto novelu zákona neprojednalo Ministerstvo financí, považuji za naprosto klíčovou a nechápu, jak v takovéto legislativní situaci nám může být zákon předložen.

Jenom na odůvodnění negativního stanoviska ústavně právního výboru signalizuji, že v podrobné rozpravě, pokud neprojde návrh na zamítnutí zákona, budu dávat návrh, aby byl znovu vrácen výborům k dopracování, protože jak ze zprávy zpravodajky, tak ze zprávy mé snad vyplývá, že v tomto legislativním stavu zákon nemůže projít do třetího čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Křečkovi, který je zpravodajem ústavně právního výboru. V tuto chvíli již nezahájím obecnou rozpravu. Vyhlašuji polední přestávku do 14.00 hodin, kdy budeme pokračovat, a to obecnou rozpravou k tomuto bodu.

 

(Jednání přerušeno ve 12.55 hodin.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP