(pokračuje Kvapil)
Úprava vychází z úpravy obdobné problematiky u zemědělských pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se v zákoně 172/1991 Sb. neřeší problematika lesů v území národních parků.
Dosavadní úprava zákona č. 172/91 Sb., provedená zákonodárci v roce 1991, je zřejmě v této věci i v rozporu s ústavou, neboť znerovnoprávňuje obce proti ostatním původním vlastníkům, kterým byly pozemky v národních parcích vydány podle zákona 229/1991 Sb. Jako jediný důvod přitom při přijetí úpravy v roce 1991 bylo zákonodárci uváděno, že u obcí by nebyla jistota dobré ochrany životního prostředí národního parku. To však řeší zvláštní zákony stejně pro obec, stát či jiného vlastníka uložením příslušných povinností. Jde o výměru, která nepřesáhne 10 000 hektarů, a navíc jejím efektem bude i vtažení obcí do problematiky řešení ochrany a užívání národního parku jako vlastníků půdy v nich.
Navrhovaná úprava dále řeší problém právního nástupnictví obcí, která zanikly fyzicky nebo zanikla jejich právní samostatnost z důvodů slučování obcí v období od 9. května 1945 do 24. května 1991. V případě dřívějšího slučování či rozdělování obcí nebo změn v jejich území je třeba k vytvoření případných - i již nastalých - sporů se jednoznačně zákonnou úpravou přiklonit k principu územního nástupnictví, který je jediný bez problémů právně jistý a má podklad v právní úpravě, která byla homogenní a konzistentní po celé období 1949 až 1991 a je kompatibilní i dnes, tedy katastr nemovitostí.
Nyní bych se chtěl vyjádřit k bodu 4 v navržené úpravě zákona. Tímto ustanovením je řešen nemovitý majetek obcí nabytý zejména podle dekretů prezidenta republiky. Podle těchto právních předpisů nebylo k přechodu vlastnického práva ze státu na přídělce, kterým byly i obce, zapotřebí intabulace. V mnoha případech byl tento majetek obcí převzat na základě návrhu přídělů nebo na základě výkazu přídělců, avšak do 31. 12. 1949 nebylo vlastnické právo zapsáno do pozemkových knih, neboť to nebylo zapotřebí. Vlastnické právo k přidělené půdě na přídělce přecházelo dnem převzetí držby. Jsou rovněž případy, kdy obec majetek fakticky převzala a držela před 31. prosincem 1949, ale rozhodnutí o přídělu bylo vydáno až po tomto datu. Katastrální úřady odmítají provést záznam vlastnického práva podle uvedených dekretů s poukazem na to, že - za prvé - vlastnictví obce nebylo do 31. 12. 1949 zapsáno v pozemkové knize, nebo - za druhé - přídělová listina, kterou se ovšem již osvědčoval existující vztah, byla vydána po 31. 12. 1949, anebo za třetí - rozhodnutí o přídělu jednoduše neexistuje, ale to nikoliv vinou obce, ačkoliv je nepochybné, že obec příděl držela a hospodařila s ním.
Navrhovaná úprava řeší jednoznačně znovunabytí nemovitostí získaných obcemi příděly určenými k jejich hospodaření. Navrhovaná úprava nenaruší celkový proces restitucí a pozemkových úprav, neboť obce již v jiných případech podle zákona 172/1991 Sb. jsou vlastníky zemědělských a lesních pozemků a účastní se bez problémů procesů pozemkových úprav jako řádní účastníci. Navíc i v těchto případech je zřejmé, že faktická držba obcí nastala před 31. prosincem 1949, neboť jinak by ji příslušné orgány státu nesměly po prvním lednu 1950 dle tehdejší právní úpravy potvrdit úřední listinou.
Vážené dámy, vážení pánové, připojuji se k tomu, aby byl tento návrh zákona propuštěn do druhého čtení, a souhlasím s tím, nebo podporuji to, aby byl přikázán i ústavně právnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Kvapilovi. Druhý v rozpravě vystoupí pan kolega Václav Grüner. Další přihlášky do rozpravy nemám. Prosím, pane kolego.
Poslanec Václav Grüner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, návrh projednávané novely zákona reaguje na požadavek měst a obcí, a to zejména v příhraničí, řešit restituci majetku obcí, který byl od 1. 1. 1950 zestátněn zákonem č. 279/1949 Sb.
Zákon ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, byl obcemi a městy přijat velmi příznivě, zejména proto, že jim dával naději na vydání majetku, s kterým obce v minulosti hospodařily. Jednalo se o majetky konfiskované podle prezidentských dekretů č. 12/1945, a které obcím byly přiděleny dekrety č. 28/1945 a č. 108/1945. Jednalo se o tzv. historický majetek přídělový, jehož vydání se řídí § 2 zákona 1972/1991 Sb.
Nevyjasněnost důkazů vlastnictví tohoto majetku k datu 31. 12. 1949 se stala důvodem, že naplnění představy zákona č. 1972/1991 Sb. se stalo pro velký počet měst a obcí téměř věcí neřešitelnou a po osmi letech jeho platnosti věcí nenaplněnou. Negativní postoj k vydání tohoto majetku mají zejména Lesy ČR, státní podnik, Hradec Králové, které svým stanoviskem č. j. 5535/1998 vydávání lesní půdy z přídělu zastavily, nebo dokonce hrozí soudním vymáháním majetku, který již na města o obce byl katastrálním úřadem převeden.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane kolego, já vás přeruším, protože přestože je zde poloprázdno, tak ta atmosféra je přece jen dosti náročná na to, abychom mohli vaši řeč sledovat. Takže prosím o klid a vy, pane kolego, můžete pokračovat. Omlouvám se.
Poslanec Václav Grüner: Děkuji. Dosud převládal právní názor, že toto vlastnictví k majetku vzniklo ke dni, kdy se obec ujala faktické držby přidělené půdy a majetku. Ústavní soud ČR svým rozhodnutím č. 78/1998 ze dne 11. 8. vyslovil právní názor, kterým se mění dosud převážně přijímaný pohled na tzv. historický majetek obcí, resp. na to, zda určitý majetek přidělený obci v přídělovém řízení nám byla obec ještě do 31. 12. 1949, tedy do data rozhodného pro přechod majetku státu do vlastnictví obcí. Z toho vyvodil, že přídělce se mohl ujmout držby nejdříve současně s vydáním přídělových listin, takže pokud se obec ujala fakticky držby do 31. 12. 1949, ale přídělová listina byla vyhotovena až po tomto datu, nemůže se jednat o majetek, který by obec vlastnila k tomuto datu, a tedy o historický majetek.
***