(11.10 hodin)
(pokračuje Grüner)
Tento právní názor je podle mínění zainteresovaných měst a obcí naprosto nepřijatelný. Znamená i určitý náznak o neplatnosti tzv. Benešových dekretů, protože vydávání přídělových listin spadlo i do období po roce 1949. Většině obcí nebyly tyto přídělové listiny vyhotoveny vůbec, přestože je přídělové majetky řádně převzaly a užívaly je před dnem 31. 12. 1949. Katastrální úřady v té době časové zapsání přídělů do vlastnictví obcí a měst nezvládaly. Na všechny tyto okolnosti novely zákona č. 172/1991 Sb. se pamatuje. Řeší a odstraňuje znevýhodnění obcí a měst, které bez vlastního zavinění nemají dle stávajícího znění a výkladu zákona nárok na vydání předmětného majetku.
Druhým, neméně závažným předmětem neshod při prokazování vlastnictví nároků obcí je stanovení právního nástupce obcí zaniklých v období roku 1950 - 1991. Dle právního názoru Lesů České republiky, státního podniku, není právním nástupcem zaniklých obcí ta obec, do níž byly zaniklé obce sloučeny. S tímto tvrzením opět nelze souhlasit.
Předkládaná novela řeší tento problém příklonem k principu územního nástupnictví, který je jako jediný právně jistý a má podklad v právní úpravě, která byla homogenní po celé období let 1949-1991. Novela řeší i znerovnoprávnění obcí a měst v území národních parků, kterým z důvodu obavy, že by obce nezajišťovaly dobrou ochranu životního prostředí národního parku, nebyl historický majetek podle zákona č. 172/1991 Sb. vydán. Zde se přikláním k úpravě novely podle návrhu Ministerstva životního prostředí.
I já žádám sněmovnu, aby tuto novelu propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Grünerovi. Hlásí se ještě někdo dále do obecné rozpravy v prvém čtení? Ano. Hlásí. Prosím, pane kolego.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegové a kolegyně, nebudu vás zdržovat, jenom mi dovolte několik drobných poznámek k předložené novele zákona 172. V prvé řadě jsem chtěl zdůraznit, že práce, která byla odvedena na přípravě této novely, nebyla jenom prací předkladatelů současné novely, ale v mnoha ohledech navazovala na práci, která na ni byla vynaložena už v minulosti, a myslím si, že v této sněmovně sedí mnoho poslankyň i poslanců, kteří mají hlubokou povědomost o zákonu 172 a o pracích na novele, které probíhaly v průběhu několika let.
Moje druhá poznámka je omluva a prosba, abyste si v předloženém sněmovním tisku v důvodové zprávě, v její zvláštní části, opravili nedostatek, který se tam dostal při přepisu této důvodové zprávy. Ve zvláštní části je uvedena poslední pasáž, která se týká odstavců 1, 2 a 6. Pozorní čtenáři si všimli, že odstavec 6 v předložené novele vůbec neexistuje a je třeba ho nahradit číslicí 5.
Moje odpověď je tu jenom jediná na stanovisko zpravodaje, který říkal, že nejde kvantifikovat množství, o které se bude jednat v lesní půdě. Odhady tady jsou. Nedokázali jsme jenom vypreparovat nějaké přesnější číslo. Odhad se pohybuje někde mezi 60 a 70 tis. hektarů.
I já se přimlouvám a prosím Poslaneckou sněmovnu, aby návrh této novely propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Zajíčkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy v prvém čtení? Ne. Rozpravu uzavírám.
Nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Přesto se táži, zda zástupce navrhovatele chce závěrečné slovo. Ne. Paní zpravodajka také ne.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k novému projednání, resp. k projednání před druhým čtením. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh rozpočtovému výboru. Má někdo ještě jiný návrh? Ne.
Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 145 o návrhu na přikázání tohoto tisku k projednání rozpočtovému výboru.
Hlasování číslo 145 zahajuji.Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 170 vyslovilo 143, proti dva.
Pan kolega Kvapil - jsem teď upozorněn paní zpravodajkou - dával návrh na přikázání ještě ústavně právnímu výboru. K tomuto hlasování dojde v tuto chvíli.
V hlasování pořadové číslo 146 rozhodneme ještě o přikázání výboru ústavně právnímu.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 170 vyslovilo pro 67, proti 60.
Tím jsme vyčerpali všechny návrhy a návrh na zkrácení či prodloužení lhůt nezazněl. Je tomu tak, paní zpravodajko? Je tomu tak. Končím projednávání bodu č. 48.
Přecházíme k bodu č. 49, kterým je
49.
Návrh poslanců Pavla Svobody, Cyrila Svobody, Pavla Němce, Jana Grůzy a dalších
na vydání zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti,
exekuční řád, a o změně a doplnění některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 394/ - prvé čtení
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 394 a stanovisko vlády k němu jako tisk 394/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan kolega Pavel Svoboda.
Pane kolego, přistupte k řečništi, jen chvilku počkáme, až se atmosféra v sále uklidní. Prosil bych o klid, kolegové. Pane kolego, můžete uvést tento návrh.
Poslanec Pavel Svoboda: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, institut soudního exekutora, který je tímto zákonem nově zřizován, je založen na principu, že jakákoliv činnost exekutora začíná tam, kde končí činnost soudu v nalézacím řízení. Činnost soudu tak končí vydáním pravomocného soudního rozhodnutí, v němž je autoritativně rozhodnuto o výši peněžité pohledávky, jejího příslušenství a její splatnosti nebo o obsahu a rozsahu nepeněžitého plnění. Je-li toto rozhodnutí vykonatelné a povinnému uplynula lhůta k dobrovolnému plnění povinnosti, je možné na návrh oprávněné osoby uskutečnit exekuci.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane kolego, rozumím tomu, že jste se odmlčel na chvíli. Prosil bych všechny velice důrazně, aby umožnili této sněmovně pracovat.
Poslanec Pavel Svoboda: Zákon o soudních exekutorech tedy deleguje část pravomoci soudu, a to výlučně tu, která je uplatňována po vydání autoritativního soudního rozhodnutí, případně rozhodnutí jiného státního orgánu na nezávislého a nestranného soudního exekutora. Soudům, jakož i jiným státním orgánům se přitom zachovává pravomoc nadále provádět výkon rozhodnutí dle platné procesní úpravy obsažené v občanském soudním řádu, popř. zvláštních právních předpisech, jako je daňová exekuce či správní exekuce. Právní řád se tedy rozšiřuje o další druh exekuce, prováděný soudními exekutory podle tohoto zákona, který je koncipován jako zvláštní právní předpis ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v občanském soudním řádu. Exekutor je nestátním orgánem, tj. fyzickou osobou, na kterou stát deleguje část svých mocenských práv, která jinak příslušejí soudům. Exekutor vykonává činnost jako svobodné povolání a má postavení veřejného činitele, což je vzhledem k charakteru činnosti, kterou má vykonávat, nezbytné. Postavení veřejného činitele totiž chrání jak exekutora, tak účastníky exekučního řízení a třetí osoby zúčastněné na řízení, tj. banky, plátce mzdy apod., neboť v důsledku tohoto zvláštního postavení nese exekutor kvalifikovanou, tj. zvýšenou odpovědnost za výkon své činnosti včetně příslušné trestní odpovědnosti.
***