(11.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Rozhodneme o návrhu na přikázání ústavně právnímu výboru v hlasování pořadové číslo 149. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 182 pro 168, proti 2. Návrh byl přijat.
Návrh na zkrácení či prodloužení lhůty nezazněl, takže konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, a tím končím projednávání bodu 49.
Další bod, kterým se můžeme zabývat, je bod 52, neboť body 50 a 51 byly přesunuty.
52.
Vládní návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů (krizový zákon)
/sněmovní tisk 447/ - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 447 a z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra ČR pan Václav Grulich. Prosím, pane ministře, abyste zaujal svou pozici u řečnického stolku, kterého jste si už na této schůzi užil dost. Až se atmosféra v sále poněkud zklidní, tak vás požádám, abyste se ujal slova. (V sále je velký hluk.)
Kolegyně a kolegové, prosím, aby ti z vás, kteří potřebují nutně něco vyřizovat, tak činili mimo prostory tohoto jednacího sálu!
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády České republiky uvedl návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému. Důvodem zpracování návrhu tohoto zákona byla především výrazná společenská potřeba připravit ucelenou právní úpravu, která by vytvořila obecné a jednotné podmínky pro řešení situací vyvolaných mimořádnými událostmi, které ve velkém rozsahu ohrožují zejména zdraví a život osob nebo majetkové hodnoty. Tato potřeba se projevila v celé své šíři při povodních, které naši republiku postihly v letech 1997 a 1998, a potvrdila se i při poskytování humanitární pomoci obětem zemětřesení v mezinárodním měřítku, např. v Turecku, na Tchaj-wanu apod.
Jak jistě všichni víte, není oblast krizového řízení v našem právním řádu komplexně upravena vůbec a oblast integrovaného záchranného systému je upravena nedostatečně. Dílčí úpravy této problematiky v zákoně o okresních úřadech, v zákoně o obcích, v zákoně o požární ochraně, ve vodním zákonu, v atomovém zákoně a v některých dalších právních předpisech jsou nevyhovující a nedávné zkušenosti to zcela jednoznačně a prokazatelně potvrdily.
Návrh předloženého zákona vychází z úpravy obsažené v ústavním zákoně č. 10/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a navazuje na zákon č. 222/99 Sb., o zajišťování obrany státu. Současně tento návrh zákona souvisí i s návrhem zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, který je rovněž na programu jednání této schůze.
Předmětem předkládané právní úpravy je, jak už napovídá sám název zákona, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na krizové situace a při jejich řešení, a postavení a úkoly integrovaného záchranného systému. Zákon nově zavádí vedle nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu, které jsou již upraveny v ústavním zákoně o bezpečnosti České republiky, další krizový stav, nazvaný stav nebezpečí, který bude moci vyhlásit přednosta okresního úřadu nebo předseda zastupitelstva nově zřizovaných krajů v případě, kdy krizová situace sice nebude ohrožovat zdraví, životy, majetek, vnitřní pořádek nebo bezpečnost ve značném rozsahu, ale nebude možné tuto situaci zvládnout běžnými prostředky. Nezbytnost existence takového stavu byla ověřena již zmíněnými povodněmi v letech 1997 a 1998.
Zákon dále nově upravuje integrovaný záchranný systém, který bude sloužit ke koordinaci záchranných a likvidačních prací, zejména při haváriích a živelních pohromách.
Základními složkami systému jsou Záchranný sbor České republiky, příslušné jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Zřizují se operační a informační střediska systému. Budou je tvořit stávající operační střediska hasičského záchranného sboru, jejichž činnost se v dosavadní praxi osvědčila. Nově se vymezují úkoly a činnost jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při zdolávání havárií a živelních pohrom tak, aby bylo dosaženo maximální účinnosti při provádění záchranných a likvidačních prací.
Zákon rovněž obsahuje úpravu civilního nouzového pánování, ochrany obyvatelstva, civilní ochrany a práv a povinností fyzických a právnických osob při krizových situacích, včetně vymezení základních práv, která lze při krizových stavech omezit, a stanovení pracovních povinností a pracovní výpomoci, jež lze za zákonem stanovených podmínek uložit.
Dámy a pánové, není nejmenšího sporu o tom, jak je nezbytné a potřebné tento zákon projednat a přijmout. Vyskytly se ovšem při předběžném projednávání v Poslanecké sněmovně se členy příslušných výborů i námitky nebo spíše návrhy, že by tento zákon měl být projednáván současně se zákonem o záchranném sboru, který se nyní na Ministerstvu vnitra jako vládní předloha připravuje. Předpokládáme, že vládě bude předložen ještě do konce tohoto kalendářního roku, projednán v legislativní radě bude v lednu a předložen pravděpodobně na dubnové zasedání této sněmovny.
Je faktem, že zákon o krizovém řízení se v několika paragrafech a částech dotýká činnosti záchranného sboru. Pokládám proto za možné, padne-li takový návrh, aby v rámci nebo po skončení prvního čtení bylo projednávání tohoto zákona v plénu Poslanecké sněmovny přerušeno do předložení zmíněného zákona. Nepochybně se bude tato záležitost týkat i návrhu zákona o horské záchranné službě, který už byl v pořadu zařazen za projednávání tohoto zákona, protože samozřejmě tyto legislativní normy nezbytně musí tvořit jeden určitý propojený celek.
Tolik v úvodu k návrhu tohoto zákona. Věřím, že tento naprosto věcný návrh bude i věcně projednáván. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru vnitra ČR panu Václavu Grulichovi. Nyní prosím zpravodaje pro první čtení poslance Jana Žižku, aby se přiblížil k řečništi a ujal se slova.
***