(12.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Moje otázka zní: kde tyto prostředky jsou? Nepovažuji za možné a za správné, abychom je získávali na úkor těch, kteří jsou ve společnosti nejslabší.
Dámy a pánové, naznačil jsem určité koncepční přístupy sociální demokracie a současné vlády. Je možné debatovat o sociální politice, je možné debatovat o snížení mandatorních výdajů, ale je to předem odsouzeno k neúspěchu nikoliv proto, že bychom se tomu vzpírali a nepřáli si to, nýbrž proto, že toto úsilí je založeno na nepevných základech a je zcela nerealistické. Je předem odsouzen k neúspěchu každý, kdo se bude pokoušet mandatorní výdaje výrazně snižovat. Je to špatné a nerozumné. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí Vladimíru Špidlovi. Nyní vystoupí pan poslanec Tlustý s přednostním právem a poté pan kolega Pilip.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážený předsedo vlády, vážená vládo, dámy a pánové, můj předřečník mi dával do úst slova, která jsem nikdy nevyřkl, a barvitě posuzoval důsledky toho, co vyřkl sám, a nikoliv já. Dovolte mi, abych se ohradil proti tomuto postupu. Já jsem nic z toho, co tady uváděl pan kolega Špidla, nenavrhoval ve svých projevech.
Můj předpředpředřečník, když kráčel k řečnickému pultu, vyvolal ve mně naději, že dá přednost zájmům této země, že vyhodnotí náklady zamítnutí této verze státního rozpočtu s náklady jejího stažení a dospěje k závěru, že v tuto chvíli tato vláda může nejvíce prospět, stáhne-li tento návrh rozpočtu a sama ho v duchu rozpravy, která zde proběhla, přepracuje. Hluboce jsem se mýlil. Nejenomže toto pan předseda vlády neudělal, místo toho se pokusil zastřít zřejmý fakt. Jeho argumentace o tzv. nesplnitelnosti usnesení sněmovny je v rozporu s aritmetikou základní školy. A je-li nezpochybnitelná, tak použil obvyklý manévr - útok na předkladatele takového tvrzení a již poněkolikáté v historii naznačil v mé souvislosti něco, co není pravda. Chci tady výslovně uvést, že jsem nestudoval VUML, a považuji za nepodstatné v diskusi o státním rozpočtu uvádět i to, kdo jiný ho studoval.
Doporučuji předsedovi vlády, aby to nezkoumal ani u svých kolegů a aby se místo toho teď vyjádřil, zda považuje stažení tohoto návrhu rozpočtu za lepší řešení než jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Tlustému. Nyní se přihlásil předseda vlády České republiky pan Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předsednictvo vlády se včera na svém mimořádném zasedání zabývalo variantou stažení vládního návrhu státního rozpočtu a jednomyslně tuto variantu odmítlo. Chtěl bych panu poslanci Tlustému sdělit, že podle jednacího řádu jsme povinni předložit novou verzi, bude-li tato verze zamítnuta, nikoliv za 30 dnů, ale do 30 dnů, a z toho jednoznačně vyplývá, že pokud aritmetika základní školy dala panu Tlustému pocítit rozdíl mezi intervalem, který by uplynul mezi případným zamítnutím tohoto rozpočtu a předložením nové verze, a intervalem, který by uplynul mezi stažením státního rozpočtu a předložením jiné verze, kterou - máme-li ji brát seriózně - bychom stejně museli přepracovávat, a to je nenulový počet dnů, tak mu právě na základě aritmetiky základní školy říkám, že tento rozdíl by byl 2 - 3 dny. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji předsedovi vlády ČR panu Miloši Zemanovi. nyní vystoupí v rozpravě pan kolega Ivan Pilip. Posledním přihlášeným je pan kolega Miroslav Kalousek.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych tady rád zareagoval na to, co zaznělo ve vystoupeních, zejména ve vystoupení předsedy vlády. Přiznám se, že si s sebou nesu několik papírů, a uznávám předem, že to není tak efektní pro projev, jako když žádné papíry nejsou, ale má to jednu výhodu - že člověk se pak daleko více drží faktů a daleko méně se jeho projev podobá beletrii, byť by beletrie v podání pana premiéra byla chvílemi zajímavá. Fakta jsou ovšem poněkud odlišná od řady věcí, které tady říkal.
Já bych chtěl zareagovat nejdříve na jednu z věcí. Pan premiér tady zmiňoval, že vynechá posuzování mého působení na Ministerstvu školství. Já bych se k působení na Ministerstvu školství klidně vyjádřil např. z pohledu výdajů na některé části školství ve srovnání s tím, co plánuje tato vláda. Vzal jsem si tabulkovou přílohu státního rozpočtu, tabulku č. 2 na straně 2. Tam jsem se dočetl - je to informace, která je tady předkládána sněmovně -, že na zařízení vysokoškolského vzdělání, na jeho průběžné výdaje, bude index oproti tomuto roku 88,5 %. To znamená snížení prostředků na běžné výdaje vysokých škol o 11,5 %. Já se domnívám, že v minulých letech nikdy k takovému posunu nedošlo, že k takovému posunu by rozhodně dojít nemělo. Věřím, že v dalším jednání to buď vláda přehodnotí, nebo sněmovna tomu zabrání. Pokud tento údaj - jak tady naznačoval pan ministr školství - není pravdivý, prosil bych vládu, aby ho nezahrnovala do oficiálních podkladů, které jsou součástí materiálů k projednávání rozpočtu.
Další věcí, která tady byla zmíněna, byla otázka porovnávání privatizace. Pan předseda vlády tady zmínil podle něj velmi nevýhodnou privatizaci Investiční a Poštovní banky a kritizoval, že se podařila jakási divoká manažerská privatizace této banky dříve, než se vláda a Ministerstvo financí stačily vzpamatovat.
Pro pořádek připomenu, že v době, kdy se tak stalo, jsem nebyl ministrem financí. Stejně tak ovšem souhlasím s tím, že výsledná cena díky okolnostem, za kterých byl uskutečňován poslední převod, nebyla nejvýhodnější, ovšem porovnávat to s inkasem za ČSOB je velmi nekorektní, protože vláda prodávala pouhých 30 % Investiční a Poštovní banky, která byla v té době již ovládána - díky divoké manažerské privatizaci, jak pan premiér správně poznamenal - významnou podnikatelskou skupinou, podporovanou bankou Nomura. Mimochodem, nejvyšším představitelem této banky v dané době byl pan Ing. Tesař, svého času, nikoliv krátkého času -
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane poslanče, já vás musím přerušit a vyzvat, abyste se držel věci. Rozumím tomu, že to zaznělo ve vystoupení předsedy vlády, nicméně -
Poslanec Ivan Pilip: Pane předsedající, já reaguji na vystoupení předsedy vlády, který tady hovořil o špatné privatizaci IPB. Kdyby o ní nehovořil, já bych se k ní nevyjadřoval. Nezlobte se, nemohu tady tuto okolnost nezmínit.
Dokončím větu, nebojte se, bude to krátké - tehdejšího předsedy národohospodářské komise ČSSD, mimochodem podle mého názoru schopného manažera v této bance. Když už zazněla stížnost na divokou manažerskou privatizaci, nemohu se o tom nezmínit.
***