(12.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Chtěl bych na závěr říci, že státní záruky jsou oblastí, o kterou se velmi silně zajímá nejen tato sněmovna, možná ještě silněji se o ni zajímá Světová banka a mezinárodní finanční trhy, které se věnují takovým činnostem, jako je určování ratingu České republice.
Z toho plyne, že jakkoli jsou státní záruky důležitým ekonomickým nástrojem, který často umožňuje vládě krátkodobě a jednorázově, nesmírně pohodlně řešit nějakou složitou situaci, z dlouhodobého hlediska je třeba s tímto nástrojem nakládat vždy velmi obezřetně, velmi opatrně, zvažovat rizika vystavení záruk a nepodléhat jakýmkoli krátkodobým lákadlům jednoduchého a snadného překlenutí některých situací. Z dlouhodobého hlediska se takové záruky většinou nevyplatí.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády.
Zprávu projednal rozpočtový výbor a jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 380/1. Prosím pana poslance Martina Kocourka jako zpravodaje výboru, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení sněmovny.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informoval o jednání rozpočtového výboru, které se konalo ke Zprávě vlády o stavu a vývoji dluhové služby a poskytnutých státních záruk, které máme v tisku 380.
Rozpočtový výbor se touto problematikou zabýval na své 21. schůzi dne 18. listopadu 1999 a přijal usnesení č. 178, ve kterém
1. vzal na vědomí Zprávu vlády o stavu a vývoji dluhové služby a poskytnutých státních zárukách,
2. konstatuje, že vláda nepředložila zprávu Poslanecké sněmovně včas, v termínu 31. května 1999, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 97/1998 bod V.,
3. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu vlády o stavu a vývoji dluhové služby a poskytnutých státních zárukách".
Dále bych ještě doplnil z jednání rozpočtového výboru, že tento materiál do vlády byl předložen na základě zmíněného usnesení č. 97 z listopadu 1998, kde pod bodem č. V. B zněl úkol "…aby vláda předložila Poslanecké sněmovně celkový pohled na stav a vývoj dluhové služby a rizika poskytnutých státních garancí a aby kvantifikovala jejich dopady do rozpočtového hospodaření po dobu jejího funkčního období. Z výsledku analýzy musí být patrné, v jakém čase dojde k faktickému umořování závazků vlády obsažených v rámci dluhové služby."
Myslím, že je důležité znovu připomenout tento požadavek sněmovny, protože pokud si prostudujeme předložený materiál, dočteme se v něm o návrzích opatření ke snížení výdajů na dluhovou službu, nikoliv však, kdy dojde k faktickému umořování závazků vlády obsažených v rámci dluhové služby. Zde bych tedy viděl trošku jiné zadání a trochu jiný podklad k projednávání.
Dále bych chtěl říci, že z materiálu vyplývá, že Ministerstvo financí je nuceno změnit zcela strategii emisí státních dluhopisů, a to zejména z důvodů přetrvávajících schodků státních rozpočtů, což je od roku 1998 ve státních financích celkem nový jev, a proto je potřeba přefinancovávat státní dluh tak, aby poměr mezi krátkodobými státními dluhopisy a dluhopisy střednědobými a dlouhodobými se dostal do jakéhosi optima, a tím z předchozích zhruba dvaceti miliard emitovaných státních dluhopisů ročně se přechází na číslo, které činí kolem sedmdesáti až osmdesáti miliard emitovaných státních dluhopisů ročně, střednědobého nebo dlouhodobého charakteru. Budeme podobný podklad projednávat zítra v legislativní nouzi.
Dále bych chtěl říci, že z předloženého podkladu je možno vysledovat, jak se vyvíjel státní dluh České republiky od r. 1993, přičemž vláda nám předložila i výhled. Zde bych chtěl zrekapitulovat, že v roce 1993 byl státní dluh ČR 158,9 miliardy, na konci roku 1997 to bylo 173,1 miliardy, na počátku roku 1998 to bylo 194,7 miliardy, letos to má být 250,8 miliardy a v roce 2002 se předpokládá 447,8 miliardy korun státního dluhu, což je ve srovnání s rokem 1998 2,3krát více. To tedy znamená, že vláda předpokládá, že zadlužení ČR se více než zdvojnásobí.
Stejně tak je tomu i u parametrů podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu, kdy v roce 1993 činil podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu 15,9 %, v roce 1997 10,5 %, v roce 2002 se předpokládá 20,1 %. Znamená to opět, že podíl státního dluhu na HDP se prakticky zdvojnásobí.
Myslím, že tato čísla jsou alarmující a dají se zařadit do kontextu včera projednávaného státního rozpočtu, neboť deficity státních rozpočtů jsou hlavním faktorem, proč se státní dluh bude zvyšovat každoročně tempem zhruba 60 miliard ročně. Myslím tedy, že toto je alarmující jev a je třeba k němu nějak přistoupit.
Co se týká vývoje státních záruk, zde bych chtěl také zrekapitulovat, že v roce 1993, když se oblast státních záruk začala sledovat, hodnota státních záruk byla 72,7 miliardy, na konci roku 1997 to bylo 109,9 miliardy, obrovský nárůst v roce 1998 ze zmíněných 109,9 na 173,9 miliardy a v roce 1999 se předpokládá objem státních záruk 193,4 miliardy. Představuje to tedy obrovskou dynamiku od roku 1997 do roku 1999, kdy vlastně státní záruky vzrostly o zhruba 85 miliard.
Co se týká zadluženosti obcí, v roce 1993 byla zadluženost obcí 3,4 miliardy, v roce 1998 to bylo 39 miliard, to znamená nárůst poměrně velký, nicméně ta dynamika zadlužování obcí se zpomalila a to bylo způsobeno dvěma faktory. Prvním byl zásah vlády v roce 1997, kdy prostřednictvím Ministerstva financí přijala regulační pravidla, která neumožňují obcím se tak rychle a dynamicky zadlužovat, a druhým faktorem je, že obce nalezly další zdroje financování svých aktivit, zejména formou prodeje majetkových účastí, které obdržely v rámci privatizace.
Tolik tedy moje úvodní zpravodajská zpráva, popř. se přihlásím ještě do rozpravy.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, děkuji panu poslanci Kocourkovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Jako první se o slovo přihlásil pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Pane místopředsedo vlády, pane ministře kultury, paní a pánové, bylo to na můj návrh, kterým sněmovna schválila usnesení, ve kterém zavázala vládu, aby do 31. května t. r. předložila stav a vývoj dluhové služby s tím, že z analýzy musí být patrné, kdy vláda zamýšlí přistoupit k faktickému umořování doposud stále narůstajícího státního dluhu.
Chtěl bych uvést dva momenty, které jsem z tohoto usnesení pokládat za významné.
***