(10.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Je potřeba, aby jak odbory, tak vláda se postaraly o to, aby oprávněná práva zaměstnanců, odborů a případně nově koncipovaných závodních rad byla do zákoníku práce i jiných zákonů vrácena.
Vážení kolegové poslanci, vážené kolegyně poslankyně, na základě toho, co jsem řekl, nemohu souhlasit s tím, aby Poslanecká sněmovna schválila zprávu vlády, kterou přednesl předseda vlády. Tato zpráva věc neřeší. Tato zpráva byla neúplná. Je potřeba říci, že dlouhodobě v této oblasti, a nejen vyplácení mezd, v celé zaměstnanecké politice a bohužel i v celé politice týkající se ekonomiky České republiky, jsme bez rozhodného řešení problémů a bohužel zatím ani současná vláda v této věci nepřinesla zásadnější změnu, ačkoliv ve vládním prohlášení některé razantní kroky slibovala. Takové kroky očekáváme. Budu podporovat usnesení, které jménem našeho klubu bude navrženo.
Předseda PSP Václav Klaus: Svého práva vystoupit využil místopředseda vlády Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Exner přednesl rozsáhlý projev, který se sestával z několika částí, které spolu příliš nesouvisely, ale to není to nejpodstatnější.
Využil debaty, která se týkala určitého definovaného problému, aby se povrchním způsobem dotkl některých dalších oblastí. Dotkl se např. národního plánu zaměstnanosti a, ač nerad, musel připustit, že nezaměstnanost v posledních čtyřech měsících stagnuje, ač obvykle v této sezóně prudce narůstala. Je to dáno tím, že do aktivní politiky zaměstnanosti bylo vloženo daleko více prostředků, a bylo to dáno i tím, že celkově stabilita českého politického prostředí s sebou přináší nebo zesiluje zájem zahraničního kapitálu. Důsledek tedy je, že místa, která zanikají a bohužel ještě delší dobu budou zanikat, protože se jedná ve větší míře, než je obvyklé, protože země je stále ještě v neukončeném přerodu, tak tato místa jsou zhruba stejnou rychlostí nahrazována. Při míře nezaměstnanosti kolem 9 % - a já samozřejmě nemohu vyloučit, že nezaměstnanost v následujících týdnech vzroste - to je relativní úspěch, ale rozhodně to není cíl.
Pan poslanec Exner se dále soustředil na problematiku tripartity a položil mi otázku, jakým způsobem jednáme se sociálními partnery. Musím říci, že debata je velmi hluboká a že přináší zcela jasné výsledky. Jsou to výsledky, které nejsou příliš pateticky přednášeny, jsou to výsledky, za kterými stojí stovky a tisíce hodin velmi urputné práce a velmi komplikovaného zvažování jednotlivých zájmů a obecného prospěchu. Ale jedním z takových důsledků je návrh zákoníku práce, který půjde během několika týdnů.
Před třemi měsíci v tripartitě bylo 800 základních rozporů. Po třech měsících jednání jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci konstatovali, že není jediný rozpor. Produktem tripartity je i zákon o ochraně zaměstnanců v případě insolvence podniků. Myslím si, že těm, kteří se pohybují v hospodářském světě, nemusím vysvětlovat, jak obtížné je najít rovnováhu mezi oprávněnými zájmy, jak obtížné je najít pojistky, aby nedocházelo ke zneužívání systému, a kolik věcí je prostě z podstaty sporných. To, že se podařilo vytvořit shodu nad takovouto zcela zásadní novelou, je určitým úspěchem.
Myslím si, že je nutné si uvědomit, že jakkoli slovo "rázně" zní důstojně a mužně, samo o sobě je to slovo prázdné a řešení nepřináší. Myslím si, že nikdo z těch, kdo vyslechli debatu, nemůže prohlásit, že vláda ponechává problém stranou. Myslím si, že pouze ti nejnaivnější, ale předpokládám, že i nejnaivnější poslanec Parlamentu České republiky je osoba, která v porovnání s běžnou populací je naivní velmi málo, takže myslím si, že ani ten nejnaivnější poslanec nemohl dosáhnout takové míry prostoty, aby byl přesvědčen, že zpráva, kterou jsme ve vztahu ke sněmovně předložili v poměrně krátkém termínu, bude vyčerpávající, ale hlavně že přinese nějaké zázračné řešení, že se prostě právě v tomto jediném týdnu podaří najít kámen mudrců, který vyřeší to, co jednoduše a prostě vyřešit nejde. Je nutné si uvědomit, že jsme na začátku cesty nebo uprostřed této cesty, že jsme před kroky, které jsou schopny situaci významně zlepšit, ale vytvářet naivní představu, že nějakým jednoduchým, prostým a rázným krokem se zítra probudíme a situace bude dobrá, to je myslím něco, co by se ve sněmovně ani objevovat nemělo.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní pan poslanec Beneš, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.
Ještě technický dodatek.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane místopředsedo, chci zareagovat jen na jednu část. V žádném případě nejsem nerad, že nezaměstnanost stagnuje již měsíce, naopak jsem rád, že neroste, a byl bych ještě raději, kdyby klesala.
Pokud jde o složitost problematiky, uvědomuji si jako pan místopředseda vlády, že situace je složitá. Musím ale trvat na tom, že jsme určitý čas promarnili a že bohužel i v tom, co zatím bylo ze strany vlády předneseno, není obsaženo nějaké zásadnější řešení celého problému.
Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Beneš. Dovolte mi jen - podle počtu přihlášek, což je v pořádku, už teď se mi zdá, že prodlužujeme jednání této schůze sněmovny do příštího týdne. Podle balíku přihlášek, který zde mám.
Pan poslanec Beneš, po něm vystoupí místopředseda vlády Mertlík.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, já se pokusím hovořit ne tak zeširoka. Myslím si totiž, že všichni v této místnosti se shodujeme v tom, že nikdo z nás si nepřeje, aby lidé, kteří si mzdu zaslouží, ji nedostali.
Jak snadno se o receptech mluví, jsme se mohli přesvědčit během předcházejících vystoupení. Je otázka, zda léky, které na receptech jsou napsány, opravdu pacienta uzdraví.
Děkuji panu předsedovi vlády, který už není přítomen, že hovořil i o řešení, která lze nalézt i dle stávajících zákonů.
Slova kritiky, která zde zaznívají z úst komunistů, nikoho z nás přece nepřekvapí. Oni uměli zestátňovat, uměli zestátňovat tehdy prosperující, konkurenceschopné firmy, firmy, které měly schopné vlastníky, firmy, které měly rozumné manažery. Co s nimi udělali, to si myslím, že si ti starší z nás moc dobře pamatují, ti mladší z nás si to mohou přečíst v historických publikacích. ***