(11.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci postižení nevyplácením mezd budou bez prostředků, je zjevné, že toto ustanovení se bude vztahovat především na ně. Bude tak usnadněna možnost, aby i zaměstnanci mohli podávat návrh na konkurs. Poslanecký návrh paní poslankyně Dundáčkové s možností osvobození vůbec nepočítá, což by samozřejmě vedlo k tomu, že zaměstnanci, kteří několik měsíců nedostali mzdu, by ještě museli u soudu skládat prostředky, kterými samozřejmě neoplývají.
§ 4c odst. 4 - součinnost soudu s úřadem práce. Vládní návrh zákona o ochraně zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele zvolil ve svém § 4 odst. 1 konstrukci, že podmínkou uspokojení mzdových nároků zaměstnance je podání návrhu na konkurs. Soud však skutečnost, že na dlužníka byl podán návrh na konkurs, správním úřadům neoznamuje. Proto je nezbytné tuto oznamovací povinnost zakotvit, jinak by se úřad práce o podání návrhu na konkurs nedozvěděl. Poslanecký návrh - a je to poslanecký návrh paní poslankyně Dundáčkové - s takovou úpravou vůbec nepočítá, protože nebylo známo, jaká konstrukce bude po spuštění ochrany před insolvencí zvolena. Bez stanovení povinnosti součinnosti je připravovaný zákon o ochraně zaměstnanců naprosto nefunkční.
§ 90 odst. 1 - obligatorní ustanovení předběžného správce. Oba návrhy počítají s předběžným správcem. Poslanecký návrh konstruuje předběžného správce jen jako fakultativního. Totiž záleží na úvaze soudu, že může, zda ustaví. Vládní návrh zavádí povinného předběžného správce. Tato úprava je velmi významná pro funkčnost zákona o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, když zaměstnavatel s úřady práce nespolupracuje nebo prostě zmizí někam za kopečky.
Pokud tady zaznívaly i některé názory, že je potřeba, aby konkursy běžely, tak pokud vím, v této zemi krachuje ročně několik tisíc firem a probíhají konkursní řízení. Je pravda, že problém vzniká u velkých podniků, které nevyplácejí mzdy, a myslím, že je docela zajímavý přístup právě poslanců ze strany, která kdyby vytvořila systém, který by tomu zabránil, a kdyby aspoň z velké části se blížil liberálnímu systému USA, pak by nikdy takovéto problémy v České republice nenastaly. Ale vzhledem k tomu, že tato vláda za jeden rok své existence nenapravila to, co tady nedokázaly vyřešit a dotáhnout do konce vlády za minulých šest let, je předmětem kritiky tato vláda. Každý soudný člověk - a postupně už přestávají věřit informacím, které dostávají ze sdělovacích prostředků, občané tohoto státu - vidí, že skutečně přínos této vlády pro tuto zemi je zásadní. Ale napravit to, co nedokázaly vyřešit a mnohdy k tomu ještě přispěly aktivně vlády za minulých šest let, za jeden rok, to myslím si nedokáže představit nikdo.
Pokud se týká vazby zákona o insolventnosti, který by měl řešit možnost náhrady pro zaměstnance, je možné právě v návaznosti až na schválený zákon o konkursu a vyrovnání, což je možná dost podstatná drobnost, o které tady také hovořeno nebylo. Musím zásadně odmítnout, že by nějaké tzv. odborové křídlo sociální demokracie organizovalo demonstrace a stávky. Je to svébytné rozhodnutí samostatných odborů. Doba, kdy odbory byly převodovou pákou nějaké politické strany, je nenávratně pryč a zaplaťpánbůh za to. Protože kolegové z ODS se usmívají - já osobně i ze své odborové činnosti znám odborové předáky, kteří jsou členy a dokonce významnými funkcionáři právě ODS, ale i jiných politických stran. Nemyslím, že odbory jsou monopolem sociální demokracie. Samozřejmě, v mnoha věcech máme možná programově právě k odborům blízko, ale hovořit o tom, že by tato akce, která probíhá před sněmovnou, byla organizována ze strany sociální demokracie, to musím důrazně odmítnout. Bylo to rozhodnutí, pokud vím, sněmu ČMKOS, kde jednotlivé odborové svazy a jejich zástupci o této akci rozhodli.
Vystoupení paní poslankyně Machaté, která v předsálí připravila průhlednou bednu na peníze, domnívám se, bylo trochu teatrálním gestem. Domnívám se, že lidé ze Zetoru ani lidé z ČKD a dalších podniků nepotřebují žádné milodary. Oni chtějí řádnou mzdu za svoji řádnou práci, kterou odvedli. Žádné peníze, i kdybychom se vzdali celých svých ročních platů, nevyřeší problém těchto lidí, protože se jedná o stovky milionů, možná miliard korun, které jsou dnes dlužné, a byli bychom směšní, kdybychom takto postupovali. Jestliže paní poslankyně Machatá se nechává fotit a filmovat před touto urnou, do které myslím hodila 3000 korun - a víc tam v této chvíli není - pak je to dost trapné a dost ubohé.
Pokud se týká dalších věcí - a myslím, že tady byla vzpomínána i otázka revitalizace, která by neměla být - vážené kolegyně a kolegové, vy se domníváte, že konkurs by měl sloužit pouze k likvidaci podniku? Myslím, že i když se podíváme do takové země, která je velmi liberální, ale jejíž zákony by se nám docela hodily právě na tyto věci, protože bychom neměli tyto problémy, tj. do Spojených států, pak v jejich úpadkovém zákonu v čl. 11 se revitalizace jednoznačně uvádí a hovoří se právě o tom, aby tyto podniky byly nikoli zlikvidovány, ale naopak aby byly převedeny přes určité období a aby mohly fungovat dál. A to je, předpokládám, i náš společný zájem, aby ty firmy, které se řekněme z jakýchkoli důvodů dostanou do těchto problémů, mohly z těchto problémů se dostat.
Byla tady také řeč o tom, že v mnoha podnicích, jako je Zetor, ČKD a další, jsou dnes miliardové dluhy, a to i přesto, že tyto podniky dostaly peníze již od minulých vlád na oddlužení. Je otázka, kde jsou tyto miliardy, a je také otázka, proč mnohdy manažeři roku a další, kteří byli oslavováni a opěvováni, už dnes nejsou za mřížemi. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Nyní bude hovořit pan kolega Čevela, připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se všem, neboť u člena Odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví se ve mně snoubí konflikt zájmů, vystupující zvláště v souvislosti s přeplněnou galerií Poslanecké sněmovny Parlamentu. (Předsedající: Už ne, pane kolego.) Nicméně se s vámi hodlám podělit o prostou tezi a ještě prostší žádost.
Tito lidé mezi nás přicházeli, aby nám nastavili zrcadlo. Takové zamyšlení nad námi zákonodárci v zrcadle spoluobčanů nám bezesporu neuškodí. Aniž by se zabývali sociobiologií, která studuje živočišné druhy, přišli nám v podstatě připomenout Konráda Lorenze "Osm smrtelných hříchů" či Neila Everdena "Přírodní živočich". Právě Everden ve své práci rozvádí Portmannův postřeh, že lidstvo se chová zcela zákonitě jako exotický přírodní druh. Pojem exotický označuje živočišný druh, který je vytržen z přírodního životního prostředí a přirozeného života. Hovoří o ochočených domácích zvířatech, o vitrínové kultuře. V přirozeném životním prostředí žijí tyto druhy svým řádem, udržují rovnováhu spotřeby a zásoby v krmení, stejně jako udržují stabilní populaci. Zkrátka se chovají tak, aby mohly dlouhodobě žít ve svém prostředí. V cizím prostředí se ale jejich chování mění, jako by celý vytržený druh podlehl dezorientaci a nevěděl, jak se chovat.
***