(15.50 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Čili v základním zadání udělejme tuto právní úpravu jednodušší, pochopitelnější, použitelnější.
Je ale ještě zásadnější důvod, kdy já také doporučuji, aby tato novela byla odmítnuta - v článku 2 novely tohoto zákona je obsažena právě nepřípustná retroaktivita. Zároveň bych chtěl také zdůraznit jeden moment, že proti předkládané novele zákona o odpadech se velmi silně postavili i vlastníci a správci nemovitostí, na které tato novela - vedle břemena dluhů za nájem, které již nesou - přináší další břemeno, a to případné dluhy na poplatcích za komunální odpad jednotlivých fyzických osob.
Závěrem bych řekl, že tato novela je velmi nevhodná, nekvalitní, a já bych si dovolil, vážená sněmovno, doporučit, abyste se připojili k zamítnutí Senátem vzhledem k tomu, že v červnu tohoto roku, za pět měsíců, resort, za který zodpovídám, předkládá úplně novou právní úpravu odpadové problematiky. Mám za to, než dostat do velmi jednoznačné právní nejistoty komunální sféru, je lepší tuto novelu zamítnout a věnovat pozornost přípravě úplně nové právní úpravy zákona o odpadech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministrovi životního prostředí Miloši Kužvartovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu uzavírám.
Chce vystoupit se závěrečným stanoviskem pan zpravodaj nebo zástupce navrhovatelů? Nechce.
Přistoupíme k hlasování podle § 97, odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance. Prosím, aby se změnilo kvorum - již se tak stalo. Je zde ještě návrh na odhlášení, všechny vás tedy odhlašuji a žádám o novou registraci.
Přednesu tedy návrh usnesení:
"Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., podle sněmovního tisku č. 229/4."
V hlasování pořadové číslo 32 rozhodneme o tomto návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 177 bylo pro 104, proti 42. Dovolte mi konstatovat, že na poslední chvíli přibylo asi pět hlasů. Do té doby to vypadalo, že návrh schválen nebude.
Konstatuji tedy, že usnesení bylo schváleno a že návrh zákona byl přijat.
Děkuji pani senátorce Seitlové a my se budeme věnovat dalším bodům.
Další bod, který můžeme projednávat v souladu se schváleným programem, je
7.
Vládní návrh zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 493/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda pan Vladimír Špidla. Až se atmosféra v jednacím sále uklidní, budete moci začít své expozé. Kolegyně a kolegové, velice důrazně vás žádám, bez ohledu na to, z jaké části sněmovny pocházíte, abyste svým konáním umožnili této sněmovně pokračovat ve své práci. Nenuťte mě, abych jednotlivé kolegy, kteří se chovají neukázněně až neslušně, musel jmenovat.
Prosím pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme projednávat v prvém čtení návrh zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon je ve veřejnosti často nazývaný jako zákon o insolventnosti. Jde o zákon, který je napjatě sledován a očekáván, což je pochopitelné, neboť má alespoň částečně vyřešit sociální situaci občanů, kteří za svou práci nedostali mzdu.
Je pochopitelné a samozřejmé, že zákon nemůže řešit příčiny stavu, pro které je nevyplácena mzda, stavu, kdy zaměstnavatelé neplní jednu ze základních povinností, která je jim uložena Listinou základních práv a svobod a zákoníkem práce. Zákon může usnadnit situaci těm lidem, kteří se bez svého zavinění po poctivé práci dostali do této nezáviděníhodné a obtížné situace.
Návrh zákona je plně kompatibilní se směrnicí Rady Evropy č. 80, 987, EEC ze dne 20. 10. 1980 o sblížení zákonů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti jejich zaměstnavatele.
Rozdíl našeho návrhu oproti právní úpravě v zemích EU je v tom, že právní úprava těchto otázek v zemích Evropské unie zaručuje výplatu mezd zaměstnancům z garančních fondů nebo z fondu záruky mezd. Na druhé straně je pravda, že řešení, které se využívá ve Spolkové republice Německo, je s řešením, které předkládáme v tomto zákoně, prakticky identické nebo je mu velmi blízké. I ve Spolkové republice Německo se tyto peníze v případě insolventnosti zaměstnavatele vyplácejí prostřednictvím úřadu práce.
Naše navrhovaná právní úprava stanoví, že mzdy a jejich náhrady budou poskytovány z prostředků na zaměstnanost. Směrnice ovšem stanoví, z jakých prostředků mají být tyto nároky uspokojeny. V článku 3 odst. 1 směrnice se uvádí, že členské státy přijmou nutné opatření k zaplacení neuspokojených mzdových nároků vyplývajících ze smluv o zaměstnanosti nebo pracovních poměrů za stanovené období
To, proč Česká republika respektive vláda předkládá řešení, které je založeno na úřadech práce, je dáno situací, pro kterou chceme alespoň částečně nalézt legislativní řešení. Rozvíjí se poměrně rychle. Při jednání se sociálními partnery i s řadou politických subjektů bylo zřejmé, že vytvoření nového fondu, který by pravděpodobně znamenal i zavedení nových odvodů, by bylo velmi komplikované, organizačně a technicky složité, takže by nebylo možné postupovat v čase, který bychom mohli považovat za přiměřený. Proto jsme zvolili řešení, které je v našem pojetí určitou první etapou, a druhou etapou, ke které míníme dospět, je vytvoření onoho fondu, který je v evropském pojetí častější, ale jak už jsem se zmínil, náš velký soused, Spolková republika Německo, používá řešení, které je našemu velmi obdobné.
***