(12.30 hodin)
(pokračuje Grulich)
Mám dojem, že v těchto záležitostech, normách, které jsou z malé části politické, a to je řešení přestupků některých ústavních činitelů, a normách, které pohříchu jsou více technické, což jsou všechny ostatní záležitosti a náležitosti, které vládní návrh řeší, jeví se mi nelogické takto převracet hodnoty a pouze z nějakých politicko-prestižních snah měnit zásady a měnit návrhy zákonů tímto nelogickým poměrem nebo - chcete-li - nepoměrem. Proto vám doporučuji, abychom v zájmu logického postupu projednali a schválili návrh, který předložila vláda a který jsem vám z jejího pověření předložil já.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 347/1. Prosím zpravodaje výboru poslance Milana Zunu, aby toto usnesení uvedl.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, jak již bylo řečeno, ústavně právní výbor na své 29. schůzi, která se konala dne 5. 11. 1999, přijal usnesení č. 66, které zde bylo zmíněno a které máte před sebou. Ústavně právní výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, tj. tisk 347, projednala až po třetím čtení poslaneckého návrhu, tisku 318, s tím, že v případě schválení tisku 318 bude tisk 347 zamítnut.
Můj předřečník, pan ministr, tady říkal něco o tom, že ústavně právní výbor byl veden nějakými aspekty politickými, že jednal nelogicky. Prosím není to pravda, protože ústavně právní výbor se snažil jednat naprosto racionálně a nepoliticky. Protože vládní návrh, který je skutečně rozsáhlejší než návrh poslanecký, je rozsáhlejší proto, že podrobně upravuje pouze jeden zákon, a to zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb.
Jinak předloha vládního návrhu mění pět zákonů, a to především zákon o přestupcích, dále zákon o kárné odpovědnosti soudců, zákon o Ústavním soudu a zákony o jednacích řádech obou komor Parlamentu. Důvodem, resp. spojovacím článkem tohoto nesourodého seskupení zákonů navrhovaných k novelizaci je záměr nově upravit zvýšenou ochranu poslanců, senátorů a soudců, tj. jejich imunitu. Vládní návrh neřeší problematiku imunity v celé její šíři a ve všech aspektech. Dle mého názoru není dobře možné začít s novým řešením u správních deliktů, tj. přestupků, aniž předtím, resp. současně byla řešena otázka imunity u trestných činů novelou ústavy a trestního řádu.
Nicméně odhlédneme-li od nezdařeného pokusu vládního návrhu o novou úpravu imunity v zákoně o přestupcích v § 9, je nutno konstatovat, že vládní návrh novely samotného zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je zpracován kvalitně a nová navrhovaná úprava ostatních ustanovení zákona s výjimkou § 9 je nepochybně žádoucí. Proto celou tuto rozsáhlou část ústavně právní výbor zapracoval do poslaneckého návrhu, který - jak už jsem řekl - je komplexnější a lepší. Z toho důvodu jako zpravodaj navrhuji, aby nejprve, tak jak řekl ústavně právní výbor, byl projednán poslanecký návrh.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Myslím, že to se také stalo. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu a uděluji slovo panu kolegovi Jičínskému.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážené shromáždění, k problematice, která se zde stala spornou, byl chtěl říci to, že v ústavně právním výboru bylo navrženo, aby základem jednání byl vládní návrh. Většina ústavně právního výboru se vyslovila proti. V této souvislosti dávám za pravdu ministru vnitra, že není zcela logické, aby základem se stala osnova, která je mnohem jednodušší, méně komplexní než osnova druhá, ale nepovažuji v této souvislosti za nezbytné vést tento spor dále. V zájmu věcnosti jednání si myslím, že je účelné, abychom skutečně vycházeli z komplexního pozměňovacího návrhu, který ústavně právní výbor přijal a kde tyto dva návrhy byly jistým způsobem spojeny v jeden celek.
V podrobné rozpravě uvedu dva pozměňovací návrhy k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. V obecné rozpravě chci říci, že tu máme opět před sebou evergreen Poslanecké sněmovny Parlamentu, problematiku, zda poslanci, členové Parlamentu, tj. samozřejmě i senátoři, mají být podrobeni normálnímu režimu přestupkového řízení, nebo zda mají mít režim zvláštní. Hovořil jsem o tom už nejednou. Nechci důvody tady opakovat. Vím, že názory jsou rozdílné nejen podle příslušnosti k poslaneckým klubům, ale jsou rozdílné i uvnitř poslaneckých klubů. Nejednou jsem hovořil o tom, že nevyužíváme určité příležitosti, abychom jistým způsobem rehabilitovali ne zrovna dobrou pověst Poslanecké sněmovny a poslanců v očích veřejnosti, ale nechci tyto argumenty zde opakovat.
Chci jenom říci, že považuji skutečně za kuriózní, kdybychom v této souvislosti přijali návrh, na kterém se většina ústavně právního výboru dohodla, tj., že členové Parlamentu budou mít na výběr, jakému řízení budou podrobeni. Chci říci, že to je něco zcela výjimečného. Osobně neznám žádný případ, kde by ten, jehož se má přestupkové řízení týkat, který se dopustil určitého přestupku, si vybíral orgán, který ho bude za tento přestupek případně sankcionovat.
Protože si nemyslím, že mám tak dobrou paměť, abych se mohl jenom na ni spoléhat, mluvil jsem o tom s řadou dalších kolegů z právnické fakulty. Nikdo z nich nezná žádný případ, kde by takovéto právní řízení bylo možné. Dávám tedy Poslanecké sněmovně v úvahu, zda skutečně chceme porušit princip právní rovnosti, a ten porušujeme tímto způsobem, že zde zavedeme tento zvláštní režim. Samozřejmě s principem právní rovnosti se slučuje to, aby určitá skupina lidí, která má nějaké zvláštní postavení nebo vykonává nějakou zvláštní činnost, mohla mít určité odchylné postavení ve vztahu k obecnému režimu. Takto jsem odůvodňoval např. své záporné stanovisko k vetu prezidenta republiky ve vztahu k zákonu o advokacii. Tohle je ovšem jiný případ.
Jestliže bychom zůstali u daného stavu, potom mohu mít vůči danému stavu určité výhrady, ale z jistého hlediska právní logiky je to možné. Co považuji za kuriózní, znovu opakuji, je to, aby člen Parlamentu rozhodoval sám, zda bude objektem řízení podle obecných předpisů v přestupkovém řízení nebo zda bude podroben disciplinárnímu řízení v Poslanecké sněmovně, resp. v Senátu. Pozměňovací návrhy podám v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pátrám po další přihlášce do obecné rozpravy. Žádnou nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Otevírám nyní rozpravu podrobnou, do které mám opět pouze jednu písemnou přihlášku, a to přihlášku pana kolegy Zdeňka Jičínského. Uděluji mu slovo.
***