(14.30 hodin)
(pokračuje Ekert)
Pod čarou odkaz: "Například zákon číslo 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a o dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů."
4. Dosavadní článek 2 se označí jako článek 3.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ekertovi. Nyní má slovo pan poslanec Jiří Papež.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, mé tři pozměňovací návrhy mají spíš charakter legislativně technických úprav, nicméně abych předešel zbytečným pochybnostem nebo zbytečné diskusi ve třetím čtení, předložím je jako svůj pozměňovací návrh.
První pozměňovací návrh zní: V čl. 1, bodech 1, 6, 10, 15 a 18 vypustit slovo "Parlamentu".
K tomuto pozměňovacímu návrhu stručné odůvodnění: V postatě je jedná pouze o uvedení zákona do souladu s Ústavou ČR, čl. 15 odst. 2.
Druhý pozměňovací návrh, ve kterém navrhuji nové znění bodu 9 čl. 1 předloženého návrhu, bude znít takto: V § 6 odst. 1 písm. b) se slova "a předložit jej vládě" ruší. Zároveň se ruší v písm. d) slova "a předkládat jej k projednání vládě" a v písm. f) slova "předkládat ji k projednání vládě".
K tomuto pozměňovacímu návrhu krátké zdůvodnění: Jedná se o zpřesnění původního textu, a to i v návaznosti na nově navrhovaný text § 6 odst. 2, který je novelizován dalším bodem.
Třetí pozměňovací návrh. V čl. 2 slova "předseda Poslanecké sněmovny" nahradit slovy "předseda vlády".
K tomu stručné odůvodnění: Od 1. ledna letošního roku platí zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv¨, a podle § 2 odst. 1 písm. f) tohoto zákona je zmocněn k vyhlášení úplného znění zákona předseda vlády.
Tolik mé tři pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Papežovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Hlásí se pan poslanec Pešek. Má slovo.
Poslanec Pavel Pešek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, přednesu jeden pozměňovací návrh.
V § 2 se doplňuje odst. 7, který zní: "Pozemky, které Pozemkový fond převádí na oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a které jsou určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací (např. územním plánem obce, regulačním plánem, územním plánem nebo územním projektem sídelního útvaru, územním plánem nebo územním projektem zóny) nebo rozhodnutím o umístění stavby, budou pro tento účel oceněny jako pozemky stavební, podle vyhlášky 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí."
Krátké zdůvodnění návrhu: Při převodech pozemků do vlastnictví oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, jsou převáděné pozemky oceňovány podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990. Podle ustanovení této vyhlášky nemůže Pozemkový fond ČR v současné době v řadě případů ocenit převáděné pozemky, které jsou určeny k zastavění jako pozemky stavební. Musí je tedy oceňovat jako pozemky zemědělské. Důvodem tohoto stavu je znění vyhlášky č. 85/1976 Sb., resp. její novely z roku 1992. Předmětná vyhláška totiž podmiňuje možnost ocenění pozemku jako stavebního měřítkem 1 : 5 000 či větším. Protože většina současných územních plánů používá měřítko 1 : 10 000, vzniká tím těžko řešitelný problém.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Peškovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy k tomuto bodu? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.
Vzhledem k tomu, že nepadl žádný z návrhů, o kterém bychom nyní hlasovali, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
35.
Návrh poslanců Ivana Langera, Petry Buzkové, Evy Dundáčkové, Zdeňka Jičínského,
Jitky Kupčové a Jana Zahradila na vydání ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
/sněmovní tisk 359/- druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Ivana Langera.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, myslím si, že vše podstatné k tomuto návrhu, vše důležité, vše, o čem si myslím, že mělo být řečeno jak politicky, tak věcně, bylo řečeno v rámci prvního čtení tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně a následně také v průběhu projednávání v ústavně právním výboru. Proto mé vystoupení bude velmi stručné a bude se spíš omezovat na poděkování touto cestou všem členům ústavně právního výboru za korektní a věcné projednání tohoto návrhu i za pozměňovací návrhy, které k tomuto návrhu byly přijaty ústavně právním výborem.
Dovolil bych si upozornit pouze na jeden z těchto pozměňovacích návrhů, který reagoval zřejmě na výtky, které zaznívaly v největší četnosti, a to je návrh, který máte v usnesení ústavně právního výboru zaznamenán pod číslem 9, který řeší onen problém jmenování vlády, která má problematickou politickou podporu a prakticky nulový koaliční potenciál, takže takováto vláda, obecně jako každá jiná, by mohla být jmenována teprve poté, co by jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru. To je vše z mých úst jako navrhovatele.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Langrovi. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právního výboru, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 359/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, přítomní členové vlády, dámy a pánové, mohl bych jako v rámci prvého čtení přednést mnoho kritických připomínek k tomuto návrhu ústavy, kritických a konkrétních připomínek, protože jsem vskutku přesvědčen, že rozhodující části navrhované osnovy neposlouží našemu státu, a vposledku neposlouží, protože jsou špatné, ani předkladatelům tohoto návrhu zákona. To jsem také uvedl v ústavně právním výboru.
Mohl bych každý bod novely podrobit zevrubné kritice a mohl bych kritiku směrovat buď politicky, nebo odborně. Nebudu to činit, neboť by to bylo za prvé zhola zbytečné a za druhé z časového hlediska zřejmě nikoli úplně stručné. Omezím se tedy na to, že ústavně právní výbor projednal přikázaný tisk 359, tedy přikázaný návrh novely ústavy, při své schůzi 13. ledna letošního roku, a omezím se na to, že konstatuji, že ústavně právní výbor na konci projednávání hlasoval o dvou návrzích usnesení. První návrh usnesení předložil zpravodaj ústavně právního výboru, tj. já, a byl to návrh usnesení, kterým bylo doporučováno Poslanecké sněmovně, aby z důvodů, které byly řečeny už v prvém čtení, Poslanecká sněmovna s předlohou souhlas nevyslovila. Toto usnesení přijato nebylo, neboť se proti němu postavila většina poslanců ústavně právního výboru, a není žádným tajemstvím, že to byli poslanci strany sociálně demokratické a občanskodemokratické.
***